Vědci nevěří vlastním očím: Kdo postavil tuhle stavbu na dně oceánu?
10. 4. 2025 – 10:53 | Zpravodajství | Alex Vávra

Na dně oceánu u japonského ostrova Yonaguni leží záhadná kamenná struktura, která může změnit dějiny. Je to jen výtvor přírody — nebo důkaz o dávno ztracené civilizaci starší než egyptské pyramidy? Vědci se hádají, pravda zůstává pod hladinou...
Na dně oceánu, zhruba 25 metrů pod hladinou u břehů japonského ostrova Yonaguni, se nachází jedna z největších záhad moderní archeologie — monument Yonaguni. Tato obří struktura připomínající pyramidu byla objevena teprve v roce 1987, ale od té doby vyvolává vášně, hádky i teorie sahající až k prastarým civilizacím a možnému přepsání dějin lidstva.
Objev učinil místní potápěč Kihachiro Aratake, a jak sám tvrdí, šlo o čistou náhodu. „Byl jsem velmi dojatý, když jsem to našel. Uvědomil jsem si, že to bude poklad ostrova Yonaguni. Neřekl jsem o tom nikomu, ani svému personálu,“ svěřil se později BBC. Jenže tajemství netrvalo dlouho. Jakmile se informace rozkřikla, na místo se sjeli vědci, geologové i archeologové. A rozpoutal se spor, který trvá dodnes: je monument přírodního původu, nebo důkaz o dávno ztracené civilizaci?
Odhady o stáří se dramaticky liší — některé teorie hovoří o 6 000 letech, jiné dokonce o 10 000. Pokud by platila ta druhá varianta, byl by monument Yonaguni starší než egyptské pyramidy i Stonehenge. Pro srovnání: pyramidy v Gíze jsou staré asi 4 500 let, Stonehenge přibližně 5 000 let. A právě kvůli tomuto extrémnímu stáří se struktura někdy označuje jako „japonská Atlantida“. Při pohledu na pravidelné linie, plošiny a útvary připomínající schody, terasa a sloupy totiž nelze přehlédnout podobnost s lidskou architekturou. Zásadní rozkol mezi odborníky panuje v tom, zda je monument dílem přírody, nebo člověka. Téma se dokonce dostalo i do slavného podcastu The Joe Rogan Experience, kde se v roce 2024 střetli kontroverzní publicista Graham Hancock a archeolog Flint Dibble.
„Viděl jsem spoustu bizarních přírodních útvarů, ale tady nevidím nic, co by připomínalo lidskou architekturu,“ tvrdil Dibble.
Hancock mu oponoval: „Pro mě je, Flinte, neuvěřitelné, že to považuješ za čistě přírodní útvar — ale asi prostě máme velmi odlišné oči.“
A dodal: „Pokud to opravdu postavila nějaká záhadná civilizace před více než 10 000 lety, pak by Yonaguni stálo po boku Göbekli Tepe v Turecku — jedné z nejstarších známých lidských staveb.“
Výraznou osobností ve výzkumu je také japonský mořský geolog Masaaki Kimura, který s Hancockem souhlasí. I on věří, že Yonaguni není dílem přírody. Přesto i on na začátku váhal.
„Myslím, že je velmi obtížné vysvětlit původ této struktury jako čistě přírodní, protože existuje obrovské množství důkazů o lidském zásahu,“ řekl v roce 2007 pro National Geographic.
Kimura během let prováděl desítky ponorů a mapování oblasti. Tvrdí, že v okolí našel i objekty připomínající cesty, zdi nebo dokonce sochy. Skeptici ale namítají, že mořské proudy a geologické procesy dokážou vytvořit překvapivě pravidelné útvary — bez zásahu člověka. Monument Yonaguni dál rozděluje vědeckou komunitu i veřejnost. Je to jen geologická zvláštnost? Nebo důkaz o dávno zapomenuté civilizaci, která kdysi obývala japonské souostroví a jejíž památky nyní leží na dně moře? Zatím nemáme jasnou odpověď. Ale jedno je jisté — dokud nebude záhada rozluštěna, bude Yonaguni lákat další dobrodruhy, vědce i snílky, kteří touží nahlédnout pod hladinu času a možná přepsat historii, jak ji známe.