Zoologická zahrada hlavního města Prahy překvapivě není naším zooparkem nejstarším. Své brány otevřela poprvé 28. září 1931, a umístila se tak až na třetím místě za zoo v Liberci (1919) a v Plzni (1926).

Pražská zoo a její počátky

V Evropě začaly vznikat novodobé zoologické zahrady už ve druhé polovině 18. století. Tu první založil císař František I. ve Vídni, druhá byla pařížská a v roce 1828 zprovoznili zoo v londýnském Regent's Parku.

Dovezená exotická zvířena dala několikrát vzniknout nefalšovanému davovému šílenství. Tak třeba žirafa. Tři jedince věnoval roku 1827 egyptský místokrál třem evropským panovníkům - francouzskému, anglickému a rakouskému, který se mimochodem dárci odvděčil několika sty lahví kvalitního tokajského. U klecí vzácných zvířat se okamžitě tlačily obrovské masy návštěvníků a na žirafí hudbu si člověk zakrátko mohl zatančit žirafí tanec či přikusovat speciální pečivo Giraffeln, to vše navoněn parfémem "Esprit à la Giraffe".

Podobné účinky měl příjezd hrocha Obaysche, získaného Brity v roce 1850 výměnou za několik chrtů greyhoundů a deerhoundů. Roční samec ulovený na ostrově v Bílém Nilu byl nejprve dopraven do Káhiry. Na lodi s ním cestovalo celé stádo krav, aby byl Obaysch patřičně zásobován mlékem. Do britské metropole dorazil hroch 25. května 1850 a doslova přes noc se stal senzací. Nemohla samozřejmě chybět Hroší polka a záplava suvenýrů s hroší tematikou.

A zoo v Praze? Její začátky nebyly zcela jednoduché. Již v roce 1881 vyšla v tisku výzva hraběte Sweerts-Sporcka k založení zoologické zahrady v upomínku svatby korunního prince Rudolfa s belgickou princeznou Štěpánkou. Počáteční nadšení však záhy uvadlo a Pražané si na otevření svého zooparku nakonec počkali až do roku 1931. Hlavní zásluhy patří velkostatkáři Aloisi Svobodovi (1852-1929), který velkoryse věnoval pozemky na založení, a prvnímu řediteli profesoru Jiřímu Jandovi (1865-1938).

Pokud jde o zvířata, nemálo z nich zpočátku hostila ředitelova trojská vilka, například první lvici Šárku, kterou zahradě věnoval majitel cirkusu Rebernigg. Prezident Masaryk, jemuž byla původně nabídnuta, zřejmě netoužil mít podobné zvíře doma, a lvici tak darem získal profesor Janda. Obrázek Šárky od F. X. Procházky se stal prvním logem pražské zahrady a prodejem Šárčina "portrétu" od téhož výtvarníka byl zafinancován i lví partner Ctirad.

Zcela první obyvatelkou nové zoo se stala vlčice Lotta. "Naše Lotka", jak šelmu důvěrně nazývala paní ředitelová Jandová, dorazila z Podkarpatské Rusi do Prahy v roce 1931 a získala dnešní výběh pandy červené. Téhož roku přibyla i první dvojice "prakoní", tedy koní Převalského, jménem Alki a Minka. Mitau a Bengali, neboli tygři bengálští, se zoologickou zahradou hlavního města začali prohánět o rok později.

Lachtani od krále komiků a oblíbení tlustokožci

Obzvláštní oblibu návštěvníků si však vydobyli dva tlustokožci - slon Baby a hroch Petr. Slůně z Cejlonu připutovalo do pražské zoo v roce 1933 a proslulo nejrůznějšími "psími", tedy "sloními" kusy, včetně hry na foukací harmoniku. Nejlepším Babyho kamarádem a zároveň sousedem byl hroch Petr, obývající vedlejší ubikaci. Petr přijel do Prahy téhož roku ve vlastní maringotce z cirkusu Kludský.

