(AKTUALIZOVÁNO, 18:00) Prezident Vladimir Putin na závěr zasedání, které bylo možné sledovat v televizním přenosu, prohlásil, že rozhodnutí přijme dnes.

Během porady zazněly argumenty, že v Donbasu žije na 800 000 ruských občanů, které je podle šéfky horní komory ruského parlamentu Valentiny Matvijenkové nutné ochránit před „genocidou“. Ukrajina i západní země odmítají, že by v Donbasu ke genocidě docházelo.

„Před našima očima se odehrává humanitární katastrofa, reálná genocida,“ řekla. „Smiřovat se s tím nelze. Pokud uznání (Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky) problém vyřeší, nastal k tomu čas, rozhodnutí nelze odkládat,“ dodala.

„Jsou to naši lidé. Nejen lidé hovořící rusky, ale občané naší země. Tento fakt nemůžeme ignorovat,“ zdůraznil bývalý prezident a premiér Dmitrij Medveděv, který je nyní místopředsedou bezpečnostní rady. Upozornil také, že většina Rusů by uznání nezávislosti republik v Donbasu podpořila.

V době, kdy Medveděv byl prezidentem, Rusko svedlo krátkou válku s Gruzií a poté uznalo nezávislost separatistických gruzínských provincií Abcházie a Jižní Osetie ve kterých má Rusko nyní své jednotky.

„Jde především o ochranu našich občanů. Kyjev sabotuje všechny závazky, které přijal,“ argumentoval předseda dolní komory parlamentu Vjačeslav Volodin a vyzval Putina, aby uznal „lidové republiky“.

„Nemůžeme lhostejně přihlížet, jak trápí naše krajany a spoluobčany. Nevidím jiné východisko,“ prohlásil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. „Nemáme na výběr, musíme je (povstalecké republiky) uznat,“ zdůraznil ministr obrany Sergej Šojgu.

Šéf ruské civilní rozvědky SVR Sergej Naryškin se dokonce vyslovil pro začlenění „lidových republik“ do Ruské federace a Putin jej vzápětí upozornil, že tato otázka není na pořadu dne.

Uznání „lidových republik“?

Vůdci obou povstaleckých donbaských republik Denis Pušilin a Leonid Pasečnik dnes znovu vyzvali Putina, aby jejich nezávislost uznal, a požádali, aby s nimi Rusko uzavřelo dohody o přátelství a spolupráci, a to i v obraně. K uznání „lidových republik“ již dříve vybídli prezidenta také ruští poslanci.

Rusko zpočátku dělalo vše, aby střet mezi povstalci v Donbasu na východě Ukrajiny a Kyjevem urovnalo mírovou cestou, ale přesto vznikla nynější situace, kdy hrozí další „trestná výprava“ Kyjeva do Donbasu, poznamenal Putin na úvod porady.

Ministr zahraničí Lavrov referoval o západní reakci na návrhy Ruska, které se od USA a NATO dožaduje bezpečnostních záruk. Západní odpovědi podle ruského šéfdiplomata opomíjejí klíčové ruské požadavky, nicméně jsou náznaky vstřícnosti a v rozhovorech je záhodno pokračovat. Rusko se zejména hodlá domáhat odpovědi na hlavní problém, který jej znepokojuje, což je především další rozšiřování NATO na východ.

Ministr obrany Šojgu poukázal na údajné prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ohledně změny postavení Ukrajiny jako nejaderné země, což by podle ministra bylo krajně nebezpečné. Možnosti Ukrajiny vytvořit jaderné zbraně jsou vyšší než Íránu či Severní Koreje, varoval Šojgu.

(AKTUALIZOVÁNO, 15:20) Prezidenti Ruska a USA Vladimir Putin a Joe Biden v zásadě souhlasili se summitem ohledně stoupajícího napětí na ukrajinsko-ruských hranicích. Kreml uvedl, že hovořit o konkrétních plánech na summit je předčasné. Kyjev informaci o případném setkání státníků přivítal.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov k nočnímu hovoru šéfů Kremlu a Elysejského paláce uvedl, že prezidenti si telefonovali z Macronovy iniciativy. Hlavy státu podle něj „zdůraznily potřebu pokračovat v dialogu“ ohledně situace kolem Ukrajiny. A to podle agentury TASS na úrovni zahraničněpolitických resortů nebo politických poradců v rámci takzvaného normandského formátu, který zahrnuje kromě Ruska a Francie také Ukrajinu a Německo.

