Zadáte-li do internetového vyhledávače spojení "zero waste", najdete nespočet návodů a tipů, díky kterým "zaručeně" brzy budete produkovat minimum odpadu. Tento fakt nám napovídá, že jde do značné míry o módní trend. Žít v souladu s filozofií zero waste je zejména pro mladé lidi (příslušníky generací Y a Z) součástí sociálního statusu.

Otázkou ale je, zda jde pouze o kombinaci marketingové strategie prodejců a touhy jednotlivců alespoň částečně smazat prohřešky své nevídané spotřeby. O své sympatie k zero waste iniciativě se její příznivci samozřejmě nezapomenou podělit na jednom ze svých sociálních chlubítek. Důkazem budiž 350 000 příspěvků na Instagramu označených hashtagem #zerowaste. Nakolik tedy můžeme tuto módní iniciativu označit za upřímnou a zejména účinnou?

Když kupujete, promlouváte!

Jakousi ideovou matkou tohoto hnutí je americká bloggerka Bea Johnsonová. V jednom z mnoha rozhovorů uvedla: "Nejdůležitější je pochopit kupní sílu. Pokaždé, když něco kupujete, promlouváte. Máte moc podporovat praxi, která je buďto udržitelná, anebo ne."

Bea Johnson | zdroj: ZeroWasteHome Iniciativa zero waste vznikla v reakci na neuvěřitelné množství odpadu, které lidstvo produkuje.

Jedna průměrná domácnost vytvoří za rok až tunu odpadu, přičemž strašákem všech zero waste nadšenců jsou Vánoce, během kterých mnohonásobně stoupne množství vyprodukovaného odpadu (obaly od dárků, atd.). 

Čím se tedy příznivci tohoto životního stylu řídí? V angličtině se o hovoří o pěti R - refuse, reduce, reuse, recycle, rot (v češtině odmítni, omez, znovu použij, recykluj a zkompostuj). Posloupnost těchto slov není čistě náhodná.

Odmítnutí jako první krok

Nejdříve je třeba se řídit principem odmítni, respektive odmítni odpad. Zero waste styl nás nabádá, abychom přemýšleli už nad tím, co kupujeme. Ranní káva v jednorázovém kelímku? Ne, kupte si takový kelímek, který můžete použít opakovaně. Podle statistik Evropané denně spotřebují až 725 milionů jednorázových kelímků na kávu.

Svačina do plastikového sáčku? Ne, ušijte si anebo kupte látkovou kapsu. Problematická jsou plastová brčka, papírové kapesníky, které lze nahradit hadrovými jako za časů našich babiček a dědečků nebo výrobky v obchodě zabalené v několika vrstvách plastu. Aby se tomuto zero waste nadšenci vyhnuli, chodí nakupovat do bezobalových obchodů, kam si přinesou vlastní nádoby, které lze používat opakovaně. Naplní je moukou, těstovinami, kávou nebo třeba pracím práškem a odnesou si je domů.

Popsaný princip není vlastní pouze hipíkům, které si možná mnoho z nás představí, když se hovoří o bezodpadovém životním stylu. Toho, že lidstvo produkuje velké množství odpadu, si začíná všímat stále více lidí a firem. Řada kaváren dnes kupříkladu nabízí kávu s sebou se slevou, pokud si přinesete svůj hrnek.

Zaplaveni odpadem

Druhým principem jakéhosi zero waste desatera je omezení spotřeby, a to nejen spotřeby vody, ale také oblečení a módních doplňků. Velmi časté v této komunitě jsou takzvané SWAPy, na které můžete přinést staré, ale třeba nepadnoucí oblečení a vyměnit ho za něco, co si s radostí oblečete.

Další možností, jak se zbavit anebo naopak pořídit nějakou věc, jsou skupiny na sociálních sítích, kde lidé nabízejí tyto věci zdarma. Od přebytečných termohrnků až po autosedačky pro děti. Je patrné, že odpadová hrozba na nás opravdu doléhá a někteří na alarmující zprávy o oceánech plných plastů reagují. Je ale omezení spotřeby na úrovni jednotlivce dostačující?

Podle odborníků je problematický zejména tuhý odpad, který se hůře skládkuje a při jeho rozpadu se uvolňuje sirovodík, který může způsobovat rakovinu plic. S nárůstem urbanizace nezbývá, než skládky umisťovat do blízkosti měst, což je samozřejmě problematické.

Velké firmy jdou s dobou

Cílem iniciativy zero waste není působit pouze na jednotlivce, ale snaží se přesvědčit o výhodách bezodpadového hospodářství také velké firmy. Příkladem odpovědného hospodaření s odpady je švédská Ikea, která se zavázala být bezodpadová do roku 2020. Závody společnosti Nestlé v USA dokonce dosáhly cíle vyrábět s nulovým odpadem již v roce 2015.

K bezodpadové politice se hlásí dokonce také některá velká americká města – San Francisco, New York anebo Oakland v Kalifornii. Cílem je vytvořit cyklus podobný tomu, který známe z přírody. Odpadní produkty by měly být využity na výrobu něčeho jiného, stejně jako jsou v přírodě zbytky potravou pro jiné tvory.

Je to móda. No a co?

Jestliže jsme odmítli odpady, omezili spotřebu, znovupoužili věc po někom jiném, a přesto nějaký odpad vytváříme, zrecyklujme ho. Občas si spojujeme zero waste právě s recyklací, ale podle příznivců hnutí má být recyklace vždy až tou poslední možností. Primárně je třeba odpad nevytvářet. Výstižně to shrnul poradce bývalého amerického prezidenta Georga W. Bushe pro oblast životního prostředí, Dale Jamieson: "Pokud odpad a znečištění nevytvoříte, nemusíte jej následně řešit."

Může se nám zdát, že někteří jedinci, kteří se k hnutí zero waste hlásí, nejsou upřímní a kávu z bambusového termohrnku pijí proto, aby se mohli pochlubit fotkou na Instagramu. Jiní jsou zase hluboce přesvědčeni, že iniciativa není pouze o počtu hashtagů, ale je účinná a prostřednictvím tlaku spotřebitelů se opravdu podaří přimět velké společnosti hospodařit s odpady lépe.

Důležité ale není s jakým úmyslem se člověk rozhodl principy zero waste řídit, důležité je, že se jimi řídí a omezují alespoň částečně svou spotřebu. Zkrátka, i když jde o další módní výstřelek, zrovna tento by mohl mít i nějaký smysluplný dopad.