Baby údajně nesnášel uniformy, a to natolik, že jejich nositele s oblibou poléval vodou. Asi nejslavnější je legenda o občasném "sprchování" příslušníků wehrmachtu za okupace. Je ovšem možné, že tradované historky tak trochu zaměnily oba přátelící se tlustokožce, alespoň co se týká železničních zaměstnanců. Ty zřejmě nenáviděl především hroch Petr, mající za sebou léta nepohodlného harcování s cirkusem po kolejích. Averzi nebohého hrocha potvrzuje kniha "Ze života zvířat v pražské zoo" z roku 1938: "(Petr) zvedne hrozivě hlavu, ozve se svým strašlivým válečným basem, až se budova otřásá, a lije proudy vody přes okraj nádrže na lidi směrem k užaslému železničáři." Hroch Petr bohužel uhynul již v roce 1939 a špatně zvladatelného Babyho čekal v padesátých letech odsun do Moskvy.

První lachtany, pojmenované podle hrdinů dětské humoristické knížky Hýta a Batul, věnoval pražské zoo Vlasta Burian. Lachtani kalifornští, které král komiků pořídil prostřednictvím obchodníka se zvířaty Hagenbecka, získali místo původně určené pro bobry. Dar slavného herce připomíná dnes pamětní tabulka v expozici lachtanů.

Proslulými se stali i pražští lední medvědi, a to více v zahraničí než u nás. Malá Sněhulka (oficiálním jménem Ilun) byla prvním uměle odchovaným ledním medvídětem na světě. Malý medvěd se v prosinci 1942 usídlil v domácnosti tehdejšího ředitele MVDr. Jana Vlasáka. "Mláďata ledních medvědů mají s těmi lidskými podobnost namnoze přímo zarážející," zapsal si Sněhulkou lehce sužovaný Vlasák. Medvídě se záhy stalo malým tyranem s řadou tvrdě vyžadovaných zvyků. Odmítalo jíst jinak než na zadních, bystře překonávalo schody i zavřené dveře a tu a tam vystrnadilo člena domácnosti z vany. Lední medvědi se prostě bez koupání neobejdou!

Třináct pavilonů a desítky speciálních expozic

Dlouhého věku se však Sněhulka nedožila, v necelém roce zahynula po pádu ze skály v tzv. starém medvědinci. Její příběh vyšel po válce knižně ve Velké Británii, ovšem u nás se o něm příliš nevědělo. Česky si o prvním uměle odchovaném medvíděti můžete počíst až od roku 2012. Sněhulčina mladší sestra Polárka se dožila dvanácti let a stala se symbolem Pražských mrazíren.

V padesátých letech se v pražské zoo vystřídala pětice šimpanzů. Nejznámějším byl Hurvínek, jehož partnerku Máničku nahradila samička Helenka. Žirafa masajská připutovala na nádraží Praha-Bubny v srpnu 1954, tygři sumaterští z berlínského Tierparku o pět let později. Získali pěkná jména Radúz a Mahulena a k obývání pavilon pod skalou. O prvního gorilího samce Titana se zoologická zahrada rozrostla roku 1963.

Dnes si v pražské zoo můžete vybrat z třinácti veřejnosti přístupných pavilonů a několika desítek speciálních expozic, a to denně od 9:00 hodin včetně víkendů i svátků. Vždyť kdo by odolal Vodnímu světu a opičím ostrovům, Pavilonu tučňáků, Africkému domu či Údolí slonů? Malí návštěvníci jistě ocení Dětskou zoo nebo herní zónu v Rezervaci Bororo s řadou speciálních prázdninových vystoupení, ti větší třeba pravidelná komentovaná krmení zvířat. Jako bonus je možno každý srpnový pátek a sobotu zjistit, co za tmy provádějí hyeny a vlci a jak se ukládá žirafí stádo k spánku. Tradiční večerní prohlídky "pouze za svitu průvodcovských baterek" odstartovaly už počátkem srpna.