Dnes je úterý 1. prosince 2020., Svátek má Iva
Počasí dnes -3°C Oblačno

Setkání, které bolelo. Západ už nemůže počítat s Trumpovou Amerikou

Setkání, které bolelo. Západ už nemůže počítat s Trumpovou Amerikou
Sicilský summit G7 v rozvalinách? | zdroj: Profimedia.cz

Jestli měl být summit G7 v sicilské Taormině schůzkou mezi přáteli, lze si jen těžko představit, jak by asi vypadalo setkání nepřátel. Neshody představitelů šesti států s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v klíčových otázkách byly natolik markantní, že podle některých komentátorů už skupina sedmi nejvyspělejších ekonomik světa prakticky neexistuje. Jsou to už jen Američané a "ti ostatní".

Ani Angela Merkelová už na transatlantické vztahy příliš nevěří. Doba, kdy se Evropa mohla plně spoléhat na jiné, je podle ní už do jisté míry pryč, jak prohlásila v neděli. Zážitky posledních dní ji prý přesvědčily o tom, že "my Evropané musíme svůj osud vzít skutečně do svých rukou".

Trumpa sice německá kancléřka přímo nejmenovala, její nezvykle ostrá slova ale svědčí o tom, že je na něj pořádně naštvaná. Nepochybně ji zvedla ze židle už jeho slova na čtvrtečním setkání s představiteli Evropské unie, na němž označil Němce kvůli jejich vysokému obchodnímu přebytku za "zlé, velmi zlé". Komentátoři se přou o to, zda se prezidentovo "bad" má překládat jako "zlý" nebo (poněkud mírnější) "špatný", ale stačí se podívat na jiné Trumpovy citáty, kdy použil stejný výraz. Němce tak hodil do stejného pytle se Severní Koreou či mexickými drogovými bandami. A slovem "bad", jak známo, častuje i novináře z New York Times, jimiž pohrdá, či je přímo nenávidí.

Téma klimatu se na schůzce zazdilo

Na summitu skupiny G7 (USA, Kanada, Francie, Británie, Německo, Itálie, Japonsko) se podařilo dohodnout společnou pozici, pokud jde o boj proti protekcionismu, protiruské sankce či postoj k Severní Koreji. Naopak v oblasti migrace či klimatu panovaly velké neshody. Pod výzvu k naplňování pařížské dohody o ochraně klimatu připojilo své podpisy jen šest státníků, Trump mezi nimi nebyl. Teprve tento týden si prý chce udělat jasno, zda se hodlá držet pařížské dohody, kterou Spojené státy podepsaly.

Schůzka nevěnovala ani příliš prostoru uprchlické krizi. Hostitelská Itálie původně chtěla vyzdvihnout pozitivní aspekty migrace, její snaha ale předem ztroskotala na odporu amerického prezidenta, který chtěl zdůraznit především bezpečnostní aspekty.

Závěrečná deklarace tak je hlavně přehlídkou kompromisních formulací a při ochraně klimatu se nepodařilo ani to. Trump uvrhl svým postojem G7 do těžké krize a v podstatě ji vyřadil z provozu. Na společný postup se Spojenými státy se už Evropa spolehnout nemůže.

Má formát G7 ještě smysl?

Skupina G7 kdysi bývala něčím na způsob kolektivního "ředitele zeměkoule", kdy ještě hrály prim staré průmyslové mocnosti. Když začaly jít ekonomicky nahoru další země v Asii a Latinské Americe, vznikla skupina G20, kde jsou tyto státy zastoupené. G7 zůstala jakýmsi neformálním koordinačním grémiem Západu. Její členské země se tu měly dohodnout na společné pozici, kterou pak měly hájit v rámci G20. Ale co když jedna ze zemí, nota bene ta hlavní, vybočuje z řady?

Nejde přitom o rozdílné názory v jednotlivých otázkách. Třeba kritika Američanů na adresu německých obchodních přebytků není ničím novým a v jistém smyslu je i oprávněná. Hlavní problém je ale v tom, že nová americká vláda zjevně není ochotna se zajímat o svět za vlastními hranicemi – anebo toho prostě není schopna. Právě to je ale přitom předpokladem pro mezinárodní spolupráci, která má být něčím víc než jen výměnou diplomatických floskulí.

Trumpova první zahraniční cesta tento kardinální problém potvrdila. Někteří komentátoři se přitom paradoxně zabývali malichernostmi. Dlouze si třeba lámali hlavu nad tím, proč Trumpa při vystupování z letadla nedržela manželka Melania za ruku, vděčným tématem byl i jeho nemístný zápis do pamětní knihy v památníku Jad vašem nebo odstrkování černohorského premiéra při společném fotografování v sídle NATO.

Trump nicméně tvrdí, že dosáhl na summitu "velkých pokroků". Mimo jiné se mu prý podařilo posílit koalici proti mezinárodnímu terorismu, který se znovu projevil během atentátu v Manchesteru a útoku na koptské křesťany v Egyptě.

Evropa jednotně proti Trumpovi

První Trumpova cesta do Evropy v roli prezidenta USA měla uklidnit partnery a udělat jasno, místo toho ale spíše způsobila další rozpaky a vyvolala nedůvěru. Podle expertů to možná znamená konec éry, kdy USA určovaly směr a Evropa kráčela v jejich stopách. Dnes se USA v klíčových záležitostech s Evropou rozcházejí. Když Američané odmítají hrát vedoucí roli, musí vzít Evropané svůj osud do vlastních rukou. Jednoduché to ale nebude, protože nejsou vždy tak jednotní, jako byli na Sicílii v opozici proti Trumpovi. 

 profimedia-0333642190 Protest aktivistů proti schůzce G7 | zdroj: Profimedia.cz

Čím déle je Trump u moci, tím více je zřejmé, že USA se možná z evropského pohledu zřejmě brzy zařadí mezi země, s nimiž se v rámci G20 navazují ad hoc spojenectví. V takovém případě by už předchozí dohoda společného postupu v rámci G7 nebyla potřeba a skupina by de facto nebyla k ničemu.

Trump je u moci teprve čtyři měsíce a doma je pod pořádným tlakem. Pokud odvolaný šéf FBI James Comey potvrdí, že ho prezident nutil zastavit vyšetřování ruských kontaktů svého bezpečnostního poradce Michaela Flynna, mohly by být Trumpovy dny v Bílém domě sečteny. Současný americký prezident tak možná předčasně skončí ve funkci, možná se dokonce změní a možná mluví jen za sebe, a nikoliv za celou Ameriku. A možná se G7 jednou stane tím, čím kdysi bývala. V opačném případě bude třeba zvážit, zda by to nechtělo nějaké jiné uspořádání mezinárodních vztahů. Snad budeme o něco chytřejší už po červencovém summitu G20 v Hamburku.

Zdroje:
vlastní, Süddeutsche Zeitung, Die Zeit, Der Spiegel, Die Presse, FAZ

Kurzy

Finance

Kurzovní lístek: Exchange s.r.o.

EUR 26,240 26,320
USD 21,770 21,890
Kurzovní kalkulačka

Více měn / Porovnání kurzů bank / Europlatby zdarma