Smutné osudy opuštěných prázdných domů v Česku

MAGAZÍN - Magazín autor: Petra Hátlová

Na začátku všeho bylo pár amatérů, nadšenců, kteří si všimli chátrajících prázdných domů ve svém okolí. Začali mapovat jejich výskyt i na jiných místech, začali se zajímat o jejich historii a o to, co s nimi bude. Nyní mají prázdné domy svou databázi a mnohé z nich čeká oprava a využití. 

Nádraží Vyšehrad

Nádraží Vyšehrad,zdroj: Archiv

"Chtěli jsme zjistit, co se děje, proč stavby chátrají. Jsou mezi nimi prvorepublikové vilky, rodinné domy, činžovní domy, továrny, výrobní haly, kasárna i zámečky," říká zakladatel aktivity Prázdné domy Petr Zeman. Právě on dal před čtyřmi lety výzvu, na základě které se k němu postupně připojili další lidé.

Jak se ukázalo, důvodů, proč po celé republice chátrají staré domy, je několik. Někdy jsou domy jakýsi rukojmí ve sporech o dědictví. Nejdříve se k nim hlásí všichni, a následně se o ně nikdo nestará. V některých případech jde o nevyjasněné vlastnictví, jindy o dobrou investici do nemovitostí. To je častý případ domů v Praze.

"Pokud si někdo koupí nemovitost v Praze, jak jsou to dobře uložené peníze, i pokud budova chátrá. Mnohdy tyto domy vlastní i cizinci, Italové, Rusové či investoři z Číny. Jenže chátrající domy představují riziko. Pokud dům chátrá, je jen otázkou času, než u něj někdo rozbije okna, vyrazí dveře, než se v něm začnou ukrývat lidé bez domova, či lidé, kteří mají problémy se zákonem. Pokud je takových domů víc pohromadě, je to základ pro zakládání ghet a růst kriminality," dodává Zeman.

Prázdné domy proti prázdným domům

Iniciativa Prázdné domy se na problém opuštěných domů a vylidněných městských částí snaží upozornit. Lokalitou s největším množstvích prázdných domů jsou severní Čechy, pohraničí, okolí Ústí nad Labem či Děčína. Problém se nevyhýbá ani Praze, například v okolí Smíchova, ale i jinde. Výhledově lze předpokládat, že potíže vzniknou i v centru Prahy, v okolí Václavského náměstí.

"Nebezpečí skrývá sociální izolovanost a znemožnění přirozené kontroly místa místními obyvateli. Pokud je lokalita prázdná, zvyšuje se riziko rozvoje kriminality," konstatuje Zeman.

1DSC_2878

Opuštěné domy,zdroj:Archiv

Nadšení amatéři proto chodí a dívají se kolem sebe. Pokud najdou prázdný dům, začnou jednat. "Kolega v Praze objevil opuštěnou vilu. Vlezl do ní, zjistil v jakém je stavu, a následně ji zabezpečil proti vniknutí. Dle katastru zjistil, komu patří, vydal se za majitelem a začal s ním hledat řešení. Dva roky o dům pečoval, vyčistil zahradu a následně se dům podařilo prodal, takže je zase obydlený," vypráví Zeman.

Tento postup ale nelze praktikovat plošně. Iniciativa proto hledá jiná řešení. Tím by mohly být třeba krátkodobé, dva tři roky trvající pronájmy. "V tomto případě by šlo o pronájem na dobu určitou. Tyto pronájmy by mohly vykrýt období, po které není jasné, co s domem bude tak, jak je tomu třeba v případě dědických sporů a soudů o majetek. Nájemci by se tím, že by v domě byli, o budovu starali, větrali by, topili a dělali by drobnou provozní údržbu, či rekonstrukce. Vše samozřejmě za symbolické nájemné. Pokud by jejich nájem vypršel, dostali by k provozu jiný objekt," popisuje Zeman.

Motivací by mol být ale i opak - nevýhodné daňové zatížení u nevyužívaných budov. To by vedlo majitele k tomu, aby se o dům starali a nenechali ho chátrat.

"Podobný postup se podařila například v Karlíně, kde vzniklo sportovně – kulturní centrum. V bývalých kasárnách se nyní konají besedy, přednášky a další akce. I to je samozřejmě cesta, jak bránit chátrání budov. U části z nich by šel využít jejich původní účel a udělat z nich byty," doplňuje Zeman.

1DSC_2918

Opuštěné domy,zdroj:Archiv

Další možností je využít budovy k posílení turistického ruchu. "Nelze předpokládat, že by ze všech prázdných domů byla muzea či galerie. Část by ale tak samozřejmě mohla sloužit, další budovy by mohly nabízet turistům ubytování. Problém je v mnoha případech s podnikatelským záměrem, který by byl vhodný pro danou stavbu a s financemi na rekonstrukci. Ale zde by se dala očekávat pomoc od měst a státu," doplňuje Zeman.

Chátrání se nevyhne ani známým budovám

Rozpad a chátrání se týká i mnoha významných staveb. Z pražských budov můžeme zmínit třeba dům v Legerově ulici, kde se nacházelo Borůvkovo sanatorium. Jde o budovy, které byly postaveny v roce 1882 a k jejich historii patří i sanatorium pro děti nacistů a založení kliniky popálenin. V tomto domě zemřel Jan Palach i římskokatolický kněz Josef Toufar.

"Budovy následně měnily majitele. V roce 2014 byly prodány a je v plánu z nich udělat hotel. V tuto chvíli je důležité, že najdou své využití," dodává Zeman.

Opačný příklad je Nádraží Vyšehrad. Tato budova má vysokou historickou cenu, je dokonce kulturní památkou, přesto chátrá, opadává z ní omítka a kolem ní byly pokáceny vzrostlé stromy. "Tato budova ale má majitele, ovšem na její záchranu, i přes udělené pokuty, se majitel nesoustředí. Jak se bude osud nádraží vyvíjet dál, zatím není jasné," uzavírá Petr Zeman.

Tagy: Česko domácí zajímavosti a kuriozity památky a architektura

Zdroje: Vlastní