Zakázaná slova nové vlády

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Jaroslav Bican

Ať už nová vláda složená z hnutí ANO a sociálních demokratů s přispěním KSČM vznikne či ne, její programové prohlášení je dokladem toho, jakým směrem se u nás posouvá politika. Zajímavější přitom je, co v dokumentu schází, než co v něm najdeme.

Na sto honů se budoucí kabinet šéfa hnutí ANO vyhýbá slovnímu spojení lidská práva

Na sto honů se budoucí kabinet šéfa hnutí ANO vyhýbá slovnímu spojení lidská práva,zdroj: Petr Horník / Právo / Profimedia

Programové prohlášení vlády, kterou dává dohromady hnutí ANO pod vedením Andreje Babiše společně s ČSSD za podpory komunistů, vybízí ke srovnání s programovým prohlášením vlády Bohuslava Sobotky, na níž se rovněž podílelo Babišovo hnutí. Hlavní rozdíl mezi nimi spočívá v hodnotách, které se skrývají v pozadí obou dokumentů, případně v jejich absenci.

Sobotkova vláda tak hýřila frázemi jako "sociální dialog", "sociální smír" či "sociální soudržnost". U Babiše nic takového nenajdeme. Tam, kde Sobotka chtěl vést "aktivní sociální dialog se sociálními partnery", Babišova vláda jen pokračuje "ve spolupráci se sociálními partnery". Rozhodně nepřikládá tak velký význam sociálnímu dialogu (pokud vůbec uznává jeho existenci), že by ho vyzdvihovala jako "metodu udržení sociálního smíru".

Podobně se proměnil vztah k euru. Kabinet, ve kterém byl Babiš ministrem financí, jednoznačně deklaroval, že vláda bude aktivně usilovat o vytvoření podmínek pro jeho přijetí. Naproti tomu vláda, ve které je Babiš premiérem, lakonicky konstatuje, že v současné době nevidí možnost přijetí společné měny, ačkoli tedy neopomene připomenout, že i nadále respektuje přijaté závazky.

Důstojnější postavení cestovního ruchu 

Není moc jasné, proč jednou chtělo hnutí ANO a sociální demokracie to, a podruhé ono. Argumenty, které pro svůj postoj uvádí, jako "ztráta vlastní měnové politiky a nedokončený proces nominální a reálné konvergence k eurozóně, který by při zafixování směnného kurzu přinesl náklady v podobě inflace vedoucí ke znehodnocení úspor občanů", už přece musely existovat v době vzniku Sobotkovy vlády.

Obě vlády se také liší v přístupu k sociálním dávkám. V programovém prohlášení té Babišovy se zdůrazňuje, že podmínkou přiznání dávek bude povinnost aktivně hledat zaměstnání, případně se účastnit veřejně prospěšných prací na úrovni měst a obcí. Tam, kde to bude vhodné, chce kabinet rovněž předložit úpravu, která podmíní vyplácení dávky určitými povinnostmi. Cílem je postupně snížit a odstranit údajnou závislost na dávkách. V dokumentu se slibuje, že vláda nedopustí, aby se závislost na pomoci státu stala životním stylem pro práceschopné lidi.

To Sobotkova vláda řešila sociální dávky v jiném kontextu. Chtěla zvyšovat minimální mzdu tak, aby zajišťovala důstojný život zaměstnanců nezávislý na sociálních dávkách. Mimochodem spojení "důstojný život", natož pak "důstojný a plnohodnotný život" bychom u Babiše hledali marně, důstojnější má být v programu jeho vlády maximálně postavení cestovního ruchu. A když už se v programovém prohlášení kabinetu vedeného sociálními demokraty píše o zneužívání sociálního systému, zmiňuje se zde obchod s chudobou v předražených ubytovnách.

Co se týče minimální mzdy, Sobotkova vláda slibovala, že její úroveň bude dostatečně motivační a postupně se přiblíží k 40 procentům průměrné mzdy. U Babiše se jen konstatuje, že kabinet připraví závazná pravidla pro její předvídatelný růst.

Pozor na nařčení z neomarxismu 

Na sto honů se budoucí kabinet šéfa hnutí ANO vyhýbá slovnímu spojení "lidská práva". Připouští pouze to, že důraz na jejich dodržování bude součástí české zahraniční politiky. Tam to asi nevadí. Kdežto v programovém prohlášení Sobotkovy vlády explicitně stojí, že bude usilovat o vysoký standard jejich ochrany.

Podobně je na tom sociální vyloučení. V očích vznikajícího kabinetu neexistuje, u Sobotky se zdůrazňuje boj proti němu. Samozřejmě zem se slehla i po menšinách. Programový dokument rýsující se vlády je ignoruje, ale možná tím jen sociální demokraté a hnutí ANO reagují na nařčení z neomarxismu a pro sichr raději vyškrtali všechno, co by se dalo vykládat jako jeho podpora.

Jediná diskriminace, která Babiše, Hamáčka a další zajímá, je ta, která postihuje seniory. O jiné se jejich společné programové prohlášení nezmiňuje. Tedy, abychom byli přesní, vyskytuje se tu ještě jedna: Evropa nesmí diskriminovat nečleny eurozóny.

Slova na černé listině 

V dokumentu, k němuž se hlásila Sobotkova vláda, se naproti tomu objevuje celá řada závazků vztahujících se k diskriminaci. Třeba ten, že bude usilovat o vytvoření tolerantní společnosti nebo že bude důsledně vystupovat proti všem formám násilí a projevům rasové nesnášenlivosti, jako je například anticiganismus a antisemitismus.

Nepřekvapí, že v programovém prohlášení Babišova kabinetu nenajdeme nic z toho. Slova jako tolerantní společnost, rasová nesnášelivost, anticiganimus či antisemitismus jsou asi v kladbě. U Sobotky narazíme na podporu rozvoje romské kultury a identity. U Babiše se o Romech píše jen v souvislosti s památníkem romského holokaustu v Letech. Jediné, co v nejnovějším vládním programovém dokumentu můžeme nalézt, je obecná zmínka o právním státu a ochraně základních práv a svobod.

A když si zástupci sociálních demokratů a komunistů pochvalují, jak je programové prohlášení Babišovy vlády plné levicových témat a opatření, zkuste v něm najít například slovo rovnost. Marná snaha. Přitom ještě v minulém kabinetu se sociální demokraté a hnutí ANO oháněli svobodou a rovností každého člověka v důstojnosti i právech, nemluvě o závazku důsledně uplatňovat princip rovnosti žen a mužů.

Jak si to celé vysvětlit? Možná tím, že Babiš není Sobotka a hlavní vládní silou už nemají být sociální demokraté, ale hnutí ANO. Nebo se třeba také za čtyři roky sociální demokracie a Babišovo hnutí trochu posunuly a jejich priority se změnily. Anebo je jádro pudla zakopané v lidovcích. Odešli do opozice a hned je to znát a komunisté to nespasí. To víte, křesťanští demokraté a jejich "miluj bližního svého" se nezapře.

Tagy: ČSSD Česko Romové domácí KSČM Evropská unie KDU-ČSL lidská práva hnutí Ano koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL česká politika rasismus a diskriminace sexuální menšiny

Zdroje: Vlastní