Sněmovna se sešla k debatě o plánovaných úpravách v dávkách na bydlení na podnět skupiny poslanců v čele s KDU-ČSL. Lidovci by chtěli ministerstvo přimět k odkladu záměru, který by podle nich zvýšil riziko chudoby až u čtvrt milionu domácností, zejména u rodin s dětmi a seniorů.

Mimořádná schůze se ale nakonec neuskutečnila, protože Sněmovna neschválila návrh jejího programu. Nepodpořili jej poslanci ANO, ČSSD, KSČM a SPD, jak jejich zástupci předem avizovali.

Kluby ANO, ČSSD a KSČM v úvodní diskusi deklarovaly, že program navrhované mimořádné schůze nepodpoří. S největší pravděpodobností tedy nebude schválen a sněmovna k žádnému závěru nedospěje.

Němcová řekla, že systém sociálních dávek byl léta koncipován tak, že se lidem nevyplatí pracovat, obce mohly rozprodat své byty a ubytovny a příležitosti se chopily soukromé skupiny. "Pomáháme lidem, ale zejména pomáháme soukromému byznysu v této oblasti," podotkla. Aniž by někoho jmenovala, existuje podle ní mnoho politiků, kteří vlastní ubytovny a byty, do nichž dávky směřují.

Naopak podle Chvojky změna k lepšímu nemůže nastat bez dostupného systému sociálního bydlení, nyní navrhovaná úprava by postihla i chudší pracující rodiny a seniory. "S takovouto reformou nesouhlasíme a ČSSD ji rozhodně nepodporuje," řekl.

V ČSSD nyní končí referendum o vstupu do menšinového kabinetu s ANO s tolerancí KSČM. Ministerstvo práce by měl vést sociálnědemokratický nominant Petr Krčál. "Pokud budeme mít ministerstvo práce a sociálních věcí, takový návrh náš ministr stáhne," řekl Chvojka.

Němcová uvedla, že její případný nástupce bude mít na takový krok právo. Varovala před tím, že bude pokračovat stav, kdy se obcím vyplácí prodávat nemovitosti a soukromníkům rozjíždět takzvaný obchod s chudobou.

Zástupci ANO, ČSSD i KSČM upozorňovali na to, že jde o záměr, který ještě neprojednala vláda, novely příslušných zákonů tedy ani nedoputovaly do sněmovny a mohou se ještě měnit.

Proto je podle nich předčasné o nich v dolní komoře diskutovat. Rovněž podle předsedy SPD Tomia Okamury není šťastné vyvolávat kvůli změnám v dávkách mimořádnou schůzi. "Otázku bydlení považujeme za naprosto klíčovou, sněmovna by měla být informována o chystaných krocích," oponoval předseda lidoveckých poslanců Jan Bartošek.

Je třeba dostupné bydlení, burcují Piráti 

Šéf Pirátů Ivan Bartoš (Piráti) volal po celkovém návrhu opatření pro vznik dostupného bydlení, a to nejen sociálního. Okamura v debatě zase kritizoval "plošné podpory lidem, kteří by mohli pracovat, ale nepracují. "Stát, kraje a obce musí zajistit dostupné bydlení pro řádné občany," uvedl.

V Česku se vyplácejí dvě dávky na bydlení, příspěvek a doplatek. Vypočítávají se z normativních nákladů, které každý rok podle cen nájmů a energií stanovuje vláda. U příspěvku na bydlení chce ministerstvo zúžit okruh lidí, kteří mají na dávku nárok.

Například by nevznikl nově lidem, kterým by po odečtení nákladů na bydlení zůstal víc než dvojnásobek životního minima. Zjišťovalo by se také, kdo v domácnosti skutečně bydlí. U doplatků na bydlení by se lidem v ubytovnách započítávalo 60 procent normativu místo nynějších 80 procent. U jednotlivce by činil pokles podle Němcové 1100 korun měsíčně, u vícečlenné rodiny 700 korun.

Zástupci ANO, ČSSD i KSČM upozorňovali na to, že jde o záměr, který ještě neprojednala vláda, novely příslušných zákonů tedy ani nedoputovaly do sněmovny a mohou se ještě měnit. Proto je podle nich předčasné o nich v dolní komoře diskutovat.

Experti návrh kritizují 

Před zamýšleným snížením dávek a omezení okruhu jejich příjemců varují i odborníci. 

Bez střechy nad hlavou by mohly skončit tisíce lidí, další desetitisíce by se mohly propadnout do chudoby. Žádají stažení novel z projednávání.

"V době, kdy si čím dál více lidí nemůže dovolit bydlení, plánuje vláda podkopat hlavní pilíř podpory bydlení. Jedná se o naprosto nahodilý návrh," sdělil ředitel Platformy pro sociální bydlení Vít Lesák. Platforma zastřešuje několik desítek organizací na pomoc lidem v tísni a odborníků na sociální problematiku.

Podle Lesáka dávky na bydlení chrání před pádem do chudoby a bezdomovectví asi pět procent Čechů a Češek. "Změny, které navrhuje ministerstvo práce, mají potenciál negativně dopadnout minimálně na víc než 10 tisíc domácností. Celkově se bude jednat o desetitisíce obyvatel, typicky rodiny na ubytovnách, seniory či děti opouštějící dětské domovy. V těchto skupinách mohou změny vést k nárůstu bezdomovectví," uvedl Lesák.

Pokud podle něj neexistuje sociální bydlení a obce byty nemají, není možné systém podpory rozbíjet a dávky škrtat.

Navrhované změny jsou nepřijatelné podle pracovníků Charity ČR.

"Pevně věříme, že návrhy neprojdou. Myšlenka, že se problémy s bydlením vyřeší zúžením systému podpory, je nesmyslná. Musí se vybudovat systém dostupného a sociálního bydlení," řekla charitní analytička Martina Veverková. Podle ní už minulé zpřísnění pravidel a snížení dávek na bydlení vedlo k tomu, že lidem v azylových domech a ubytovnách na úhradu částka nestačí a berou ji z peněz na živobytí a jídlo. Rozšiřuje se také práce na černo a někteří se dál zadlužují.

Podle ředitele Charity ČR Lukáše Curyla politikům chybí odvaha problém řešit a řada samospráv se snaží chudé nevidět a přesouvat je do jiných obcí a měst. "Namlouváme si, že ti lidé tu nejsou, ale jsou. Je o odvaze si říct, že jsou mezi námi. Charita a další organizace upozorňují na to, že se (chudí) nedají restrikcí eliminovat. Není kam je eliminovat," řekl Curylo.