Pavel Fischer zprvu jistě nepatřil k velkým favoritům prezidentských voleb. Řada lidí, kterým je česká politika tak nějak ukradená, ale o prezidentskou volbu se přece jen zajímají, protože je to přece jen velká společenská událost, vlastně ani netušila, o koho jde.

Fischera se to drželo pěkně dlouho. V devítce uchazečů působil podobně jako Vratislav Kulhánek a Jiří Hynek trochu na způsob generické výplně, která jen dělá křoví skutečným hvězdám voleb, jako Miloš Zeman a Jiří Drahoš, a skutečným exotům, jako je Petr Hannig.  

Na začátku prosince začalo obecné povědomí o bývalém členovi prezidentské kanceláře Václava Havla výrazně stoupat, ať už jeho profesionální výřečností zkušeného diplomata v předvolebních debatách, nebo prací kandidátova PR týmu. Absolutního vrcholu Pavel Fischer dosáhl 13. prosince díky prezidentské debatě DVTV v Brně, kde naprosto exceloval, obratně se vyjadřoval na všechny strany a nejednou sklidil potlesk publika.

Fischer svým charismatem, prozápadním přístupem a rozumným vyjadřováním oslovil mnoho nových lidí a to především z řad liberálních voličů, kteří se už několik měsíců marně přelévají mezi jednotlivými kandidáty a nemohou se rozhodnout, koho mají svým hlasem vyslat do boje proti tak nenáviděnému Zemanovi. Fischerova podpora se tak výrazně zvedla a mnohem více lidí začalo mluvit o tom, že je pro ně jasným kandidátem, kterému to v lednu bezesporu hodí. To netrvalo ani tři dny.

Aha, on je to konzervativec

"Můj hlas bude slyšet," tak zní heslo Fischerovy kampaně. Stojí to na jeho plakátech, na letácích v metru a ve stínu víkendových událostí je to poněkud úsměvné. Fischerův hlas byl v posledních dnech bezesporu hodně slyšet, ale nejspíš ne v takovém duchu, v jakém by si to sám kandidát přál.

Pomyslná rána, která obratem knockoutovala Fischerovu stoupající hvězdu, přišla během uplynulého sobotního odpoledne. Českým internetem prolétlo téměř hodinové video z Katolického domu v Blansku, kde měl kandidát 3. prosince besedu s občany. Pavel Fischer v něm mimo jiné dává jasně najevo své konzervativní názory, co se týče genderu, sexuality a rodiny a během toho se dopustí několika dost nepříjemných a dokonce lživých vyjádření, která nejsou omluvitelná ani pro jasně konzervativního kandidáta.

zdroj: YouTube.com

Nejvíce propíranou a kritizovanou částí se stala Fischerova hláška o tom, že homosexuální úředníci rozhodující o adopci dětí jsou jako pyromani pověření hašením domu a že by nejmenoval ústavním soudcem homosexuála. Bývalý diplomat se sice zprvu pokoušel spíše vymluvit než omluvit a svoje nešťastné tvrzení dovysvětloval na Facebooku.

Omluvy a výmluvy

"Jedná se o výrok vytržený z kontextu otázky ohledně adopcí dětí. Chtěl jsem poukázat na to, že ústavní soudce by neměl reprezentovat vlivovou skupinu, která současně usiluje o úpravu právních poměrů, a to kvůli možnému střetu zájmů," stojí na oficiálním facebookovém profilu Pavel Fischer - prezident 2018.

O vytržení z kontextu může pochybovat asi každý člověk, který měl dost trpělivosti na to, aby se podíval na celé video z besedy. Navíc se jen těžko představuje kontext, ve kterém by toto tvrzení bylo omluvitelné.

Fischer ve svém statusu použil také velmi otřepanou a prázdnou větu, že má mezi přáteli řadu homosexuálů, což je argument hodný štamgasta z třetí cenové, ale nikoli zkušeného diplomata a prezidentského kandidáta. Tento nepovedený pokus o zklidnění situace ve výsledku vyvolal ještě větší nevoli u Fisherových většinou čerstvých liberálních "fanoušků" a na kandidáta začala mířit řada vtípků a další vlna kritiky.

