Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje snížit maximální výši doplatku na bydlení pro lidi na ubytovnách ze současných 80 procent normativních nákladů na bydlení na 60 procent. Chce tak omezit nadužívání této dávky. Opatření má zajistit, aby majitelé ubytoven neměli neúměrné zisky a neobohacovali se na chudobě druhých. Ministerstvo upozorňuje, že dokonce nastávají situace, kdy u bydlení na ubytovnách jsou státem hrazeny vyšší náklady než u standardního bydlení.

Záměr dostat lidi z ubytoven do bytů a zabránit tomu, aby se tato zařízení, která mají sloužit spíše k dočasnému ubytování jednotlivců než k trvalému přebývání celých rodin, díky státní podpoře využívala nadměrně, je chvályhodný. Záleží ovšem na jeho provedení a na tom, zda jeho cílem je skutečně s nastalou situací něco dělat, nebo jen vykázat činnost a odškrtnout si jeden z bodů ze seznamu problémů, které musíme řešit.

Ministerstvo zvolilo tu nejjednodušší možnou cestu a příliš se netrápí tím, jaké důsledky novela bude mít, pokud se provádí odtrženě od dalších opatření. Na prvním místě je třeba zmínit zákon o sociálním bydlení a podporu obcím, na něž aktuální snaha o řešení obchodu s chudobou vedle samotných občanů dopadne nejvíce.

Záplata za záplatou 

Předkladatelé úpravy přiznávají, že změna bude mít přímé sociální dopady, ty ale podle nich můžou být pozitivní i negativní. A hrozí i to nejhorší: "Lze předpokládat, že řada osob bude vystavena riziku ztráty bydlení, může dojít ke zvýšení práce na černo a k sociálním nepokojům ze strany těchto příjemců doplatku na bydlení," stojí v důvodové zprávě k novele.

Ministerstvo však předpokládá, že některé ubytovny sníží cenu ubytování, takže snížení doplatku se občanů nedotkne, nebo si i za pomoci dalších subjektů - především obcí - najdou jiné bydlení. S variantou, že cena bydlení se nesníží a lidé si nové nenajdou, tak ministerstvo počítá, ale krčí nad ní rameny a nic z ní nevyvozuje: Ano, stát se to může, ovšem důvod ke stažení novely to není.

Na problematice ubytoven se ukazuje nutnost přistupovat k oblasti bydlení jako celku a neřešit jednotlivé jeho segmenty odděleně. Přístup ministerstva je právě opačný. Opakovaně uvádí, že "navrhovaná úprava neřeší spojitost s připravovaným zákonem o sociálním bydlení". Člověk jen kroutí hlavou a říká si: A to se nestydí přiznat? Jak od sebe oddělit něco, co spolu tak úzce souvisí a na sebe navazuje? Pak to podle toho vypadá. Záplata stíhá záplatu a řešení jednoho problému produkuje stovku dalších.

Ne, ne, ministerstvo na to jde od lesa: "Vzájemná provázanost systému sociálních dávek na bydlení se zákonem o sociálním bydlení bude řešena v návaznosti na reálnou a konkrétní podobu zákona o sociálním bydlení, a to s největší pravděpodobností návrhem jedné dávky na bydlení".

Takže nejprve se doplatek sníží, lidi to vyžene z ubytoven, udělá to z nich bezdomovce a pak se teprve, až se konečně připraví zákon o sociální bydlení, bude řešit, co s tím. Není nad profesionální politickou reprezentaci, která maká. A jak to má celé promyšlené, klobouk dolů.

Zátěž pro obce 

Ministerstvo v první řadě spoléhá na obce. Spolupráce s obecními úřady by se měla prohloubit. Předkladatelé novely vycházejí z toho, že pomoc obcí při hledání bydlení je už nyní zakotvena v zákonech, a jen zdůrazňují, že je třeba ji aktivně vykonávat. To podle ministerstva podnítí navrhované opatření tím, že příjemci doplatku na bydlení budou nyní tuto pomoc více vyžadovat.

To by němý neřekl, že když se lidem seberou peníze na bydlení, budou vyžadovat pomoc. Ministerstvo už ale neřeší, zda na to obce budou mít dostatek prostředků a kapacit. Místo toho zachovává chladnou hlavu: "Jelikož se jedná pouze o větší zaktivizování současných povinností obcí v přenesené a samostatné působnosti, nepředpokládají se s tímto žádná navýšení nákladů ze státního rozpočtu," uvádí se v důvodové zprávě k novele.

S tím však nesouhlasí Svaz měst a obcí České republiky. Namítá, že povinnost postarat se o osoby bez přístřeší nelze uvalit na obce, protože většina z nich nemá bytový fond, a když ho mají, je plně obsazený. Rovněž dodává, že není možná jakákoliv participace samospráv bez finančních záruk, tedy bez proplacení nákladů v plné výši a zajištění personálního obsazení pozic, které budou muset na obecních úřadech vzniknout. Ministerstvo a obce se zjevně v pohledu na dopady novely dosti míjejí.

Snaha zalíbit se voličům 

Navrhovatelé novely říkají, že cílem úpravy není připravit občany o doplatek na bydlení, ale docílit stavu, kdy si lidé jsou schopni nalézt přiměřené standardní bydlení a udržet si ho. Ministerstvo však proto nedělá nic jiného, než že snižuje zmiňovaný doplatek vyplácený lidem na ubytovnách. Podpora obcí nula, provázanost se zákonem o sociálním bydlení žádná.

Ministerstvo naopak usiluje o to, aby se změna přijala co nejrychleji. To se úpravě musí nechat, na rychlost klade opravdu tak velký důraz, že všechno ostatní jde stranou. Nic na tom nemění ani to, že od účinnosti novely platí lhůta šesti měsíců, do kdy orgán pomoci v hmotné nouzi musí navrhované opatření uvést do praxe.

Návrh by měl začít platit od prvního ledna příštího roku. Připomínkován byl ve zkrácené lhůtě pěti pracovních dnů. Mimořádná schůze sněmovny, na níž se měl také probírat, se nakonec nekonala, protože zásluhou hnutí ANO, ČSSD, KSČM a SPD nebyl schválen její program.  

Když se to shrne, žádný div, že novelu odmítá ministr spravedlnosti a předseda Legislativní rady vlády, Českomoravská konfederace odborových svazů, Veřejná ochránkyně práv i Svaz měst a obcí ČR. Ministerstvo práce a sociálních věcí ale navzdory všemu koná, novelu stáhnout nechce a trvá na tom, že problém předražených ubytoven je třeba urychleně řešit bez ohledu na to, jaké dopady a rizika to má. 

Na celé věci zaráží především nekompetentnost ministerstva a laciná snaha zalíbit se voličům: Potíráme byznys s chudobou a lidé, kteří pobírají sociální dávky, ať se snaží. Ať makají a hledají si místo jinde, jako by problém s bydlením měli jen chudí, líní a neschopní. Ostatně programové prohlášení vznikající vlády se nese v podobném duchu, kdy vyzdvihuje postupné snížení a odstranění závislosti občanů na dávkách.