Dnes je středa 4. srpna 2021., Svátek má Dominik
Počasí dnes 22°C Občasný déšť

Tajemný virus zika: Další egyptská rána pro Latinskou Ameriku

Tajemný virus zika: Další egyptská rána pro Latinskou Ameriku
Brazilka drží své dítě postižené mikrocefalií | zdroj: Profimedia

Šíření viru zika je podle krizového výboru Světové zdravotnické organizace (WHO) globální hrozbou a organizace kvůli němu vyhlásila stav nouze. Je to zatím poslední krok proti rychle se šířící nemoci, která byla ještě donedávna považována za relativně neškodnou. Od chvíle, co začala Brazílie hlásit rekordní počty dětí narozených s mikrocefalií, se z viru stal nový strašák celosvětové veřejnosti a noční můra Latinské Ameriky.

Nejvíc samozřejmě děsí čísla. Jen v Brazílii, kde se virus poprvé objevil v květnu, se počet nakažených odhaduje až na 1,5 milionu lidí. Od října do konce ledna se v zemi objevilo přes čtyři tisíce případů podezření na mikrocefalii, přitom o rok dříve jich celkem bylo napočítáno "jen" 147. Dalších dvacet tisíc nakažených, z toho dva tisíce těhotných žen, hlásí Kolumbie, stovky případů jsou v řadě jiných latinskoamerických států. S výjimkou Chile a Kanady by se podle WHO měl virus zika brzy rozšířit po celém americkém kontinentu – a veřejnost už se třese nad apokalyptickou představou desetitisíců deformovaných dětí.

Výsledkem záplavy obrázků dětí se zakrnělými hlavičkami je jako obvykle iracionální panika. Vlády některých zasažených států jako je El Salvador vydávají bizarní doporučení odložit těhotenství o celé dva roky, zatímco zvýšené množství žen nakažených virem zika již reaguje pokusem o potrat ještě před potvrzením deformace plodu. V drtivé většině Latinské Ameriky je přitom potrat mimo jasně vymezené případy (znásilnění, ohrožení života matky) nelegální, podstupují ho tedy na neoficiálních klinikách mnohdy za mimořádného zdravotního rizika. A také za rizika, že budou v případě dopadení stíhány a uvězněny. Jejich počty budou jistě narůstat.

Mimo zasaženou oblast zase vládne panická hrůza z cest Latinské Ameriky včetně olympiády v Riu, která dorůstá někdy až do bizarních rozměrů, jako když od cestování na latinskoamerické území odrazuje ministerstvo zdravotnictví Nigérie, tedy země, kde byl virus zika poprvé objeven u člověka, a to už v roce 1954. Ačkoli je tato kampaň zaměřena převážně na těhotné ženy, kde jsou obavy zřejmé, je jasné, že následky budou větší: Brazílie a další části Latinské Ameriky se rychle dostanou na pomyslný blacklist turistů bez ohledu na těhotenství, podobně jako se to před dvěma lety stalo s velkou částí Afriky kvůli ebole.

Přitom o viru jako takovém zatím máme povážlivě málo ověřených informací. Spojení mezi nakažením virem zika a mikrocefalií se od loňského roku všeobecně předpokládá, neví se však vůbec, na jaké bázi funguje. Například: zika se u osmi z deseti pacientů vůbec nijak neprojeví – mohou i oni přesto svůj plod nakazit? V jaké fázi těhotenství je hrozba nákazy nejvyšší? A když k přenosu dojde, o kolik se ve skutečnosti zvyšuje pravděpodobnost narození postiženého dítěte?

Astronomická čísla, s nimiž se dosud operuje, jsou totiž zavádějící. Z 4180 podezřelých případů v Brazílii už jich bylo skoro 500 vyřazeno, 270 potvrzeno a u pouze šesti se potvrdil výskyt viru. Mnoho expertů se domnívá, že je tak vysoký počet nahlášených případů způsoben právě panikou a také mnohem vyšší pozorností, která se tomuto jevu věnuje; počty z dřívějších let tak mohly být vyšší. K mikrocefalii navíc může vést široká paleta jevů, jen namátkou užívání drog a alkoholu matkou, podvýživa, diabetes, syfilis...

Je docela možné, že se postupným výzkumem ukáže vliv viru zika na mikrocefalii jako nadhodnocený. Nebo že naopak přispívá k rozvoji dalších chorob a může být ještě nebezpečnější, než se dosud předpokládalo.

V důsledku pro Latinskou Ameriku na tom vlastně ani nezáleží. Přichází totiž v nejhorším možném období pro většinu kontinentu, zasaženým jednou pomyslnou egyptskou ranou za druhou: rekordně nízkými cenami ropy a surovin, zpomalením čínské ekonomiky, klimatickými změnami i vlastními politickými krizemi a skandály.

Virus zika k tomu přidává strach turistů a investorů z neznámé, exotické choroby, a důležité budou i vysoké náklady na boj proti ní. Peníze se přitom třeba v brazilském rozpočtu budou hledat velmi těžko – už teď se škrtá všude a právě zdravotnictví patřilo mezi oblasti nejvíce postižené úspornými opatřeními. Aby se našly mimořádné prostředky na "válku" proti viru zika, jak ji vyhlásila prezidentka Dilma Rousseffová, znamená to, že se bude muset škrtat ještě víc.

A šetřit se bude třeba i na boji s jinými nemocemi, které tiše a stále intenzivněji devastujícími Latinskou Ameriku, jako je horečka dengue. Její epidemie minulý rok postihla rekordních jeden a půl milionu lidí a skoro 800 jich usmrtila. Proti roku 2014 se tak počet nakažených ztrojnásobil a počet úmrtí stoupl o 75 procent.

Zdroje:
Vlastní