Tělo jako obchodní artikl: Průvodce černým trhem i legálním dárcovstvím

MAGAZÍN - Magazín autor: Monika Térová

Že je obchod s orgány nelegální? To samozřejmě ano, ale v řadě "divočejších" zemí to nebrání tomu, aby bujně kvetl. Třeba v Thajsku nebo Kambodži hravě seženete na černém trhu ledvinu. Nebo když naopak budete mít smůlu, můžete se stát obětí nelítostných gangů. Podobě to funguje i v Číně, Indii a Pákistánu. Finanční krize před několika lety dokonce zavála obchod s orgány i do zemí, jako je Španělsko, Srbsko nebo Řecko. Zato v Austrálii a Singapuru je finanční odměna pro dárce orgánů legální a v Íránu je dokonce legální obchod s orgány jako takový. 

Je libo třeba ledvinu? Tento muž daroval svou ledvinu v káhirské klinice za 10 tisíc egyptských liber (v přepočtu 32 tisíc korun). Peníze potřeboval na auto

Je libo třeba ledvinu? Tento muž daroval svou ledvinu v káhirské klinice za 10 tisíc egyptských liber (v přepočtu 32 tisíc korun). Peníze potřeboval na auto,zdroj: Profimedia.cz

Zatímco na legálním íránském trhu se průměrná cena libovolného orgánu pohybuje mezi dvěma a čtyřmi tisíci dolarů, na celosvětovém černém trhu může dosáhnout i čtyřicetinásobků. Záleží na tom, co chcete. Chudí lidé přitom prodávají své orgány dokonce i za méně než tisíc dolarů.

Skoro polovina orgánů z černého trhu

Častým argumentem pro případnou legalizaci prodeje orgánů je bezpečnost dárce i příjemce, záchrana čekatelů, kteří se vytouženého orgánu od dobrovolných dárců kolikrát ani nedožijí. A také likvidace černého trhu a gangů, které unášejí, mrzačí a zabíjejí.

Obchody na černém trhu přitom podle údajů Světové zdravotnické organizace v poslední době kvetou čím dál víc. Největší zájem je přitom o ledviny. Odhaduje se, že v celosvětovém měřítku pochází celých 42 procent transplantovaných orgánů právě z černého trhu. 

Problematické ale nejsou jen obchody na černém trhu, ale i jakási šedá zóna a dokonce i legální zákroky, které lze provést mimo jiné i v Česku. 

Často se používá výraz "darování" a platba se nahrazuje za kulantnější "kompenzaci ušlých zisků" nebo "prokazatelně vynaložených nákladů". Některé kliniky navíc tyto "náklady" neprověřují. Tam, kde si dárce může přijít na desítky tisíc korun, můžou být peníze silnou motivací. 

Co všechno je legální?

Tak třeba prodej mateřského mléka. V Česku je dnes pět bank mateřského mléka, většinou při perinatologických centrech (Hradec Králové, Most, České Budějovice, Česká Lípa, Praha-ÚPMD). Mléko je v nich zpracováno tak, aby pro miminko, které jeho vlastní matka kojit nemůže, bylo zcela bezpečné. Litr mateřského mléka se v Praze Podolí prodává za 900 korun, dárkyně dostane za litr 200 korun. 

Darování spermatu

Populárním způsobem výdělku je také dárcovství spermatu. Za jeden odběr se obvyklá náhrada (času, cestovného atd.) pohybuje podle místa v republice mezi 500 až 1500 korunami. Muži s vyšším počtem a motilitou spermií dostanou více, stejně tak jako ti, kteří mají vyšší vzdělání, mimořádné nadání či výjimečné sportovní výsledky.

Dárce musí splňovat poměrně náročná zdravotní i věková kritéria. Testováním vhodnosti projde jen asi každý desátý uchazeč. Některé kliniky platí za sadu zhruba deseti odběrů vykonaných během doby dvou až tří měsíců, obvyklá "kompenzace" za takovou spolupráci činí asi devět tisíc až 12 tisíc korun.

