Dnes je středa 3. března 2021., Svátek má Kamil
Počasí dnes 12°C Skoro jasno

'První dáma', která tepala do nacistů

'První dáma', která tepala do nacistů
Dorothy a Sinclair v roce 1928 - na líbankách. | zdroj: Profimedia.cz

Dorothy Thompsonové se říkalo první dáma americké žurnalistiky. Byla chytrá, odvážná a proslavila se i jako velká odpůrkyně nacistů. V sobotu uplyne 60 let od její smrti.

Dorothy přišla na svět 9. července 1893 v Lancasteru ve státě New York do nábožensky založené rodiny. V sedmi letech ztratila matku. Otec, metodistický kazatel, se velmi brzy znovu oženil, ale jeho druhá manželka Dorothy mámu nenahradila. Naopak, nesnesly se.

V roce 1908 tak Dorothy odjela k tetičkám do Chicaga, kde pobyla několik let. Byla nadanou studentkou s vášní po literaturu a později v New Yorku, na Syracuse University, vystudovala ekonomii a politické vědy. Zároveň se zapojila do boje za ženská práva a už tehdy si přivydělávala prací v reklamní branži a psaním článků, aby podpořila své mladší sourozence.

V roce 1920 byl ratifikován 19. dodatek ústavy, který zaručoval ženám ve Spojených státech volební právo. A téhož roku se také Dorothy do novinařiny vrhla naplno. Bylo jí 27 a podařilo se jí našetřit dost peněz, aby s kamarádkou odpluly do ciziny, kde pracovaly pro zpravodajskou agenturu.

Dorothy měla už brzy štěstí na zajímavé pracovní zářezy. Například během návštěvy příbuzných v Irsku, které procházelo válkou za nezávislost, udělala rozhovor s dramatikem a politikem Terencem MacSwineym - jeho poslední. Brzy nato byl totiž MacSwiney, spjatý se stranou Sinn Féin, Brity zatčen a na podzim 1920 zemřel ve vězení v důsledku protestní hladovky.

Dobrodružný ráz pak mělo pozadí jejího setkání s posledním rakouským císařem Karlem I. Aby se Dorothy ke Karlovi dostala, převlékla se za sestru Červeného kříže a pokoutně vnikla do sídla, kde pobýval. Ani Karlovi, který se v roce 1921 neúspěšně pokusil převzít moc v Maďarsku, v té době nezbývalo moc času. Zemřel v dubnu 1922 v necelých 35 letech.

Mladá novinářka měla naopak všechno před sebou. Už s pověstí šikovné profesionálky přijela do Vídně, kde pracovala jako korespondentka oblíbeného filadelfského deníku Public Ledger. Pilovala němčinu, zorientovala se ve středoevropské politice a poprvé se vdala – za maďarského spisovatele Josefa Barda. V půli 20. let už šéfovala středoevropské pobočce deníku a přestěhovala se do Berlína. Znala se s řadou umělců a celebrit tehdejší doby – spisovateli Thomasem Mannem a Stefanem Zweigem či dramatikem Bertoltem Brechtem. V Německu prý prožila i lesbický vztah se spisovatelkou a dramatičkou Christou Winsloeovou.

V roce 1927 začala řídit berlínskou redakci New York Post a rozvedla se s prvním manželem. Kariéra jí zřejmě šlapala, už rok na to však v jejím životě nastal další obrat, neboť se vdala za slavného spisovatele Sinclaira Lewise, kterého prý dočista okouzlila. Thompsonová na jeho nabídky nekývla hned, nakonec však přece jen opustila Německo a odstěhovala se s manželem do Vermontu. Začala nový a mnohem klidnější život. A zřejmě ji zas tolik nebavil.

Dorothy, zvyklá být v centru dění, tak dál pracovala jako novinářka na volné noze a podnikla několik dlouhodobějších cest do Německa. V roce 1930 její muž získal Nobelovu cenu za literaturu a Dorothy porodila syna, už v roce 1931 však byla opět v Evropě.

Tehdy se jí podařilo udělat rozhovor s Adolfem Hitlerem, jehož vzestup sledovala. Thompsonová se s Hitlerem setkala v hotelu, bylo jí povoleno položit mu jen několik - dopředu zaslaných - otázek a nakonec na ni vůbec neudělal dojem. Vyjádřila se o něm jako o nejistém člověku, prototypu "malého muže". Štiplavými komentáři ho pak častovala v tisku i v knize, kterou napsala. Budoucího diktátora tehdy zřejmě podcenila. Hitler a jeho stoupenci jí to každopádně nezapomněli a v létě 1934 byla Thompsonová první z amerických novinářů vyhoštěných z Německa.

Fašisty a nacisty nicméně kritizovala i z Ameriky. Odsuzovala německou vládu ve svém novinovém sloupku i v rádiu NBC, kde ve 30. letech pracovala jako jedna ze dvou politických komentátorek v celých Spojených státech. Její známé vystoupení proti nacistům, mimo noviny, se pak událo na shromáždění Německo-amerického spolku. Na akci v Madison Square Garden, kde se sešly tisíce příznivců nacismu, hlasitě zesměšňovala řečníky.

Koncem 30. let Thompsonovou časopis Time označil jako jednu z nejvlivnějších žen Ameriky, společně s tehdejší první dámou Eleanor Rooseveltovou. Obě ženy se prý přátelily, a právě to mělo pomoci v zámoří třeba Thomasi Mannovi po jeho příjezdu do Spojených států.

Po válce však kariéra Thompsonové dostala ránu. Novinářka řadu let podporovala sionismus, v polovině 40. let však vyrazila do Palestiny a se sionismem se - veřejně - rozešla. Později čelila i obviněním z antisemitismu, což odmítala. Změnou postojů Thompsonová nicméně ztratila řadu příznivců a v roce 1947 i svůj prestižní novinový sloupek. Její sláva pohasla, aktivní ve veřejném dění však zůstala. Zemřela v roce 1961 v Lisabonu na srdeční záchvat. Pohřbena je ve Vermontu.

Thompsonová a Lewis se rozvedli v roce 1948. A právě v Lewisově stínu po dlouhá léta zůstala její práce. Mimochodem, třetím manželem Dorothy se stal Maxim Kopf, umělec, který žil dlouhá léta v Praze. Toto manželství vydrželo 13 let - až do Kopfovy smrti v roce 1958.

Zdroje:
Vlastní

Kurzy

Finance

Kurzovní lístek: Exchange s.r.o.

EUR 26,110 26,210
USD 21,600 21,740
Kurzovní kalkulačka

Více měn / Porovnání kurzů bank / Europlatby zdarma