Od Fischera jsme si následně vyslechli několik dalších omluv a vysvětlení, ať už prostřednictvím médií, tak i na veřejných akcích, například když společně s dalším prezidentským kandidátem Markem Hilšerem nesl v neděli 17. prosince srdce na Hrad.

Je dost možné, že se na tohle téma od kandidáta dočkáme ještě několika omluv, svoje slova ale už neodpáře a pachuť z jeho vyjádření s námi zůstane až do prezidentské volby. A navíc je tu především jedna skupina, které by se měl výslovně omluvit, protože se v jejím případě dopustil nejhorších vyjádření, a to jsou pedofilové.

Dočkají se Fischerovy omluvy i pedofilové?

Je poněkud zvláštní, že se liberální internetový hon na Fischera prakticky vůbec nestočil k tématu pedofilů, na jejichž adresu se bývalý diplomat dopustil vůbec největšího přešlapu. Média se také zaměřila pouze na problémové výroky o homosexuálech a byla často slyšet dost nešťastná rétorika ve stylu "přece nemůžete házet homosexuály a pedofily do jednoho pytle", což jen podporuje další démonizaci pedofilů.

V tomto ohledu jsme všichni "v jednom pytli", ať už heterosexuálové, homosexuálové, nebo pedofilové. Jsme si všichni rovni a žádný politik nás nemá právo kádrovat na základě sexuální orientace, kterou si nevybíráme.

Je smutné, že žijeme v 21. století a řada lidí stále automaticky vnímá pedofily jako zlé prznitele dětí, přestože jsou dnes veřejně přístupné studie odborníků dokazující, že zneužívání dětí se dopouští především heterosexuální rodinní příslušníci. Ještě smutnější je, když toto nepříjemné stigma ubližující lidem, kteří to už tak nemají lehké, podporuje seriozně působící kandidát na prezidenta republiky.

Fischer je bezpochyby slušný člověk a podezírat ho z nenávisti vůči sexuální menšinám nejspíš není na místě. Problém ale je, že s touto problematikou není dostatečně seznámen a přesto se k ní zmateně vyjadřuje.

Když jedna z jeho posluchaček zmíní stránky Československé pedofilní komunity (ČEPEK), tak je na něm jasně vidět, že je zaskočen a vyveden z míry. Přesto se ale obratem lživě vyjádří, že takové stránky jsou přece za hranou zákona, což během svého následujícího dlouhého monologu i zopakuje.

Fischerovi by měl někdo vysvětlit, že být pedofilem není zločin, stejně tak nejsou ani za hranou zákona stránky ČEPEKu a prezidentský kandidát by se za své tvrzení měl omluvit. 

Vzestup a pád

Fischer to teď rozhodně nebude mít moc lehké. Po přešlapu, kterým odpudil řadu svých liberálních příznivců, se k němu bude upírat velký počet pozorných očí, analyzujících každý jeho krůček a čekajících na další chybu. Takového nadšení kolem své osoby, jakého se nadál mezi brněnskou prezidentskou debatou DVTV a sobotním rozšířením videa z Katolického domu, se během těchto prezidentských voleb dočká už jenom stěží.

Pro liberální voliče, kteří Fischera ještě minulý týden div neoslavovali jako naprosto dokonalého kandidáta, budiž toto ponaučením, že i pán, který vypadá na první pohled jako nejslušnější a nejvzdělanější člověk na světě a na velkých debatách působí progresivně, vás může svými názory a vyjádřeními zaskočit a v malém okruhu konzervativních katolíků se prostě bude vyjadřovat poněkud odlišně.

Otázkou zůstává, zda na videu z besedy v Katolickém domě vidíme Fischera jednat zcela autenticky, nebo naopak jako populistu snažícího se co nejvíc přizpůsobit okruhu posluchačů. Těžko říct, co z toho je ve výsledku horší.