Dnes je neděle 6. prosince 2020., Svátek má Mikuláš
Počasí dnes 6°C Oblačno

Umělé vitamíny ano či ne? Které doplňky mají smysl, a jaké jsou jen plýtváním penězi

Umělé vitamíny ano či ne? Které doplňky mají smysl, a jaké jsou jen plýtváním penězi
Ilustrační snímek | zdroj: ThinkStock

Valí se to na nás z reklam i od lékařů – kdo chce být zdravý, musí o své zdraví pečovat i tím, že pravidelně konzumuje vitaminy a minerály v podobě potravinových doplňků. Na druhé straně na veřejnost čas od času prosáknou útržky ze studií, které říkají, že tato doporučení jsou jen marketingovou propagandou a taháním peněz z kapes důvěřivých lidí. A teď se v tom vyznejte…

"Víš, kolik měsíčně nechám v lékárně? Na to se snad raději neptej," něco takového čas od času zaslechne snad každý z nás. 

Částky, které někteří lidé nechávají, se pohybují v řádu několika set, až tisíců korun měsíčně. Řeč přitom není o pacientech stižených nějakou těžkou nemocí, ale vlastně naopak o zcela zdravých jedincích. 

"Jde o lidi, kteří jsou vlastně zdraví a jen se čas od času setkají s běžným zdravotním problémem typu rýma, kašel, bolest hlavy a podobně. Samozřejmě jde i o lidi, kteří z mnoha důvodů nakupují potravinové doplňky, vitaminy, kloubní výživu, bylinné čaje či preparáty určené na posílení imunity," upřesňuje předseda Mladých praktiků a praktický lékař MUDr. Norbert Král.

Jak léky kupujeme

Na to jak a kdo nakupuje nejčastěji v lékárnách, se čas od času zaměřují i studie. Podle jedné z nich volně prodejné léky a potravinové doplňky nakupujeme takto: "Na základě českého výzkumu, který byl publikován v roce 2014 v časopise Praktický lékař, je možné konstatovat, že 64,1 procenta občanů si kupuje každý měsíc v lékárně minimálně jeden volně prodejný lék, 12,5 procenta občanů 3 až 4 léky měsíčně. Významně častěji v lékárnách nakupují ženy, lidé vyššího věku a občané, kteří hodnotí svůj zdravotní stav jako horší, a také také osoby s nižším vzděláním," vysvětluje lékař.

Doplňkům stravy tak podle něj holdují buď lidé, kteří se víc starají o své zdraví, nebo naopak ho tak trochu ignorují a pak se to snaží dohnat volně prodejnými preparáty. 

Vitaminy vedou!

Mezi nejčastěji kupované potravinové doplňky patří vitaminy, preparáty obsahující komplexy vitaminů, případně přípravky obsahující vitaminy a minerály zároveň. Tyto přípravky jsou obvykle určeny k podpoře imunity všech věkových kategorií a lidé po nich obvykle nejčastěji sahají v době podzimních a zimních měsíců, v nečase, době plískanic a výskytu respiračních infekcí a chřipek.

A nejen to. "Kromě posílení imunity je však častým důvodem nákupu těchto preparátů i prevence nádorového onemocnění, prevence vzniku různých zánětů a podobně. Nyní, v předvánočním čase, se také lékárny mění na místa, kde se příbuzní snaží dopřát svým seniorům kousek toho 'zdraví' a kupují jim tak pod stromeček celou paletu doplňků stravy - pro zdravější klouby, silnější vlasy a nehty, lepší zažívání, soustředění, spánek a podobně," vyjmenovává MUDr. Král.

Kde je pravda?

V mnoha případech je přitom užívání těchto preparátů naprosto zbytečné. "Pokud se člověk stravuje zdravě a přijímá pestrou stravu, je zbytečné řadu potravinových doplňků užívat," říká Král.

Pojďme to však vzít postupně. "Málokdo ví, že nadbytek doplňků stravy tedy vitaminů, minerálů a podobně, může způsobit i zdravotní obtíže. Studie, kdy kuřáci muži dlouhodobě užívali vitamin A, prokázala vyšší množství karcinomu plic v této skupině. Stejně tak neexistují přesvědčivá data pro užívání vyšších dávek vitaminu E a beta karotenu, naopak je prokázána vyšší úmrtnost ve srovnání s kontrolní skupinou, která vitaminy neužívala. Konkrétně u vitaminu E bylo prokázáno vyšší riziko karcinomu prostaty," popisuje lékař.