Podle agentury Reuters dnes kremelský mluvčí řekl, že zatím neexistují konkrétní plány pro summit, ale schůzka nebo telefonát by se podle něj mohla uskutečnit kdykoliv. „Existuje shoda, že bychom měli pokračovat v dialogu na úrovni ministrů (zahraničí). Mluvit o konkrétních plánech na pořádání summitů je předčasné,“ sdělil Peskov podle agentury AFP.

Napětí kolem Ukrajiny roste, řekl dále kremelský mluvčí novinářům. Putin se podle něj chystá brzy obrátit na bezpečnostní radu státu. Na dotaz, zda Rusko zasáhne v Donbasu, pokud o to tamní separatisté požádají, dnes Kreml odmítl odpovědět, upozornil Reuters.

Kyjev iniciativu s cílem uspořádat summit mezi prezidenty Ruska a Spojených států přivítal. „Věříme, že každá snaha o diplomatické řešení stojí za pokus,“ řekl dnes šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba.

Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov podle agentury Reuters doufá, že se summit podaří uspořádat a že se Kyjev bude moci k jednání připojit. Šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov případné jednání na prezidentské úrovni mezi USA a Ruskem rovněž uvítal, nicméně poznamenal, že nic nemůže být vyřešeno bez zapojení Kyjeva.

Paříž vidí v předběžném souhlasu prezidentů Bidena a Putina ohledně vzájemného setkání diplomatickou naději. „Je nějaká realita v terénu, napětí v terénu s ruskou vojenskou přítomností, která je u Ukrajiny nadále velmi silná, přičemž po celý víkend bylo porušováno příměří na frontové linii na Donbase, a právě ve stejnou dobu se obnovila diplomatická naděje,“ řekl televizi LCI francouzský státní tajemník pro evropské záležitosti Clément Beaune. Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian na twitteru sdělil, že bude s Lavrovem hovořit ještě dnes.

(8:16, původní zpráva) Prezidenti Ruska a USA Vladimir Putin a Joe Biden v zásadě souhlasili se summitem ohledně stoupajícího napětí na ukrajinsko-ruských hranicích. Oznámil to v noci na dnešek Elysejský palác poté, co francouzský státník Emmanuel Macron v neděli pozdě večer telefonicky hovořil s oběma prezidenty, s Putinem už podruhé v jednom dni. Schůze na nejvyšší úrovni se nebude konat v případě ruské invaze na Ukrajinu, píše se v prohlášení. Tuto podmínku následně potvrdil i Bílý dům.

Detaily summitu ve čtvrtek 24. února vyjedná šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem. Ministři zahraničí plánují schůzi v některé z evropských zemí. Blinken pro svou účast na tomto setkání rovněž stanovil podmínku, že Moskva do té doby na sousední zemi nezaútočí.

Summit se podle Elysejského paláce bude soustředit na bezpečnost a strategickou stabilitu v Evropě. Po jednání Bidena s Putinem má být rozšířen i na další zapojené strany.

Bidenův souhlas se summitem potvrdil i Bílý dům. „Jsme vždy připraveni na diplomacii. Jsme také připraveni pohotově uplatnit sankce a další přísné postihy v případě, že si Rusko místo toho vybere válku,“ uvedla v prohlášení tisková mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. „V současnosti se zdá, že Rusko pokračuje v přípravách na brzký plnohodnotný útok na Ukrajinu,“ dodala mluvčí.

Macron v neděli telefonicky hovořil s několika představiteli zemí zapojených do diplomatických sporů ohledně napětí na ukrajinsko-ruských hranicích. S Putinem jednal nejprve hodinu a tři čtvrtě, následně se spojil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, německým kancléřem Olafem Scholzem, Bidenem a britským premiérem Borisem Johnsonem. V neděli pozdě večer opět hodinu hovořil s Putinem, uvedl Elysejský palác.

Západ v posledních dnech se zvyšující naléhavostí varuje před možností ruské invaze na Ukrajinu. Rusko u hranic se svým sousedem shromáždilo desítky tisíc vojáků, možnost invaze ale dlouhodobě odmítá.