"Poslední bitva vzplála, dejme se pochod... na Prahu!"

Tak by mohl vypadat volební slogan komunistů pro říjnové volby pražského zastupitelstva. Dal by se vykřikovat i zpívat. Internacionálu, ze které je odvozen, pravověrní komunisté dobře znají. 

Zná ji také Marta Semelová. Rok co rok ji se svými soudruhy zpívá u hrobu Klementa Gottwalda, kde spolu slaví Vítězný únor. A nedejte se zmást, není to happening, ale vážně myšlená akce.

Semelovou, pro její světonázor příznačně přezdívanou Rudá Marta, teď komunisté vyslali do první linie. V říjnových volbách bude kandidovat v Praze do senátu a současně vyrazí do boje o pražskou radnici jako komunistická jednička - kandidátka na primátorku.

Ani tohle nebude happening, ale vážně míněná kampaň s cílem zavést staré "dobré" pořádky na nepřátelském území – v Praze, v tom rejdišti kavárenských povalečů, sluníčkářů, LGBT komunit, protikomunistických živlů a kdovíčeho ještě. V Praze nejen stověžaté, ale také otevřené, proevropské, kosmopolitní, liberální, prozápadní.

Samosebou předem prohraná bitva – a doufám, že pro Rudou Martu také bitva poslední.

Pražané své komunisty milují | zdroj: Profimedia

 Hodina dějepisu podle Marty

Semelová je to nejhorší, co mohli komunisté ve starém harampádí najít a nasadit do voleb. Stalinistka jako poleno. V jejich věrchušce se s ní, co do kádrových kvalit, může porovnávat snad jen Josef Skála (u komunistické Státní bezpečnosti vedený pod krycím jménem Josip - podle Stalina).

Semelová, (naštěstí bývalá) učitelka vlastivědy, tvrdí, že v padesátých letech si Češi užívali svobody a spravedlnosti, že Klement Gottwald udělal pro národ mnoho dobrého a že proces s Miladou Horákovou nebyl zinscenovaný. Kromě toho hlásá, že Sověty vedená invaze Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 byla internacionální pomocí a komunistického papaláše Vasila Biľaka, jednoho z autorů zvacího dopisu, líčí jako hrdinu.

A jaký režim by soudružka v Praze chtěla nastolit? No přece ten gottwadovský.

Kdepak, "nebyl zločinný", prohlašuje Semelová na videu u "Klémova" hrobu v Praze na Olšanech. "Zločinný režim, ten nastal až po roce 1989," vykládá.

zdroj: YouTube

Vyhodili ji dveřmi, vrací se oknem

Semelová vedla komunisty loni v říjnu v Praze do sněmovních voleb. Třešničkáři v nich utrpěli debakl. Zisk pouhých 4,6 procenta hlasů jim stačil na jediného pražského poslance. Tím se stal Jiří Dolejš, který díky preferenčním hlasům Semelovou přeskákal. Důvod jeho posunu byl nabíledni – pro pražské voliče komunistů je zjevně přijatelnější. Poměřováno členskou základnou komunistů je hotový liberál.

Rudá Marta tak opustila sněmovnu, ve které pobývala od roku 2010. Jenže nic nevzdala. Metaforicky řečeno, voliči ji vyhodili dveřmi, chce se do vysoké politiky vrátit oknem – do senátu. A komunisté jí to umožnili.

Kdoví proč. Třeba si říkají, že když Londýnu mohl vládnout Rudý Ken (radikální labourista Ken Livingstone), mohla by v české metropoli uspět Rudá Marta.

Doufejme, že se tento předpoklad nenaplní a Semelovou pražští voliči opět "semelelou". Praha přece není Londýn.

Soudružce Martě a její brigádě socialistické práce na pražské kandidátce každopádně ze srdce přejeme co nejhorší výsledek.

Z facebookové stránky liberecké organizace KSČM. Povzdech, který odpovídá politickému naturelu Marty Semelové. | zdroj: Facebook