Pandy jsou odměnou za lososy i za uran

MAGAZÍN - Magazín autor: Petr Sobol

Člověk míní, čínský bůh srandy mění. Není to tak dávno, co se hovořilo o stěhování pand velkých do pražské zoo. Z velkolepých plánů ale sešlo, a pokud chceme vidět tato zvířata na vlastní oči, musíme vyrazit do okolních zemí. Nejbližší možnost je ve Vídni, kde pandy chovají už od roku 2003.

Panda Yang Yang v zoo ve vídeňském Schönbrunnu

Panda Yang Yang v zoo ve vídeňském Schönbrunnu,zdroj: Profimedia.cz

Všechny pandy chované mimo území Číny jsou čínským majetkem. Odhaduje se, že zapůjčení pandy ročně stojí okolo 25 milionů korun. K tomu je třeba připočíst další náklady včetně stravy, která mimo jiné obsahuje bambusy z jihofrancouzských plantáží.

Pavilony, které pandy v zoologických zahradách obývají, obsahují brouzdaliště, potok, zeleň, kmeny na šplhání či veterinární ošetřovnu s laboratoří a operačním sálem. Součástí pražského pandince, který měl stát okolo 200 milionů korun, měla být i čínská restaurace s venkovní terasou.

Ohromné náklady se ale evropským zahradám vyplácejí. Stačí se podívat do Belgie, kde díky pandám ročně vzrostla návštěvnost v zoo o dvanáct procent. Pokud se k tomu přičte zvýšený prodej suvenýrů a další výdaje návštěvníků, vycházejí hodně zajímavá čísla.

Pandy jako politický nástroj

Získání pand, které jsou majetkem Číny, je však velmi dlouhým a složitým politickým procesem. O jejich zapůjčení totiž může rozhodnout pouze čínský prezident, který pandí diplomacii využívá jako důležitý nástroj zahraniční politiky. Čína totiž může pandy někomu nejen 'věnovat', ale také odebrat.

Na pořádný malér si zadělali před pár lety v Rakousku, které navštívil tibetský dalajlama, na což Čína zareagovala hrozbou odebrání pand. Ve Vídni měli co dělat, aby vztahy zase urovnali.

Do vídeňského Schönbrunnu před šestnácti lety dorazila samice Yang Yang a samec Long Hui, který však před třemi lety uhynul a jeho tělo se vrátilo do Číny ve vycpané podobě. Ještě předtím sice stihli zplodit pět potomků, všichni už jsou ale doma v Číně, kam se vracejí veškerá mláďata narozená v Evropě. Nicméně Yang Yang ve Vídni dlouho nezůstala sama a nedávno přivítala svého nového partnera Yuana Yuana.

Patnáct let tvrdé práce

Od roku 2017 jsou pandy k vidění také v nizozemské zoo Ouwehands Dierenpark. "Zabralo to patnáct let tvrdé práce a lobbování. Myslím, že v Číně jsem za tu dobu byl minimálně pětadvacetkrát,“ prozradil ředitel zahrady Robin de Lange. "Najednou jsme se stali nejznámější zoo v zemi," dodal a potvrdil, že v zahradě nastal návštěvnický boom.

Dosud poslední evropskou zemí, kde přivítali pandí páreček, je Dánsko. V kodaňské zoo v dubnu našli svůj nový domov Xing Er a Mao Su, které osobně přišla přivítat dánská korunní princezna Mary. Tiskový mluvčí zahrady Jacob Munkholm Hoeck pandy dokonce přirovnal k fotbalu. "To, že zoo má pandy, je unikátní. Je to něco jako postup do Ligy mistrů," uvedl.

Pandy na starém kontinentu chovají také v Madridu, Berlíně, finské Ähtäri Zoo, belgickém Cambronu, skotském Edinburghu či francouzském Saint-Aignan, kde se před rokem narodilo první pandí mládě Yuan Meng, jehož kmotrou se stala první dáma Francie Brigitte Macronová.

V Číně mají pandy prakticky status národního pokladu. Finsko je obdrželo jako dárek ke sto letům nezávislosti, Skotsko poté, co s Čínou dojednalo dvacetiletou dohodu o dodávkách lososů, a Francie si šplhla díky smlouvě o dodávkách uranu. Pandy zkrátka nejsou jen magnetem na turisty, ale také mocným obchodním zbožím.

Tagy: Čína zahraničí zoologická zahrada medvídci panda zvířata a příroda čínská politika

Zdroje: vlastní