Na vládě podporované komunisty není nic divného, vysvětloval Andrej Babiš během ceremoniálu, při kterém ho Miloš Zeman podruhé jmenoval premiérem.

"Myslím, že od revoluce s podporou komunistů byl zvolen i pan prezident Havel, i pan prezident Klaus, a dokonce pan Kalousek chtěl s nimi dělat skutečnou vládu. My s nimi máme podepsat dohodu, která skutečně je, řekněme, volná z obou stran, a jsme rádi, že jsou ochotni podpořit vznik vlády," pravil poté, co převzal jmenovací dekret.

Babiš se tak stal "tuplovaným" premiérem. Tedy premiérem v demisi a také premiérem jmenovaným.

Kalouskovo fiasko

"Tuplovaného" premiéra v Česku pamatujeme. Byl jím v roce 2007 Mirek Topolánek, který složil vládu s důvěrou až na druhý pokus za pomocí dvou přeběhlíků ze sociální demokracie.

Vládu podporovanou komunisty však tato země po listopadu 1989 neměla. V tom bude mít Andrej Babiš, její předseda, prvenství.

Jistě, celé to je možné odbýt odkazem na to, že koalice s komunisty v obcích a krajích jsou běžné a leckde fungují. Jenže rozhodovat o opravě kašny, rekonstrukci školy, stavbě čističky, anebo protipovodňové hráze je přece jen jiný šálek kávy, než přijímat verdikty o účasti v misích NATO.

Babiš nicméně není první, kdo holport s komunisty na celostátní úrovni chystal. O tenhle majstrštyk se už před dvanácti lety pokoušel Miroslav Kalousek, tehdy předseda lidovců. Chtěl složit koalici křesťanských a sociálních demokratů, které by zajistili většinu při hlasování o důvěře komunisté.

Vysvětloval to tím, že chtěl zabránit dohodě ČSSD a ODS na změně volebního systému, která by poškodila menší strany. Lidovci se však proti jeho iniciativě vzbouřili a Kalouska z čela strany sesadili.

Vládu potom sestavoval vůdce občanských demokratů Mirek Topolánek.

Úpis třešničkářům

A jak to je s přirovnáním podpory komunistů Babišově vládě k jejich hlasování pro Václava Havla a Václava Klause? Jako s holínkami a hodinkami. Jedno i druhé můžete natáhnout, ale…

Havel i Klaus byli zvoleni hlasy komunistických poslanců. Jenže tady veškerá podobnost končí.

Havla komunisté vyslali na Hrad (podpořili) koncem roku 1989. Tehdy však byla komunistická strana (KSČ) rozložena a její vedení bez instrukcí z Kremlu zmatené.

Komunističtí poslanci, zvyklí odhlasovat vše, co se jim předloží, byli opuštění, dezorientovaní. Pod tlakem ulice u nich převážil reflex stáda, a tak všechny hlasy nasypali třídnímu nepříteli, disidentovi-zrádci.

Klaus v roce 2003, na rozdíl od Havla, se o podporu komunistů aktivně ucházel. Vedl mezi nimi kampaň, leštil kliku u dveří zasedačky jejich poslaneckého klubu. Stejně jako Havel jim však později už nenadbíhal, nebyl závislý na jejich podpoře.

Babiš se však komunistům upíše, jejich svazek bude založen na písemné dohodě. A zdaleka nebude tak volný a neformální, jak ho premiér líčí.

Žádný flirt, ale chomout

Především ale tenhle svazek nebude jednorázový. Žádný flirt na jeden zasedací den sněmovny, spíš pouto, možná i na několik let. Dá se také říct, že komunisté budou držet Babiše pod krkem.

Jistě, Babiš se může při snaze sehnat podporu pro vládní návrhy obracet na všechny strany. Jenže jeho holport se sociálními demokraty sotva bude produkovat pravicové návrhy. Takže podporu napravo od středu těžko najde.

Kdo tedy u zákonů z ekonomické a sociální oblasti dodá osm hlasů zbývajících koalici k většině? Snadná odpověď – no přece komunisté. 

Nebude to přitom nezištná podpora. Komunisté budou mít pro Babiše jasný vzkaz: Ty máš vládu, my máme hlasy, které ti chybí a nikdo ti je nechce dát.

Kateřina Konečná, která stranu třešní zastupuje v Evropském parlamentu, v rozhovoru pro Tiscali.cz upozornila, že komunisté budou Babišově straně "narovnávat záda doleva".

Nebyla to slova vypuštěná do větru.