Sedmdesát let po Vítězném únoru stoupá komunistům sebevědomí. Chystají se vyhnat cizácké investory i s jejich dceřinou společností z Cínovce, aby nemohli vydrancovat naše národní bohatství – vytěžit lithium a namastit si na něm kapsu.

Komunisté z Čech a Moravy proto organizují petici "Lithium do českých rukou" a k lithiu dokonce založili zvláštní web "České lithium".

Nejedou v tom sami. Za české lithium bojují také Andrej Babiš a Tomio Okamura. Tahle povedená lithiová koalice, jejichž populističtí lídři si nevidí na špičky nosů, hlásá: Lithium musí těžit stát!

Jak naložit s protinožci

Lithiu se říká bílá ropa. Skvěle vede elektrický proud, je klíčové pro akumulátory – lithiová sůl v nich slouží jako elektrolyt.

Lithium-iontové akumulátory zásobují energií auta do zásuvky. A protože těchto vozítek přibývá geometrickou řadou, poptávka po lithiu roste. Je zjevné, že vstupujeme do doby lithiové.

Lithium platí za perspektivní surovinu a prospektoři zkoumají jeho ložiska po celém světě. Stranou lithiové horečky nestojí ani Česko, kde se má nacházet 120 tisíc až 330 tisíc tun lithia. Oblast kolem Cínovce je označována za největší naleziště lithia v Evropě.

Firma Geomet se tam před osmi lety pustila do průzkumu ložisek, o která stát nejevil zájem. Získala potřebná povolení, kapitál sehnala od holdingu European Metal, který sídlí v australském Perthu a splňuje zákonné podmínky k tomu, aby na průzkum navázala těžbou. Na těžbu má přednostní právo, a to i před státem (§ 24 odstavec 3 horního zákona).

Komunisté prodělali kalhoty

Komunisté se s tím nechtějí smířit. O jejich odhodlání nemůže být pochyb – do války s protinožci půjdou bez váhání. Cizí kapitál je pro ně tím, čím je pro býka torerova muleta. A kdekdo na tlachy, které spolu s nimi rozšiřují babišovci a okamurovci, dokonce slyší.

Je s podivem, že Gottwaldovým pohrobkům dosud nikdo nepřipomněl, jak to bylo, když stát pod jejich vedením těžil jiné národní bohatství – uran. Soudruzi a soudružky se mají za co stydět.

Komunisté tento český poklad prodávali Sovětům za akční ceny. Dá se říct: Věnovali jim ho za soudružský polibek.

Těžbou se komunističtí pohlaváři často chlubili. Přitom ji dotovali! Prodělali na ní doslova kalhoty a obyvatele ožebračili o desítky miliard korun (tehdy ještě československých).

Uran přitom platil za obdobně perspektivní surovinu, za jakou je dnes považováno lithium. Do popředí se dostávaly jaderné elektrárny a uran se dal pochopitelně využít také v jaderných zbraních.

Československo bylo v éře budování komunismu označováno za uranovou velmoc. Zařadilo se do desítky států s největší těžbou. A nic na tom nevydělalo!

… a zmařili lidské životy

Tehdejší dolování uranu popisuje historik Prokop Tomek v knize Československý uran 1945-1989: těžba a prodej československého uranu v éře budování komunismu. Bilanci uranového průmyslu do roku listopadu 1989 vyčíslil na mínus 9,6 miliardy až mínus 25,9 miliardy korun.  

Pokud by se do bilance započetly náklady na asanaci severočeských oblastí zamořených po těžbě uranu louhováním kyselými roztoky ve výši 20 miliard, ztráta by se zvýšila na 29,6 až 45,9 miliard, píše Tomek.

To je ale jen ta část ztrát, která je vyčíslitelná. Zničené zdraví a zmařené životy politických vězňů, kteří uranovou rudu na Jáchymovsku dobývali, na koruny přepočítat nelze.

Tato fakta se patří připomenout zejména těm, kteří se chystají komunistickou petici za státní těžbu lithia podepsat, anebo ji už podepsali.

Jde to dělat líp

Zbývá odpověď na otázku, zda se bude lithium těžit tak, jak požadují komunisté, Babiš a Okamura. Jak to zařídit?

Vláda se může pokusit odkoupit od australského holdingu těžební práva. Holding s tím ale sotva bude souhlasit. Že bychom tedy Geomet vyvlastnili? Anebo zpětně změnili horní zákon, který Geometu dává právo přednostní těžby? Potom ale budeme platit jak mourovatí, protože Česko skončí u arbitráže za zmařenou investici a spor patrně prohraje.

Nebylo by rozumnější nechat Geomet těžit? Stát by nenesl rizika. Mohl by na základě tržní ceny upravit výši sazby za vytěžený nerost a tyto příjmy by s daňovým výnosem tvořily příjem státu.

A pokud by vláda chtěla získat nad těžbou větší kontrolu, mohla by do European Metal kapitálově vstoupit. S takovým scénářem počítá i memorandum, které holding uzavřel s ministerstvem průmyslu.

Australané by dodali technologie a know-how. Na pátém kontinentu se těží nejvíc lithia a protinožci jako jedni z mála mají zkušenosti s tím, jak ho získat z rudy. (Ostatně, Australané se podílí také na průzkumu ložisek lithia na německém úpatí Krušných hor.)

Český stát by se zase postaral o infrastrukturu a vytvořil podmínky pro to, aby v zemi vznikl zpracovatelský řetězec. Právě na zpracování lithia, tedy činnosti s vysokou přidanou hodnotou, by Česko, potažmo Češi, mohli vydělat nejvíc.

A nakonec upozornění: Pokud se někdy dostanete ke komunistické petici "Lithium do českých (a žádných jiných) rukou", vzpomeňte si, jak komunisté vytěžili uranové bohatství této země na náklady daňových poplatníků.