Dnes je čtvrtek 21. listopadu 2024., Svátek má Albert
Počasí dnes 2°C Občasné sněžení

Aktualizováno: Státy EU se i přes výjimku pro ropovody opět neshodly na embargu na ruskou ropu

Aktualizováno: Státy EU se i přes výjimku pro ropovody opět neshodly na embargu na ruskou ropu
Šéf Evropské rady Charles Michel, který summitům předsedá, tento týden naznačil, že vidí naději na dojednání kompromisu ohledně dalšího souboru protiruských sankcí | zdroj: Profimedia

Zástupci zemí Evropské unie se dnes neshodli na podpoře nového návrhu protiruských sankcí, který z embarga na dovoz ruské ropy vynechal surovinu přepravovanou sítí ropovodů. Novinářům to sdělil přední unijní činitel.

(AKTUALIZOVÁNO, 20:55) Podle diplomatického zdroje byly pro skupinu zemí včetně Maďarska, České republiky a Slovenska nepřijatelné některé podrobnosti návrhu. Evropská komise (EK) hodlá podmínky embarga opět upravit a velvyslanci o něm budou znovu jednat v pondělí dopoledne, aby se pokusili dospět k dohodě před summitem. Ten začíná odpoledne.

Unijní exekutiva navrhla šestý soubor sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu začátkem května. Jeho zásadní částí měl být úplný zákaz dovozu ruské ropy od začátku příštího roku. Proti se však postavilo Maďarsko, které se nespokojilo s odkladem, který mu stejně jako Česku a Slovensku Brusel nabídl.

Komise proto nyní navrhla zakázat pouze dovoz ruské ropy na tankerech, jimiž do Evropy proudí kolem tří čtvrtin dovozu z Ruska. Na ropovod Družba se embargo prozatím vztahovat nemá.

Podle jednoho z diplomatů ale návrh opět nevyhovuje Maďarsku, které přitom o zákazu lodní přepravy dříve samo hovořilo. Spokojeno není ani Slovensko a Česko, jemuž podle dostupných informací vadí, že upravené ropné produkty dovezené sítí ropovodů nebude možné prodávat do dalších zemí, což by Česku znemožňovalo nákup z rafinerií v sousedních státech. Výhrady má i Německo, které chce ropu přepravovanou potrubím zakázat.

„Musíme najít rovnováhu, není jednoduché to dokázat za pár dní,“ řekl po dnešním jednání novinářům zmíněný činitel, podle něhož Brusel ještě upravuje návrh vzhledem k požadavkům jednotlivých zemí.

Pokud by velvyslanci dospěli k jednomyslné shodě v pondělí, mohli by ji oficiálně stvrdit prezidenti a premiéři na dvoudenní vrcholné schůzce. V případě neshody se podle diplomatů dá na summitu čekat debata lídrů, ačkoliv maďarský premiér Viktor Orbán nechtěl toto téma vůbec otevírat.

(10:39, původní zpráva) V době trvající ruské ofenzivy na východě Ukrajiny se v Bruselu v pondělí sejdou prezidenti a premiéři zemí Evropské unie, aby se dohodli na dalším společném postupu vůči Moskvě. Lídři EU se budou také bavit o pomoci pro válkou trpící zemi a pro miliony lidí, kteří už z ní uprchli. Tématem mimořádného dvoudenního summitu bude i co nejrychlejší ukončení dovozu energií z Ruska, společné investice do evropské obrany či zajištění dostatku potravin přes ruskou blokádu ukrajinské úrody.

Největší pozornost budí krátce před začátkem vrcholné schůzky šestý soubor protiruských sankcí, na němž se kvůli nesouhlasu Maďarska s embargem na dovoz ruské ropy nedokázala sedmadvacítka zemí za téměř měsíc od jeho navržení Evropskou komisí (EK) shodnout.

Šéf Evropské rady Charles Michel, který summitům předsedá, tento týden naznačil, že vidí naději na dojednání kompromisu před začátkem zasedání lídrů. Diplomaté by ještě dnes měli zasednout nad novou verzí návrhu.

Podle některých zdrojů by mohla EU z embarga prozatím vyjmout ropu přepravovanou sítí ropovodů, což by se vedle Maďarska týkalo i Slovenska nebo České republiky. Embargo by tak zahrnovalo pouze surovinu převáženou tankery, kterými jí z Ruska míří do EU zhruba tři čtvrtiny.

Pokud by s novým návrhem souhlasily všechny členské země, jejich šéfové by jej patrně na summitu jen formálně podpořili. Pakliže shoda do pondělí nebude, dá se očekávat, že na maďarského premiéra Viktora Orbána bude na jednání tlačit řada kolegů ze zemí, které prosazují co nejrychlejší odstřižení Ruska od peněz z EU.

Stejně jako na všech summitech od loňského podzimu se budou patrně i nyní dlouhé diskuse točit kolem energetiky. Evropské země se shodují na plánu zbavit se ruských energií, nejsou však jednotné v časovém horizontu ani ve způsobu jejich náhrady. Šéfové států budou mluvit o společných nákupech plynu či ropy, urychlení investic do obnovitelných zdrojů či o možnostech větších úspor energie.

EU a válka na Ukrajině

Evropské země od začátku ruské invaze poskytují Kyjevu vojenskou techniku i finanční podporu a jejich lídři chtějí na summitu probrat zejména další toky peněz.

V úvodní části summitu k nim promluví ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který vytrvale apeluje na další dodávky zbraní a na rychlé uznání kandidatury jeho země do EU. Někteří lídři sice chtějí význam této podpory zdůraznit, Kyjev se ale na summitu žádného společného ujištění o brzké evropské budoucnosti nedočká.

Evropští vůdci zato podle navrhovaných závěrů jednání podpoří vytvoření mezinárodní platformy pro investice do poválečné obnovy Ukrajiny, v níž by měly unijní země hrát klíčovou roli. Pověří také EU, aby rychle rozhodla o uvolnění až devíti miliard eur (asi 222 miliard Kč) na okamžité potřeby Ukrajiny. Část peněz by podle představ šéfů unijních zemí mohla pocházet ze zkonfiskovaného majetku ruských oligarchů či firem porušujících protiruské sankce.

Lídři by také měli vyzvat Evropskou komisi, aby navrhla způsob, jak v rámci současného víceletého rozpočtu EU podpořit země, které pomáhají ukrajinským uprchlíkům. Brusel už povolil větší pružnost v nakládání s fondy a pro Polsko, Česko a další země regionu v rezervách našel stamiliony eur. Řada států ale volá po další pomoci.

Od začátku invaze EU začala klást výrazně větší důraz na vlastní obranu a nedávná analýza Evropské komise zjistila nedostatky v arzenálech členských zemí, částečně způsobené dodávkami na Ukrajinu. Političtí vůdci by měli vyzvat k urychlenému doplnění chybějících zásob i k dlouhodobým společným nákupům zbraní.

Zdroje: