Pro politické strany je vždy dobré, když se jim podaří do svých řad přilákat populární osobnosti. Zvlášť pokud mají určité renomé a těší se oblibě u části občanů. Není proto žádný div, že představitelé TOP 09 a Pirátů kladně zareagovali na to, když marketingový expert Martin Jaroš na svém facebookovém profilu vyhlásil hlasování, kterou politickou stranu (a jestli vůbec) mu jeho přátelé poradí, kdyby "měl přestat žvanit a začít opravdu něco dělat".

Piráti a topka, které Jaroš zmínil jako dvě možnosti, se o něj málem poprali. Především na TOP 09 bylo znát, že jí velmi záleží na tom, aby si marketér vybral právě ji. K hlasování na Jarošově profilu dokonce vyzval i její předseda Jiří Pospíšil, který vyzdvihl to, že s marketingovým odborníkem v poslední době několikrát dlouze o politice hovořil a je přesvědčený o tom, že Jaroš může do veřejného života přinést hodně podnětů a posunout Českou republiku kupředu.

Ačkoli by o něj stáli i Piráti, je zjevné, že TOP 09 by ho potřebovala mnohem víc. Do Poslanecké sněmovny se dostala jen těsně díky třem desetinám procenta. Navíc se může stát, že jednání o nové vládě s důvěrou zkrachují a vyhlásí se předčasné volby, kterými Andrej Babiš vyhrožuje. Jaroš by se pak topce hodil jako sůl.

Facebookové hlasování o politické budoucnosti

Strana dlouhodobě přešlapuje na místě a potřebuje přesně to, co Jaroš představuje. Už jen taková hloupost jako uspořádat facebookové hlasování o své politické budoucnosti svědčí o tom, že marketér moc dobře ví, jakým směrem se dnes politická strana musí vydat, pokud chce být úspěšná.

Bez neustálé snahy oslovovat veřejnost, komunikovat s ní přímo a dávat jí najevo, že partaj o názory voličů stojí, to dnes docela dobře nejde. Piráti to nepodceňují. Naopak dále vymýšlejí, jak by šlo občany do politiky vtáhnout a učinit ji transparentnější. Například chtějí do připomínkování nových zákonů zapojit celou řadu aktérů od neziskového sektoru, přes podnikatele až po Svaz měst a obcí a na webu Občanská sněmovna chtějí nechat o jednotlivých pozměňovacích návrzích hlasovat širokou veřejnost.

Piráti také v lednu vyhlásili otevřené výběrové řízení na pozici jejich nominanta do Rady ČTK. V kraji Vysočina dokonce vypsali výběrové řízení na svého kandidáta do Senátu a v listopadu rovněž na svého kandidáta do Dozorčí či Správní rady VZP.

Jaroš není sám, o koho se politické strany zajímají. Prezidentský kandidát Pavel Fischer vzbudil pozornost lidovců. Někteří křesťanští demokraté se dokonce netají tím, že kdyby do strany vstoupil, měl by jejich podporu, aby kandidoval rovnou na předsedu. Další z bývalých uchazečů o post hlavy státu Marek Hilšer chce kandidovat do Senátu. O podpoře jedná hned s několika partajemi.

Neúspěšné námluvy 

Politické strany se dlouhodobě potýkají s tím, jak k sobě přitáhnout osobnosti, které jsou ve svých oborech úspěšní a které by pro ně byly přínosem. Děje se tak v mnohem menší míře, než by bylo žádoucí, a ne vždy je možné zpětně hovořit o úspěšných námluvách jako třeba v případě podnikatele Dalibora Dědka, který měl kandidovat za Starosty a nezávislé ve sněmovních volbách jako lídr v Ústeckém kraji, ale nakonec se své kandidatury vzdal.

Problém je, že se tu střetává klasické fungování politických stran založené na tom, že straníci se po dlouhé době v partaji postupně probojovávají na volitelná místa na kandidátkách, a skutečnost, že když už dnes někdo do strany vstoupí, chce v ní své znalosti a zkušenosti uplatnit hned, a ne mnoho let čekat, až ho staří partajní harcovníci k něčemu pustí.

Právě na tom většina stran tratí a příliš aktivně se nesnaží takové lidi do svých řad získat. Piráti na to jdou jinak a prostřednictvím výběrových řízení by k sobě rádi zajímavé a kompetentní osobnosti nalákali už na konkrétní nabídku. Činí tak systematicky, a ne pouze nahodile ve chvíli, kdy si s tím kterým podnikatelem padnou do oka.

Prostředník mezi politiky a veřejností

Politické strany potřebují skloubit schopnost k sobě přilákat nové lidi a obecně mnohem větší otevřenost navenek se svým tradičním způsobem fungování, kdy jsou mnohem více zaměřené dovnitř na své členy a dění v partajních strukturách.

Dosavadní podoba stranického života už není dále udržitelná. Přesto by neměla zcela vymizet. Politické strany jsou institucemi, které v parlamentních demokraciích, mezi něž Česká republika stále patří, hrají nezastupitelnou úlohu. Minimálně tím, že slouží jako prostředník mezi politickou reprezentací a veřejností.

Piráti zkouší, jak funkci politické strany zachovat i v situaci, která je z valné části nová. TOP 09 si v tomto ohledu zatím počíná dosti nesystémově, stejně tak KDU-ČSL či Starostové a nezávislí. Pokud nadbíhání topky Martinu Jarošovi přinese výsledky, neměla by se tím strana nechat ukonejšit. Marketingový expert pro ni sice bude vítanou posilou, ale pokud chce přežít a vydržet ve sněmovně i po příštích volbách, jeden marketér ji nevytrhne.

Jedině, že by to byl právě on, kdo TOP 09 přiměje změnit svůj přístup k politice jako takový, aby se o ní mnohem více mluvilo a lidé s podobným náhledem na svět s ní byli v intenzivním kontaktu a měli potřebu se k ní hlásit. Topka zatím stále působí jako partaj omšelých tváří, kterou sem tam někdo zpestří.

Pokud chce být dnes politická strana úspěšná, opravdu nestačí svou  stávající nabídku obohatit sem tam o nějakou tu třešničku. Ukázalo se to v posledních sněmovních volbách a pokud se nic nezmění, ukáže se to i ve volbách dalších.