Trump vzkázal Evropě: Jděte s NATO i EU někam

VIDEO KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Pavel Jégl

S arabskými šejky svorně tančil. Zato s evropskými spojenci Donald Trump vyběhl.

Stoltenberg a Trump v Bruselu

Stoltenberg a Trump v Bruselu,zdroj: Profimedia.cz

Donald Trump se po Rijádu a Tel Avivu předvedl v Bruselu. S jistou mírou nadsázky se dá říct, že se podíval tam, kde by ho mnozí evropští lídři viděli nejraději – do pekla.

V lednu americký prezident nazval Brusel "pekelnou jámou" a ještě před tím, "špinavou dírou". O nic zdvořilejší nebyl ani k institucím, které v evropské metropoli sídlí. Evropskou unii už před tím označil za "organizaci pro prosazení německých zájmů" a NATO za "zastaralé" a "nevýznamné".

Přesto se na něj hostitelé snažili udělat dojem. Rozvinuli před ním na bruselském letišti Zaventem rudý běhoun. Přijal ho král Filip s královnou. A to se někdejší hvězdě showbizu muselo líbit. Jenže nijak ji to neobměkčilo.

Bruselskou zastávku na své první zahraniční misi absolvoval Trump s podmračeným výrazem (jen občas ho vystřídal kyselým úsměvem) a v centrále NATO odstrčil z cesty bez slova omluvy černohorského premiéra Duška Markoviče.

Kamenné tváře

Trump v Bruselu potvrdil, že NATO mu může být ukradené. Evropská unie jakbysmet – a dvojnásob.

Americký prezident na ni pohlíží především jako na konkurenci, se kterou je nutné bojovat. Už dříve ji nazval "syndikátem, jehož cílem je porazit Ameriku v obchodu". A tento výrok nikdy neodvolal.

Setkání s unijními představiteli bylo přehlídkou kamenných tváří. Předseda Evropské rady Donald Tusk po něm přiznal, že se jmenovcem Trumpem se neshodl téměř na ničem. Mimo jiné ani na obchodu (dohoda o volném obchodu EU s USA je odložena k ledu) a v přístupu k Rusku. Koordinovaný postup Bruselu a Washingtonu vůči Moskvě tak brzy může vzít za své.

Po schůzce s Trumpem se Tusk snažil rozptýlit chmury frází: "Co dává naší spolupráci a přátelství nejhlubší smysl, jsou základní západní hodnoty jako svoboda, lidská práva, úcta k lidské důstojnosti."

Marná snaha.

Bilion sem, bilion tam

Vrcholem Trumpova pobytu v "pekelné jámě" bylo setkání se šéfy států a vlád NATO. Trump ho využil, aby se předvedl domácímu publiku na druhé straně Atlantiku a spojencům vynadal.

"Dlužíte obrovské množství peněz americkým daňovým poplatníkům," hlásil Donald. Připomněl, že 23 z 28 států NATO nedává na obranu ani dvě procenta z výkonu své ekonomiky. (Spojenci se před třemi lety na summitu ve Walesu dohodli, že ti, kteří tuto metu nedosahují, budou k ní "směřovat v příštích deseti letech". Američany stojí obrana 3,6 procenta HDP, Česko 1,06.)

Na tom, že Trump tlačí na spojence, aby přitlačili na pilu a své výdaje zvýšili, není nic pohoršujícího. Jenže brát si do pusy amerického daňového poplatníka není férové. Vypadá to, jako by Američané na Evropany dopláceli. Přitom evropští spojenci jejich jednotkám poskytují servis a vojáky, a to i pro operace, které nemají s NATO, ba ani s jejich bezpečností, nic společného.

profimedia-0333569882

Setkání státníků bylo plné výmluvných gest a výrazů,zdroj:Profimedia.cz

(Na okraj: Neznám Američana, který nadává při zmínce o nízkých obranných výdajích Evropanů. Zato znám americké daňové poplatníky, kteří se vztekají při vzpomínce na americkou invazi do Iráku. Podle studie Josepha Stiglitze a Lindy Bilmesové stálo Ameriku válečné dobrodružství v této zemi tři biliony dolarů.)

Nejistý americký deštník

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po schůzce s Trumpem ujišťoval o "nerozborném" spojenectví. "Prezident se jasně vyjádřil o svém závazku k NATO," tvrdil na tiskové konferenci.

Nic takového však Trump v Bruselu neřekl – pokud to Stoltenbergovi, který kolem něj poskakoval jako lokaj, nešeptal do ucha.

Trump zůstává jediným americkým prezidentem v éře NATO, který výslovně nezaručil evropským spojencům obranný deštník!

Nedejte se mýlit, není to samosebou. Severoatlantická smlouva (zakládající dokument NATO) sama o sobě americkou (ani žádnou jinou) vládu nezavazuje, aby spojence bránila za všech okolností, aby jim automaticky přispěchala s vojskem na pomoc.

V článku 5 smlouvy se píše, že "ozbrojený útok proti jedné zemi nebo více zemím bude pokládán za útok proti všem, a proto každý pomůže napadeným tím, že neprodleně podnikne takovou akci, jakou bude pokládat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly".

Záleží tedy na úvaze každé vlády, jak pomůže – zda vyšle do ohroženého státu obrněné divize a začne bombardovat agresora, anebo mu dodá pouze polní lazaret, případně polní kuchyni a k tomu vydá prohlášení odsuzující útočníka.

Donald s ručením omezeným

NATO je především smlouvou o obraně Evropy. Amerika, která má největší vojenskou mašinérii, byla a je schopna se ubránit i bez evropských spojenců. Proto Evropané vždy čekali na to, jak nový americký prezident definuje přístup ke spojencům.

Barack Obama to udělal výrokem: "Máme čestnou povinnost pomáhat jeden druhému. Pro Ameriku je článek 5 Severoatlantické smlouvy jasný: Útok na jednoho je útokem na všechny. Pokud nás v takové chvíli požádáte o pomoc, americké ozbrojené síly vám přijdou na pomoc."

Donald Trump dosud nic tak jednoznačného spojencům nevzkázal (čekají na to zejména zranitelné pobaltské země). Ve svém čtvrtečním projevu při otevření nové alianční centrály se omezil na neurčitý slib-neslib: "Nikdy neopustíme přátele, kteří stáli po našem boku."

Koho měl americký prezident na mysli? Německo? Setkání s Angelou Merkelovou tomu nenasvědčovalo. A co Česko?

Zapomeňte na Dumase

Spojenci chtěli především slyšet, že Trump potvrdí platnost mušketýrské zásady "jeden za všechny, všichni za jednoho". K ní se Trump nepřihlásil.

Leckomu vrtá hlavou, jak by se Trump zachoval v případě, kdyby některá ze spojeneckých zemí byla napadena? V Americe záleží na prezidentovi (vrchním veliteli – commander-in-chief), jak se rozhodne. (S Kongresem šéf státu své rozhodnutí jen konzultuje.)

Na tuhle klíčovou otázku evropští spojenci jednoznačnou odpověď dosud nedostali. Že by ji Donald dodatečně odtvítoval? Na to se spolehnout nedá.

Přesněji řečeno: Na Donalda Trumpa se spolehnout nedá.


Tagy: zahraničí Evropská unie NATO Spojené státy americký prezident mezinárodní vztahy mezinárodní politika geopolitika americká politika

Zdroje: Vlastní