Když se v poslední době řekne Latinská Amerika nebo Brazílie, většině lidí se vybaví jediné slovo: zika. Šířící se epidemie dosud špatně prozkoumaného viru napříč celým kontinentem se stala nejen "globální zdravotní hrozbou", jak to nazvala WHO, ale možná ještě spíš globální mediální hrozbou.

Příčiny paniky v Latinské Americe i mimo ni jsou logické – je to přece záhadný tropický virus, který může mít spojení s deformací mozku u novorozenců. Svět tak přirozeně obletěly fotografie zdeformovaných dětí a plačících rodičů.

Jenže zatímco se pozornost soustředí na hrozbu jménem "zika", málokdo si všímá, že stejný region zasáhlo dobře známé, avšak ve skutečnosti vážnější nebezpečí. Dengue.

Alarmující čísla

Nebezpečnou horečkou se v prvních třech týdnech v Brazílii nakazilo o polovinu více lidí než v předchozím roce: ministerstvo zdravotnictví hlásilo v tomto krátkém období přes 70 tisíc případů, přičemž stav epidemie se týká již 135 brazilských měst. V některých z nich doslova zkolaboval zdravotní systém, když nakažení obsadili už tak přeplněné nemocnice trpící chronickým nedostatkem personálu.

Extrémním příkladem budiž padesátitisícová Brazlândia ležící jen několik desítek kilometrů od hlavního města. Tady se počet případů oproti stejnému období v loňském roce zvýšil o těžko uvěřitelných šest tisíc procent a pacienti s horečkou dengue obsadili ve třetiny malé místní nemocnice.

Policista Luiz Cláudio popsal v reportáži serveru G1, jak v jeho rodině neunikl nákaze vůbec nikdo: "Jenom u nás doma trpí horečkou osm lidí," popsal krizovou situaci s tím, že v rodinách jeho přátel je to podobně.

Brazlândia může být výjimečná, ale situace je vážná v celé zemi. Například ve státu Minas Gerais počet případů narostl o 553 procent a čtrnáct jeho měst vyhlásilo kvůli dengue stav nouze. A horečka řádí mimo jiné kvůli obzvlášť vhodným klimatickým podmínkám s velkou silou i mimo Brazílii.

Náběh na epidemii nevídaného rozsahu hlásí například sousední Argentina či středoamerická Kostarika, kde počet pacientů začátkem roku narostl rovnou o více než 600 procent. To všechno po už tak rekordním roce 2015, kdy Brazílie a další země zažily zdaleka nejhorší epidemii v historii. Epidemiologové předpovídají, že letos bude ještě mnohem hůř.

Nebezpečnější než zika

Dengue a zika mají ve skutečnosti podobné příznaky: bolest hlavy, vyrážka, bolesti svalů a kloubů. Oba viry vůbec mají hodně společného, včetně komára, který je přenáší. Jeden zásadní rozdíl mezi nimi přesto je: "Dengue je nesrovnatelně nebezpečnější než zika," říká infektolog Carlos Magno Fortaleza. "Známe zatím tři případy úmrtí na virus zika, v případě dengue je to ale mnohem víc."

Zika se oproti dengue v osmi z deseti případů vůbec neprojeví a u ostatních většinou probíhá bez vážnějších komplikací. Skutečně ohroženou skupinou se zdají být jedině těhotné ženy, aniž by přitom došlo k definitivnímu potvrzení, že zika vede ke statisticky vyššímu výskytu mikrocefalie.

Naopak u horečky dengue hrozí propuknutí závažné formy, která může i zabíjet. Jen v Brazílii se jí loni nakazilo na dvacet tisíc lidí a 843 z nich zemřelo, což je rovněž historicky vůbec nejvyšší číslo.

Horečka dengue mimochodem není jediná velmi nebezpečná tropická choroba, šířící se ve stínu "populárního" viru zika. Podobně je to s nemocí chikungunya, která je u nás téměř neznámá a kterou se loni v Brazílii nakazilo přes 20 tisíc lidí. Chikungunya může kromě běžných příznaků horečky způsobit encefalitidu a otok mozku, navíc zhruba polovině všech případů přechází do chronické fáze.

Panika jako zdroj naděje

Zatímco o viru zika se mluví prakticky neustále, dengue a chikungunya širokou veřejnost mimo postižené oblasti nijak zvlášť nezajímá. Kupodivu ani podobně neodrazuje potenciální turisty od návštěvy Latinské Ameriky, i když jsou tyto choroby nebezpečnější a jejich hrozba se zdaleka netýká jen těhotných žen.

Globální šílenství kolem deformovaných dětí však může mít paradoxně pozitivní důsledky také pro tyto vážnější, známější a mediálně méně vděčné nemoci. Přenáší je totiž Aedes aegypti, stejný druh komára šířící virus zika. A právě tomu se brazilská vláda rozhodla vyhlásit nekompromisní válku.

Prezidentka Dilma Rousseffová zmobilizovala proti "nepříteli číslo jedna", jak ho nazval brazilský ministr zahraničí, v bezprecedentní celonárodní kampani na dvě stě dvacet tisíc příslušníků vojenských složek.

Více než polovina vojáků brazilské armády tak 13. února obcházela dům od domu, rozdávala statisíce informačních letáků, hledala v domácnostech nakladená vajíčka nenáviděného komára a pomáhala se základní hygienou.

Mezi 15. a 18. únorem pak v druhé fázi masivní operace vyrazily desetitisíce hygieniků doprovázených padesáti tisíci vojáky na prohlídku nejvíce ohrožených oblastí na severovýchodě země.

Celonárodní mobilizace bude pokračovat v příštích měsících rozsáhlou informační kampaní, šířením repelentů zdarma a dalším nasazením armády, námořnictva, policie i hasičů.

Současné úsilí se sice soustředí na prevenci viru zika, takže například repelenty zdarma jsou primárně určeny chudým těhotným ženám a nemocnice dostávají diagnostické přístroje právě na tuto chorobu, nicméně zvýšené úsilí likvidace egyptského komára by měl pomoci i v zabránění dalšího šíření horečky dengue a chikungunya, až současná vlna ustoupí.

V 50. a 60. letech se to už ostatně podobnou celonárodní mobilizací v Argentině a Brazílii na nějakou dobu podařilo. Přispět by nakonec měla i v Brazílii a Mexiku loni konečně schválená vakcína proti tomuto onemocnění. Má sice jen šedesátiprocentní účinnost, výrazně však snižuje pravděpodobnost propuknutí těžší formy horečky, čímž logicky klesá pravděpodobnost úmrtí.

Důležité však budou peníze, kterých se latinskoamerickým vládám zoufale nedostává a zhoršující se ekonomická krize může podobné úsilí významně ohrozit.