Darování vajíček

Darování vajíček je v poslední době na vzestupu, mnohé kliniky se nerozpakují lákat ve svých reklamách na finanční kompenzaci, která může dosáhnout až 25 tisíc korun. 

Pro dárkyni to nemusí být zcela bez rizik. Je-li žena po sérii vyšetření shledána jako vhodná uchazečka o dárcovství, začne si aplikovat podkožní injekce, kterými stimuluje vaječníky, následně v narkóze podstoupí jejich odběr a po oplodnění spermií partnera nebo dárce se oplodněné vajíčko vloží do dělohy příjemkyně.

Darování krevní plazmy

Na rozdíl od zmíněných příkladů přitahuje darování krve mnoho dobrovolných dárců bez nároku na jakoukoliv odměnu, kteří přijmou maximálně tak nemocnicemi nabízené drobné občerstvení. Přibývá ale i těch, kteří si za odběr nechají zaplatit - rovněž oficiálně ve formě náhrady, která činí kolem 400 korun za odběr.

Teď v předvánočním čase můžete dokonce narazit na letáky popisující, kolik si tak lze ještě do Vánoc vydělat.  I dárci plazmy musí projít vstupním vyšetřením. Samotný odběr trvá asi hodinu, plazma se musí od krve oddělit ve speciální separátoru a krev je pak vrácena do těla dárce. 

Prodej vlasů

Dlouhovlasé dámy s přirozenou kšticí mají zcela legální možnost svou ozdobu hlavy dobře finančně zhodnotit.  Přírodní blondýnka s vlasy delšími 60 centimetrů si může vydělat i okolo 10 tisíc korun, když si je nechá ve výkupně ustřihnout.

Tmavší vlasy jsou ceněny méně. Záleží také na jejich stavu, síle a zdraví. Střih bývá v ceně. Vlasy je možné poslat i poštou. 'Dárkyně vlasů' se ale, podle ohlasů na internetu, setkávají i s neférovým jednáním, kdy výkupny lákají na vyšší cenu, než jakou pak ve skutečnosti zaplatí zhrzené novopečené majitelce krátkého sestřihu.

Obvyklá cena, která se dá běžně získat, se pohybuje mezi dvěma a čtyřmi tisíci korun.

"Pronájem" dělohy

Institut náhradního mateřství u nás není zákonem řešen, respektive je, ale pouze v příbuzenské linii. Proto teoreticky nic nebrání některým klinikám – a v praxi to tak skutečně chodí – vyhovět páru, který si přivede cizí náhradní matku k odnošení svého dítěte.

Většinou se tak děje proto, že žena z páru by dítě odnosit nemohla  – děloha jí byla například odejmuta nebo se vůbec nevyvinula. Vyloučeny nejsou ani případy, kdy se ženě do těhotenství nechce. Dohody mezi náhradní matkou a párem kliniky neřeší, pouze upozorňují, že úplata za porození dítěte a jeho předání do adoptivní péče biologické matky by byl trestný čin, a tedy náhradní matka má nárok opět jen na "kompenzaci nákladů".

V praxi se náhradním matkám platí v řádech stovek tisíc. Rizikový podnik je to ovšem pro obě strany. Pro pár je rizikem, že si matka rozmyslí dání dítěte k adopci biologické matce – a jakákoliv dohoda či smlouva uzavřená před tím není právně platná.

Pro náhradní matku zas existuje nezanedbatelné riziko, že si pár dítě nevezme, třeba kdyby se nenarodilo zcela zdravé. Vzdát se ho sice může tak jako tak, musí pak ale řešit o to větší morální dilema. Situace je těžká pro všechny zúčastněné a kliniky vzhledem k právnímu vakuu nemohou třeba ani nabízet psychologickou pomoc účastníkům. Mnozí lékaři a odborníci v Česku proto volají po legislativní úpravě náhradního mateřství. 

Tagy: Česko zahraničí domácí svět zajimavosti prodej orgánů zajímavosti a kuriozity nemoci a nákazy zdraví a životní styl

Zdroje: Vlastní