Vše začne několika podivnými zprávami o záhadné chřipce, které během několika dnů vystřídají první vyděšené statusy a první videa na sociálních sítích, v kterých mrtví ožívají a napadají okolí.

Světové vlády jsou v zájmu ochrany obyvatel nuceny jednat, velmi často s použitím síly. Následují panika, karanténní opatření, pád světového hospodářství, jak se státy a města snaží – většinou neúspěšně – ochránit sebe sama.

A nakonec konec světa, který známe a ve kterém žijeme.

Vědci jako Robert Smith? (ano, součástí jeho příjmení je i otazník) z Ottawské univerzity upozorňují, že nejdůležitější věcí, kterou si musíme uvědomit v případě biologické apokalypsy, je, že se nákaza bude šířit stejnými cestami, kterými k nám dennodenně putují základní suroviny a zboží.

"Tento způsob propojení znamená, že zombie apokalypsa by se po světě rozšířila dřív, než by si kdokoliv stihl uvědomit, co se vlastně děje, a aby se zabránilo další šíření, bylo by nutné celou světovou ekonomiku zastavit," upozorňuje expert.

Za pravdu mu dávají nákazy, které se v posledních 100 letech velmi rychle rozšířily po celém světě. Ať už to byla španělská chřipka, kterou po konci 1. světové války přinesli domů vojáci, SARS, jenž se v roce 2003 rozšířil z Hong Kongu do Toronta řádově během několika hodin, nebo nejnověji ebola, která se během chvíle dostala ze západní Afriky do Španělska a amerického Texasu.

"Pokud by opravdu existovala zombie nákaza, během několika hodin můžeme být svědky celosvětové pandemie," dodává vědec.

Jak by se státy měly s takovou katastrofickou nákazou vypořádat?

Smith? upřednostňuje jedno jediné účinné řešení: totální karanténu. Uzavření státních hranic, odříznutí jednotlivých měst, kontrolování médií a značné omezení svobod obyvatelstva.

Tak rozhodný a rychlý postup by však byl možný pouze v autoritářských režimech, jako je Rusko či Severní Korea. Západní demokracie by zahubil jejich základní stavební prvek – názorová pluralita, z níž zákonitě plyne pomalé rozhodování. Jako příklad může posloužit Kongres v USA, který je minimálně posledních osm let ve stavu rozhodovací paralýzy.

Neméně zásadní otázkou je, kam se schovat před hordami nakažených? Je lepší vyhlédnout si nějaký ostrov, nebo se uchýlit do pustiny?

Tuto otázku si jako jeden z prvních položil Max Brooks, který ve své knížce World War Z za bezpečné místo k přežití označil Kubu. Proč právě tu?

Kuba je podle Brookse relativně izolovaný ostrov, který se dokáže sám uživit. Naopak za jedno z nejhorších míst považuje Island, který by byl v případě biologické pandemie kvůli své relativně snadné dostupnosti během chvíle plný nakažených.

V březnu minulého roku dva doktorandi z katedry fyziky na Cornellově universitě v New Yorku simulovali na mapě USA šíření potencionální zombie nákazy.

Podle jejich výpočtů by nákaze trvalo pouhých 28 dnů, než by se Spojené státy zhroutily pod nadvládou nemrtvých. Neméně zajímavým zjištěním bylo, že oblasti ležící mezi velkými městy by byly nemrtvými obsazeny jako první, nakažení by se totiž začali hromadně přesouvat mezi aglomeracemi. 

Nejhůře by dopadl sever Pensylvánie, který by se musel vypořádat s přívalem nemrtvých z New Yorku, Philadelphie a Pittsburghu. Hned za Pensylvánií by byl nejvíce zasažen střed Kalifornie, kam by utíkali nakažení ze San Francisca a Los Angeles.

Matt Bierbaum, jeden z autorů studie, k tomu dodává: "Nejlepší místa, kde se vyhnout potencionální zombie apokalypse, nejsou ta nejméně zalidněná, jsou jimi oblasti ležící daleko od jakékoliv větší koncentrace lidí".

Například jižní a jihovýchodní Asie by kvůli svým megapolím ležícími blízko vedle sebe vymřely velice rychle. Stejný osud by čekal i Egypt, Írán nebo Nigérii. Naopak Rusko – konkrétně jeho sibiřská část – by byla pro potencionální přeživší ideálním místem pro další život.

Samozřejmě jde jen o hypotetické teoretizování a žádná zombie apokalypsa nás nepostihne..nejspíš. Na druhou stranu takové teoretické cvičení nám může pomoct pro případ, že svět zasáhne těžká pandemie.