Evropské instituce jsou požehnáním pro developery. Staví si pomníky. Jeden za druhým.

Loni si Evropané nadělili pod stromeček nové sídlo Evropské rady (shromáždění šéfů států a vlád zemí EU) a Rady Evropské unie (shromáždění ministrů EU). Futuristická budova ze skla a oceli se stavěla celých jedenáct let. Konečný účet dosáhl 321 milionů eur, v přepočtu 8,5 miliardy korun, což je téměř pětinásobek nemravně předraženého Justičního areálu v Brně.

Budova rady stojící v Evropské čtvrti Bruselu dostala název Evropa. Architekt říká, že symbolizuje lucernu, která v noci svítí a vede unii k lepším zítřkům. Bruselané jí však bez patosu říkají vejce, anebo taky děloha, podle jejího profilu.

Počátkem května, čtyři měsíce poté, co státníci začali státníci zasedat v novém sídle, bylo v Bruselu otevřeno muzeum nazvané Dům evropské historie. Projekt Evropského parlamentu má „posílit“ historickou paměť a vědomí evropské identity". Muzeum stojí v Eastmanově budově, na jejíž rekonstrukci padlo přes 56 milionů eur (1,51 miliardy korun). Další miliony eur byly investovány do techniky a exponátů.

Projekt navazuje na stálou multimediální výstavu o minulosti a současnosti Evropského parlamentu –Parlamentárium. Vedení parlamentu ji dalo postavit před šesti roky za 18,5 milionu eur (490 milionů korun).  Roční rozpočet této atrakce se blíží šesti milionům eur (162 milionů korun).

Kam se zašít s lobbisty

Tím se však stavitelský elán Evropského parlamentu nevyčerpal. Evropská instituce se v dohledné době chystá zřídit „Dům občanů“. Má jít o místo, kde se zástupci evropského lidu budou „potkávat s voliči a představiteli občanské společnosti“.

Evropská mutace zpravodajského webu Politico zjistila, že to ve skutečnosti bude místo pro privátní schůzky poslanců s lobbisty. „Je to ideální místo pro koktejly, které vzniká pod záminkou dostat poslance blíž voličům,“ řekl webu nejmenovaný zdroj z vedení parlamentu, který je s projektem seznámen.

Rozlehlá vila leží v odlehlé části v Evropské čtvrti, obklopena zahradou se vzrostlými stromy. Pro Evropský parlament, instituci s ročním rozpočtem 1,8 miliardy eur (48 miliard korun), nebudou náklady na její pořízení nijak horentní. Získá ji za 1,9 milionu eur (50,4 milionu korun).  

K tomu si ještě parlament pořídí novou knihovnu. Pro ni má vyhlédnutý historický objekt na okraji bruselského Leopoldova parku.

Oba projekty parlament bezpochyby potřebuje stejně naléhavě, tak jako Evropská rada potřebovala nové sídlo. Až donedávna státníci zasedali v budově Justus Lipsius. Nikdo přitom nepamatuje situaci, kdy by politici nebo nějaká komise neměla volnou zasedací místnost.

Vykrmený bumbrlíček

Největším bumbrlíčkem mezi unijními institucemi je nicméně Evropský parlament. Většině obyvatel Evropy je ukradený, nezajímá je. Účast v evropských volbách bývá nízká až mizivá a trvale klesá. Přesto tato instituce utrácí rok od roku víc peněz.

Kyne, investuje do nemovitostí a rozrůstá se. Jen v Bruselu vlastní 16 objektů. S budovami ve Štrasburku a Lucemburku jí patří celkem 27 domů na pozemcích zabírajících milion čtverečních metrů. I to je parlamentu málo. Další čtyři desítky budov si pronajímá.

Tato čísla se za posledních patnáct let zdvojnásobila. Přesto vedení parlamentu s elánem Pata a Mata rozjíždí jeden developerský projekt za druhým.

Nevládní skupina New Direction – The Foundation for European Reform vypracovala studii, podle které by bylo možné rozpočet Evropského parlamentu snížit více než o pětinu, o 400 milionů eur, aniž by instituce nějak utrpěla. Studie Ending excess: Cutting the Cost of the European Parliament (Konec nadbytku: Snižujeme náklady evropského parlamentu) navrhuje zavřít parlamentní štaci ve Štrasburku, omezit překlady na pět šest jazyků a také – redukovat počet parlamentních budov. (Analytiky z New Direction přitom nenapadlo seškrtat královské platy evropských poslanců, úředníků, asistentů a poradců -to by byly úspory ještě výraznější.)

Jenže Evropský parlament (potažmo Evropská unie) kráčí opačným směrem. Utrácí, seč jí peníze daňových poplatníků stačí.