Dnes je pátek 29. března 2024., Svátek má Taťána
Počasí dnes 15°C Polojasno

Jak odvážná novinářka odhalila otřesné podmínky v psychiatrických léčebnách

Jak odvážná novinářka odhalila otřesné podmínky v psychiatrických léčebnách
Christina Ricciová ve snímku Escaping the Madhouse: The Nellie Bly Story | zdroj: Profimedia

Jmenovala se Elizabeth Jane Cochraneová, ale v žurnalistickém světě je známá jako Nellie Bly. Půvabná americká novinářka proslula publikováním článků o děsivých metodách aplikovaných na pacientech v psychiatrické léčebně. Do historie se zapsala také cestou kolem světa, kterou zvládla za 72 dní. Později se začala věnovat podnikání a pomoci druhým, zejména ženám a dětem v dětských domovech.

Elizabeth Jane Cochraneová se narodila v roce 1864 v Pittsburghu do rodiny uznávaného a bohatého soudce. Rodinné štěstí ale o šest let později ukončila otcova smrt. Matka se sice znovu vdala, druhé manželství však nevydrželo. Elizabethin otčím pil, utrácel peníze a měl násilnické sklony. Následoval rozvod a matka s dcerou šetřily každou korunu.

Kvůli nedostatku financí Elizabeth nedokončila ani internátní školu, přesto ji čekala zářná kariéra. Tu odstartovala její reakce na článek K čemu jsou děvčata dobrá v listu Pittsburgh Dispatch. Text, který ženy stavěl jen do role manželek a matek, popudil Elizabeth natolik, že šéfredaktorovi napsala dopis, v němž obsah článku vyvracela. Šéfredaktor byl její odvetou nadšený a ihned ji zaměstnal. Pro noviny začala psát pod pseudonymem Nellie Bly, tedy podle jména hrdinky zlidovělé písně od Stephena Fostera.

Vypadalo to, že se Nellie splnil sen: psala o společenských tématech, před nimiž veřejnost zavírala oči. Publikovala články o tvrdé práci žen a dětí ve fabrikách a upozornila také na legislativní nedostatky při rozvodových stáních. Její nadřízení ale začali vyžadovat články o módě a floristice. Takové zadání ambiciózní novinářku nenaplňovalo, a proto si vybojovala post zahraniční zpravodajky v Mexiku, kde odhalila zdejší korupci a kritizovala diktátorský režim prezidenta Porfiria Díaze. Ten nemohl reagovat jinak než jejím vyhoštěním. Doma ji však nečekalo přivítání, jaké si představovala. Místo sociálních problémů tehdejší společnosti měla opět psát o hobby mladých žen a dívek.

Průkopnice ženské investigativní žurnalistiky

Nellie s výpovědí neváhala ani vteřinu a po odmítnutí v několika konkurenčních redakcích se konečně dočkala. V roce 1887 se stala reportérkou titulu New York World, který si získal popularitu díky publikovaným senzacím. Většinu z nich napsal už tehdy proslulý žurnalista a zároveň majitel novin Joseph Pulitzer. Další senzaci měla přinést právě Nellie. Pulitzer jí zadal nelehký a nebezpečný úkol – napsat reportáž o psychiatrické léčebně na ostrově Blackwell (dnešní Roosevelt Island). Už tehdy totiž kolovaly znepokojivé zvěsti o chování tamějšího zdravotního personálu. Důkazy ale chyběly. Teprve třiadvacetiletá Nellie přijala výzvu s nadšením a dobře promyšleným plánem, jak se do léčebny dostat.

Nellie_Bly_2 Nellie Bly | zdroj: Wikipedia V převleku za kubánskou imigrantku se pod falešným jménem Nellie Brownová ubytovala v ženském azylovém domě. Krátce poté začala svůj herecký koncert. Nervózní a rozrušené chování, občas proložené nepřítomným výrazem ve tváři a neupravený vzhled (Nellie se přestala mýt a česat) přiměly ostatní ženy k tomu, aby zavolaly doktora. Ošetřující lékař Nellie následně diagnostikoval demenci a bludy a nechal ji odvézt do oné léčebny, kde poznala opravdové peklo na zemi, které trvalo deset dní. Kromě rozsáhlých reportáži napsala o svém pobytu i knihu Deset dní v blázinci.