"Nejasnost panuje i kolem vitaminu C, kterému věří lékaři i pacienti. Jeho přijímání ve formě doplňků ale také bývá zpochybňováno a dokonce jsou známy nežádoucí zdravotní komplikace, které hrozí při konzumaci vysokých dávek vitaminu C. Jmenovat se z nich dá například vznik ledvinových kamenů. Ani kardioprotektivní účinek vitaminu B3 nebyl potvrzen. Jmenovat lze ale dál. Ve studii sledující 25 tisíc pacientů byl prokázán vyšší výskyt infektů, jaterních problémů a vnitřního krvácení u pacientů užívajících B3 vitamin, než bylo ve skupině srovnávací, kde dobrovolníci užívali placebo," dodává.

Naopak je ale řada případů, kdy užívání potravinových doplňků má svůj smysl a pacient by je neměl striktně odmítat.

"Lékaři běžně předepisují vitamin D jako prevenci osteoporozy, kdy vitamin D pomáhá ukládat kalcium do kostí a brání tak jejich řídnutí. Vitamin D vzniká také v kůži z provitaminu vlivem slunečního záření, kterého však může být v zimních měsících nedostatek, a tak jeho doplnění ve formě potravinových doplňků má svůj význam. Význam má i užívání kyseliny listové, která patří mezi vitaminy B komplexu při plánování těhotenství. Kyselina listová má totiž prokazatelně pozitivní vliv na vývoj plodu a snižuje riziko defektů nervové soustavy, konkrétně snižuje riziko rozštěpových vad neurální trubice. Proto je kyselina listová obsažena v řadě doplňků určených pro ženy plánující těhotenství a pro ženy těhotné," uvádí Král.

Mezi populární potravinové doplňky patří také probiotika, jejichž účinek potvrzuje řada studií a důkazů. "Probiotika jsou součástí léčby antibiotiky, kdy slouží k prevenci postantibiotických komplikací. Na druhou stranu však neexistují silné důkazy pro užívání probiotik v rámci virových průjmových onemocnění," říká lékař.

Užívat, či neužívat?

I v době, kdy je možné si vitaminy a minerály koupit v jakékoli podobě tak stále platí, že ideální stav je, pokud je přijímáme v dostatečné míře ve stravě. Zásadním zdrojem těchto látek je ovoce, zelenina, kvalitní maso či mléčné výrobky.

"Vitamin C je obsažen například v kiwi, citrusových plodech, paprikách, jablku či v zelí a bramborách. Vitamin E je v rostlinných olejích, železo v brokolici nebo ve špenátu. Zdrojem vitaminu A je maso, například játra či mořské ryby a žloutek, zdrojem beta karotenu je oranžová a červená zelenina a ovoce – takže červené papriky nebo třeba meruňky. Pro získání vitaminu D je vhodné vystavovat se v rozumné míře slunečnímu záření, případně konzumovat mořské ryby, mléko, máslo a podobně. Mléko a mléčné výrobky jsou i významným zdrojem vápníku, hořčík je třeba v banánu, čokoládě a kakau," vyjmenovává lékař.

Správně sestavený jídelníček by tak v případě zdravého člověka měl zajistit pokrytí potřebných látek.

"Pokud se tělo nachází v metabolicky náročném stavu jako je u žen například těhotenství, či pacient pozoruje konkrétní klinické obtíže z domnělého nedostatku některého z vitaminů, například záněty koutků, padání vlasů, extrémní lomivost nehtů, časté zlomeniny a podobně, je vždy namístě navštívit svého praktického lékaře a poradit se s ním o vhodné suplementaci potravinovými doplňky. Specifická suplementace je vhodná i u extrémně aktivních jedinců a u chronicky nemocných pacientů," uzavírá MUDr. Král.

Zdroje:
Vlastní

Kurzy

Finance

Kurzovní lístek: Exchange s.r.o.

EUR 26,440 26,520
USD 21,820 21,940
Kurzovní kalkulačka

Více měn / Porovnání kurzů bank / Europlatby zdarma