Švábi patří k nejodolnějším živočichům.Manželé Whartonovi zjistili, že tento hmyz může přežít i jadernou apokalypsu. Zatímco člověk umírá už při ozáření tisící rady, z měření Whartonových (zde) vyplývá, že šváb přečká ve zdraví ozáření 20 tisíci rady. Snese tedy dvacetkrát víc než člověk.

Miroslav Kalousek, zvaný Kalda, se dá přirovnat ke švábovi, protože snese několikanásobně víc nepřátelské radiace od politických protivníků i voličů než průměrný poslanec. Kdo jiný by ustál to, co někdejší lidovec a zakladatel TOP 09?

Kníže spasitel

Poté, co topkaři prolezli do sněmovny jen díky preferenčním hlasům pro knížete Karla, Kalousek odstoupil z vedení partaje, kterou založil. Jeho místo zaujal Jiří Pospíšil, dříve ODS a ještě před tím ODA. To ale neznamená, že bychom o matadorovi české politiky měli mluvit v minulém čase.

Pravda, spolupráce se ctižádostivým a energickým Pospíšilem bude pro Kalouska neskonale obtížnější, než soužití s laskavým a klimbajícím Schwarzenbergem. Lze tušit, že Pospíšil se bude snažit Kalouska odsunout do pozadí. Sotva se mu to však beze zbytku podaří.

Kalousek zůstává předsedou poslaneckého klubu TOP 09 a ve sněmovně ještě o sobě dá vědět. Bude tam také slyšet – na rozdíl od Pospíšila. Tento poslanec Evropského parlamentu a bývalý ministr spravedlnosti se v Thunovském paláci (sídle sněmovny) dostane nejdál na galerii mezi mlčící publikum. A občas se objeví u mikrofonu na tiskovkách v předsálí.

O tom, že stranu nelze řídit ze senátu, se kdysi přesvědčil Miroslav Topolánek, šéf ODS. Pospíšil zase brzy zjistí, že partaj není možné navigovat z parlamentu, který kočuje mezi Bruselem a Štrasburkem.

Česká politika se dělá ve sněmovně. A tam vyniká Kalousek, nejen mezi topkaři, ale vůbec mezi opozicí. Je zarputilý a obratný řečník, pohotový, má politické instinkty a bohaté zkušenosti.

V žádném z těchto parametrů mu místopředsedkyně topky Markéta Pekarová Adamová, anebo hvězda politického popíku Dominik Feri nemohou konkurovat. První je příliš nejistá a křehká, druhý září na sociálních sítích, ale ve sněmovním mači se zatím neorientuje. Topku žádný z nich nevytrhne.

Červený hadr na býky

Z průzkumu institutu SANEP (tady) vyplývá, že Kalousek patří do kategorie neoblíbených politiků. Důvěřuje mu pouze 16,4 procenta Čechů, zatímco 69 procent mu vyjadřuje nedůvěru. Podobně, anebo možná ještě hůř, by dopadl v anketě mezi poslanci.

Kalousek není kladně přijímaný politik. Nemusí ho dokonce mnozí z těch, kteří jinak jeho názory sdílejí. A co teprve jeho političtí protivníci.

Pro Andreje Babiše je "Kalda" Kalousek tím, čím je pro býka červený hadr. Přesněji "symbol korupce", "největší korupčník polistopadové éry", "lhář a zloděj" a kdovíco ještě.

Na jednom z videí, na kterých komunikuje s voliči a které jsou k mání na webu ANO, si Babiš stěžuje, že "zase tam (do sněmovny) nalezl ten Kalousek a zase to bude k nevydržení. Nedá se nic dělat, voliči rozhodli".

Příjmení Kalousek patří ve sněmovně k nejčastějším skloňovaným. Andrej Babiš či Jaroslav Faltýnek, ale třeba i Tomio Okamura ho vidí za vším (špatným). "Co ten Kalousek zase chce?... Jsou to zase ty Kalouskovy nesmysly… Ten Kalouskův blok nemá s demokracií nic společného..."

Kalousek je jako hromosvod, který ve sněmovně chytá a uzemňuje výboje ze všech stran.

Nadační fond proti korupci ve svém spisku "Miroslav Kalousek a dvacet let jeho úřednických a politických her" (zde) připomíná, že Kalousek není žádný suchoprd, že si dokáže vystřelit i sám ze sebe. Upozorňuje, že poslanci a bývalému hokejovému reprezentantovi Jiřímu Šlégrovi připomínal od řečnického pultu triumfální návrat olympijského týmu z Nagana.

„… Stál jsem na Staroměstském náměstí. Dav křičel: ‚Češi! Češi! Já tam byl taky. Taky jsem křičel,“ řekl Kalousek a pokračoval: „Já mám taky takové krásné vzpomínky. Ne tedy ze sportu, ale z politiky, kdy jsem stál v Letenské ulici a ten nekončící dav křičel: ‚Pověsit! Pověsit!“ Věřím, že vy jste tenkrát nekřičeli (k pobaveným poslancům), ale podezírám vás, že některým z vás se to líbilo.“

Padouch, nebo hrdina?

Kalousek není etalonem občanských či politických ctností. Žádný Limonádový Joe. Spíš padouch Horác Hogo Fogo .

Rád si přihne. Dokonce v "pracovní době", což by mu v Agrofertu nepochybně neprošlo. Navíc často mluví sprostě. Obojí nezatlouká. Nevymlouvá se na virózu, neblábolí, že to "někdo sestříhal", "zmanipuloval", ba ani netvrdí, že to je "účelovka".

Nemusíte ho mít rádi, nemusí vám být sympatický a nemusíte s ním souhlasit, ba ani mu věřit. Sotva ostatně věřit konzervativci, který v roce 2006 jako šéf lidovců chystal s Jiřím Paroubkem vládu sociálních demokratů s podporou KDU-ČSL a komunistů. A teď varuje před vládou ANO tolerovanou komunisty.

Jeho důvěryhodnost je sporná. Nelze mu však upřít výdrž. Je jedním z posledních politiků, kteří ve sněmovně fungují už od minulého století. A je jisté, že otec-zakladatel TOP 09 se vlivu na svůj politický projekt jen tak nevzdá, stejně tak se nevytratí od řečnického pultu. Určitě se tímhle volebním obdobím nechce promlčet a Babišovu partu ještě pozlobí.

Na víkendovém sněmu topky na závěr své řeči Kalousek upozornil: "Neloučím se, protože neodcházím."

Tomu se dá věřit.