Ošetřovatelé Nellie a další pacientky léčili ledovou koupelí, po které musely zůstat ve vlhkém oblečení na lůžku několik hodin, což vedlo k častým onemocněním. Výjimečné nebylo ani ponoření hlavy do vody a simulace topení. Krutost sester a dalších zaměstnanců neznala mezí. Pokud se ženy vzmohly na odpor, přišlo na řadu bití a vyhrožování sexuálním násilím. Vyčerpané pacientky také musely uklízet veškeré prostory a prát oděvy. A odměna? Zkažená a studená potrava, špinavý čaj a voda v omezeném množství. Pacientky ale byly natolik hladové, že stravu přijímaly. Kromě Nellie, která nedokázala pozřít ani sousto.

To nejhorší ale mělo teprve přijít - izolace, která podle ní mohla snadno způsobit šílenství. "Vezměte dokonale zdravou ženu, posaďte ji na šest až osm hodin na lavici, nedovolte jí mluvit ani se hýbat, nedejte jí nic ke čtení ani žádné informace o světě, přidejte špatné jídlo a hrubé zacházení a uvidíte, jak dlouho to bude trvat, než zešílí. Během dvou měsíců z ní bude fyzická a duševní troska," popisuje ve svých reportáží a knize mladá autorka.

Nellie se přitom krátce poté, co byla do ústavu zavřená, začala chovat úplně normálně a rozumně. Jako by to ale zaměstnanci neviděli, mysleli si, že změnu stavu předstírá, a měli ji ještě za bláznivější než dosud. Sama Nellie, která se rychle spřátelila s ostatními, navíc zjistila, že není jedinou, kdo se tu ocitl nedopatřením. Často se jednalo o ženy, které přišly o práci i o domov nebo je sem odložila jejich vlastní rodina. Stačilo, že dotyčná onemocněla, a její příbuzní neměli čas se o ni starat. Zároveň pro Nellie dozrál čas, aby léčebnu opustila. Propuštění zařídil šéfredaktor, který lékařům odhalil její pravou identitu.

Když účel světí prostředky

Nellie své zážitky popsala v několika článcích, které tehdejší společnost šokovaly a přiměly k činu. Bylo zahájeno velké vyšetřování, jehož následkem bylo potrestání viníků i propuštění zdravých žen na svobodu a celkové narovnání podmínek v psychiatrických léčebnách. Ty získaly více peněz na zlepšení stravovacích služeb a hygienických podmínek. Lékaři byli školeni v diagnostice pacientů, aby do ústavu byli přijati pouze vážně nemocní. Nellie se díky svému objevu stala velice populární a začala se chystat na další počin – cestu kolem světa.

Román Julese Verna Cesta kolem světa za 80 dní ji nadchl natolik, že se rozhodla pokořit hrdinu Philease Fogga ještě o několik dnů. A to se jí také podařilo. Svět procestovala za 72 dní, šest hodin a jedenáct minut, a vytvořila tak světový rekord. O pár měsíců později ji překonal obchodník George Francis Train, který cestu absolvoval za 67 dní.

Ačkoli se Nellie i nadále dařilo, přišla odmlka. Ve svých třiceti letech se provdala za milionáře Roberta Semana, který vyráběl ocelové nádoby, jako jsou barely nebo konvice. Aktivní Nellie opustila novinařinu a začala vypomáhat v rodinném podniku. Její o čtyřicet let starší manžel ale po deseti letech manželství zemřel a Nellie vedla podnik sama. Úspěch ale trval jen do doby, než ji její kolegové různými kroky přivedli k bankrotu.

Nellie se poté vrátila k novinařině, a to nejen ke svým oblíbeným sociálním tématům. Psala i o první světové válce. Její pozoruhodný život skončil v 57 letech, kdy podlehla zápalu plic.

zdroj: YouTube.com

Zdroje:
Vlastní