'Trumpasy a trumpoty' německé kancléřky v USA

VIDEO KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Lukáš Strašík

Chladná, napjatá, rozpačitá, křečovitě zdvořilá a s několika trapnými momenty. Tak vesměs popisují komentáře washingtonskou schůzku Donalda Trumpa a Angely Merkelové. Ovšem přestože z obou státníků asi nikdy velcí kamarádi nebudou, jejich setkání lze s odstupem času hodnotit spíše pozitivně.

Angela Merkelová a Donald Trump

Angela Merkelová a Donald Trump,zdroj: Profimedia.cz

Vlastně to všechno začalo symptomaticky tím, že se návštěva Merkelové musela kvůli bouři o několik dní odložit. Že její první osobní setkání s Trumpem nebude snadné a že si kolem krku nejspíš nepadnou, se samozřejmě předpokládalo – zvlášť když se oba navzájem předtím opakovaně kritizovali.

Zatímco americkému prezidentovi se nelíbila přílišná vstřícnost Merkelové vůči uprchlíkům a jeho poradci naposled obviňovali Berlín z měnové manipulace, německá kancléřka nelibě nesla Trumpovu protiimigrační politiku. Rozporů mezi nimi je více než dost. Světových státníků, kteří by byli tak rozdílní jako právě oni dva, není mnoho.

Navzdory všem výtkám a trapným okamžikům schůzky je ale nutné ocenit jeden fakt: oba si velmi dobře uvědomovali, koho mají před sebou, a také se podle toho chovali. S odstupem, ale zdvořile. Už to samo o sobě je pozitivní signál. Zvlášť když to srovnáme s protievropskými výpady tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana nebo lídra polské vládní strany Jaroslawa Kaczyńského, kteří neváhají přirovnat k nacistům každého, kdo nehraje podle jejich pravidel.

Žádní velcí kamarádi

Ať už setkání obou státníků uchopíme z jakéhokoliv konce, do historie vstoupí především okamžik, kdy Trump při společném fotografování v Oválné pracovně nepodal Merkelové ruku. Ignoroval jak volání novinářů, tak kancléřčinu přímou výzvu.

Jeho mluvčí Sean Spicer to později omlouval s tím, že prezident zřejmě jen kancléřku neslyšel. To je sice možné, ale výzvy reportérů přeslechnout rozhodně nemohl. Vysvětlení tedy moc přesvědčivé není. Když nereagoval na slova Merkelové, aby si podali ruce, a jen strnule zíral před sebe, stačí se jen podívat na kancléřčin výraz. Jako by říkala: No tak teda ne, no.

Podobně rozpačitě se Merkelová tvářila, když na setkání s elitními byznysmany z předních amerických a německých firem seděla vedle prezidentovy dcery Ivanky, která přes internet prodává šperky a kabelky.

Další všeříkající grimasu udělala německá kancléřka v okamžiku, kdy Trump na společné tiskové konferenci zavtipkoval, že s ní má společné to, že je oba odposlouchávala administrativa bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy.

 

Mimochodem – Trump je v podávání rukou víceméně začátečník a musel se tomu teprve učit. Sám tento zvyk ze strachu z nákazy odmítal a před osmnácti lety jej v jednom televizním rozhovoru dokonce označil za barbarský. Abychom byli úplně spravedliví: s kancléřkou si podali ruce už při jejím příjezdu do Bílého domu. Ale to bylo jen letmo a víceméně zřejmě z povinnosti.

U jiných hostů mívá teď Trump ve zvyku jim samou horlivostí pomalu utrhnout paži. Třeba s japonským premiérem Šinzó Abem si třásl před kamerami rukou skoro 20 sekund.

782016-profimedia-0325671879-1021x840

Faktem také je, že Trumpovo chování vůči ženám má hodně daleko k tomu, co se radí v učebnicích etikety. Vedle jeho notoricky známých oplzlostí a urážek připomínají komentátoři například skutečnost, že zatímco Obama svou ženu Michelle doprovázel jako královnu, Trump manželku Melanii zpravidla nechává prostě postávat opodál.

Trump: Americká obrana Německa není zadarmo

Uvedené "trumpasy" a chladná atmosféra zcela zastínily skutečný obsah schůzky Trump-Merkelová, kterou ovšem oba označili za produktivní. Mluvilo se na ní mimo jiné o přistěhovalcích nebo o nutnosti "férového obchodování" se Spojenými státy. O tak ožehavém tématu, jako je pro Trumpa Rusko, padla ovšem zmínka jen zprostředkovaně v souvislosti s Ukrajinou a Minskými dohodami.

Dalším citlivým tématem bylo NATO. Prezident sice ujistil, že alianci podporuje, zároveň ale zdůraznil, že ne všechny země se na společné obraně spravedlivě podílejí. Žádnou z nich zdvořile nejmenoval, po několika hodinách to ale na Twitteru vyslovil naplno: Vyčetl Německu, že dluží Severoatlantické alianci hromadu peněz. "Spojené státy musejí být placeny víc za silnou a velmi drahou obranu, kterou poskytují Německu!" napsal.

Německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová se proti tomu vzápětí ohradila. "V NATO neexistuje žádný dlužní účet. Že jsou dvě procenta z HDP na obranu, jichž chceme dosáhnout v polovině příštího desetiletí, určena výhradně pro NATO, není pravda," uvedla s tím, že výdaje na obranu zahrnují i mírové mise OSN, evropské mise a také účast na boji proti terorismu Islámského státu.

781199-profimedia-0325732373-1250x856

Radši mluvit spolu než o sobě

Na společné tiskové konferenci s Merkelovou Trump nicméně uvedl, že Německo a USA sdílejí touhu po bezpečnosti, míru, svobodě a blahobytu. "Věřte mi – silnější Amerika je v zájmu celého světa," podotkl s tím, že nechce vítězství, ale férovost. Imigrace označil za privilegium, nikoliv za právo.

"Je mnohem lepší mluvit spolu než mluvit o sobě. Někdy je samozřejmě namáhavé dosáhnout kompromisu, kvůli tomu nás ale přece zvolili," řekla Merkelová. Prezentovala se jako přesvědčená Evropanka a stále se vyslovovala pro mezinárodní spolupráci, zatímco Trump mluvil prakticky výlučně o Americe. 

ČTĚTE TAKÉ: 

Ne každému se asi zamlouvá Trumpův styl a politika, jedno se mu však musí nechat: Každé jeho veřejné vystoupení je velké show a fůra materiálu pro komentáře a sociální sítě – ať už v pozitivním či negativním smyslu.

Paradoxní je, že washingtonské trapasy mohou kancléřce na domácí politické scéně jen prospět. Už předem bylo jasné, že si bude muset od Trumpa udržet odstup, aby ji její sociálnědemokratičtí soupeři nemohli v kampani šikovně spojit s mezi Němci neoblíbeným pánem Bílého domu. Takže to Merkelová vlastně měla bez námahy.

Oba státníci se tedy - alespoň prozatím - drželi na uzdě. Bylo nezbytně nutné, aby veřejně vyzdvihli, co je spojuje. Zvlášť poté, co vzájemnou důvěru předtím podkopaly negativní zprávy. Trump s Merkelovou si prostě velmi dobře uvědomují, že se navzájem potřebují, a snažili se podle toho také chovat. Reálné alternativy k dobrému partnerství nemá ani Evropa ani USA. 

Tagy: USA Německo zahraničí Evropská unie NATO Spojené státy americký prezident německá politika americká politika

Zdroje: vlastní