Vánoce jsou pryč, a zatímco si jedni možná oddechli, že to mají konečně za sebou, jiným se tak trochu stýská. Pro ty druhé jeden malý tip: Tradiční vánoční výstava v pražské botanické zahradě Na Slupi trvá až do 1. ledna. Otevřeno mají denně do pěti odpoledne a vánoční atmosféra je tu vskutku úžasná. Jako ostatně pokaždé.

Na výstavě Vánoce za starých časů je kolem tří tisícovek exponátů, od vánočních ozdob z nejrůznějších materiálů až po betlémy. Kdo zná vánoční výstavy, které pan Petr Herynek aranžuje od roku 1978, tomu asi netřeba blíže exponáty představovat. Trochu nového, trochu starého, pokaždé jiné, ale atmosféra, duch a tradice staročeských Vánoc zůstávají pořád stejné. O historii výstav se tu nakonec můžete něco dočíst.

Vedle dobrácké babičky s kolovrátkem, která oproti té loňské tentokrát nepůsobí strašidelně, výstavě tentokrát vévodí především betlém řezbáře Antonína Smetáka z počátku minulého století. Je tu na 170 postav a stádo oveček, látková zástěna zobrazuje betlémskou krajinu. Pan Smeták ovšem není autorem všech figurek – právě ovečky mu dělali učedníci. Ne že by se jim nepovedly, ale výraz tváře nezkušení řezbáři jaksi netrefili. Ovečky se ksichtí celkem přiblble, byť dlužno podotknout, že každá krapet jinak. Však jim také paní majitelová říkala "blbky".

Co jsou kudláky a z čeho mají čerti kožich?

Betlémů je tu ovšem víc. Od těch nejmenších ve skořápce ořechů, přes ty ze slaného těsta nebo perníku až po Junácký. Stejně tak můžeme obdivovat nápadité a originální figurky a ozdoby z korku, kůže, klubíček, ponožek, hoblin, kukuřice, slámy, trávy či knoflíků. A to, co vypadá jako poházené obří rybí šupiny, jsou semena exotického stromu, který dorůstá až do výšky padesáti metrů.

Jako obvykle nechybějí samozřejmě ani čeští čerti s uhlím. A pokud si u těch u vchodu povšimnete jejich krásných kožichů, pak vězte, že se dělávaly z černých koček. Však také majitelé těchto pokojových tygrů své černé miláčky před Vánocemi raději zavírali. Co kdyby nějaký šikula nutně sháněl materiál na čertiska? Pokud tento fakt připadá milovníkům zvířat poněkud morbidní, může si prohlédnout sbírku adventních kalendářů, včetně jednoho vskutku obrovského, a dočíst se něco o jejich původu.

A kdo neví, co byly kudláky či štolverky, případně jaký symbolický význam má pletení vánočky a její jednotlivá patra, ten z výstavy odejde o fous chytřejší.

Výstava se koná do 1. ledna a navazuje na předchozí výstavy Vánoce v babiččině chaloupce a zapomenutá řemesla (2018), Vánoce v lidové tradici (2017), Vánoční miniatury (2016), Zastavení ve vánočním čase (2015), Připravujeme Vánoce (2014), U vánočního stolu (2013), Staropražské Vánoce (2012), Tradice Českých Vánoc (2011), Dárky od Ježíška (2010), Lidové vánoční ozdoby (2009), Vánoce na vsi (2008), Tajemné postavy adventu (2007), Staročeské Vánoce (2006) nebo České Vánoce v kuchyni (2005).