Kdo v Česku bere dávky na bydlení? Nejčastěji důchodkyně a lidé z Prahy

AKTUALITA - Aktuality autor: von

I když česká ekonomika zažívá boom, počet lidí, kteří pobírali v loňském říjnu přídavky na bydlení dosáhl téměř 196 tisíc, z toho 36 tisíc tvoří seniorky. Ministerstvo práce vyplácí finanční pomoc těm, kdo si nezaplatí bydlení z 35 procent příjmu v Praze a 30 procent jinde v republice. Chudých seniorů závislých na dávkách tak výrazně přibývá.

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: Profimedia

Počet vyplácených dávek se každý měsíc liší. Loni v říjnu jich proti stejnému měsíci roku 2016 ubylo o 17 900 a proti loňskému září jich bylo o 9900 méně. Důvodem je vysoká zaměstnanost a růst platů, takže pomoc od státu potřebuje méně lidí. Penze ale rostou pomaleji než výdělky a nájmy. Seniorek a seniorů, kteří na dávku dosáhnou, by tak mohlo přibývat. Větší by mohl být také jejich podíl mezi příjemci.

Loni v říjnu vyplatil úřad práce ženám nad 65 let 35 938 příspěvků na bydlení a mužům 9337. Celkem jim rozdělil 93,16 milionu korun. Nejvíc seniorů a seniorek pobíralo dávku v Moravskoslezském kraji a v Praze. Loni v říjnu ji na severovýchodě republiky mělo 11.804 a v metropoli 9937 lidí nad 65 let. V hlavním městě příjemci dostali nejvyšší podporu - v průměru 2968 korun. Nejnižší průměrná částka byla ve Zlínském kraji, a to 1455 korun.

Důchody nestíhají růst

Příspěvek na bydlení mají sice častěji ženy, muži ale pobírají v průměru větší částku. Vyšší dávku měli v říjnu v 11 ze 14 krajů. Seniorky přitom dostávají v průměru zhruba o pětinu nižší penzi než senioři. Ženy se dožívají vyššího věku, ve stáří tedy často zůstávají samy. Experti upozorňují na to, že právě samotným seniorkám nejvíc hrozí chudoba.

Průměrný starobní důchod loni v září dosahoval 11 828 korun. Na konci roku 2016 činil 11 460 korun. Podle důchodové ročenky předloni penzi vyšší než 14 501 korun měla jen desetina starobních důchodců a důchodkyň. Polovina lidí pobírala pak méně než 11 344 korun, desetina musela vystačit s důchodem pod 8576 korun. Příspěvek na bydlení mohou získat lidé, jimž na přiměřené bydlení v Praze nestačí 35 procent příjmu a jinde 30 procent.

Těžký život Pražanů

Dávky na bydlení se vypočítávají z normativních nákladů, které každý rok stanovuje vláda podle velikosti bydliště, počtu osob v domácnosti a cen nájmů, elektřiny, vody a služeb. Za přiměřenou bytovou plochu pro jednu osobu se považuje 38 metrů čtverečních, pro dvě 52, pro tři 68 a pro čtyři a víc lidí 82 metrů.

V Praze se letos stanovené náklady pohybují v nájemních bytech od 7870 do 18 827 korun podle počtu lidí v domácnosti, ve vlastních či družstevních bytech od 4420 do 11 298 korun. V dalších místech republiky jsou náklady nižší než v hlavním městě. Nejmenší jsou v obcích a městech s méně než 10 tisíci obyvateli. V nájemních bytech tam činí 4844 až 12 299 korun. Ve vlastních a družstevních bytech jsou mimopražské normativy stejné jako v hlavním městě.

Babiš slibuje a neplní

Podle Rady seniorů se životní podmínky důchodců a důchodkyň v Česku postupně zhoršují, takže mnozí lidé ze své penze byt a další náklady nezvládají hradit. Rada už několik let žádá přijetí zákona o sociálním bydlení a také řešení situace lidí s nízkými penzemi.

Ministryně práce v demisi Jaroslava Němcová (ANO) už předložila návrh novely, která má upravit složení důchodu. Měla by se tak snížit zásluhovost a ještě víc zvýšit solidarita penzijního systému. Přilepšit by si měli lidé s nižším důchodem, ostatním by se růst penze měl přibrzdit. Pokud by chystaná pravidla platila už letos, dostaly by podle propočtů ČTK přidáno méně než teď zhruba tři pětiny starobních důchodců a důchodkyň. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) přitom mluví o tom, že by za pár let průměrný důchod měl činit 15 tisíc korun. Zvedat by se tak musel asi o tisícikorunu ročně. Jak by toho chtěl Babišův kabinet dosáhnout, lídr ANO nepřiblížil.

Tagy: Česko domácí Ministerstvo práce a sociálních věcí sociální dávky mzdy a důchody příspěvek na bydlení

Zdroje: ČTK