První vánoční pohlednice zamířila za svým adresátem před téměř 180 lety, větší rozmach ale zažily až od konce 19. století. Překvapivě se jejich podoba za ty roky příliš nezměnila a mnohé viktoriánské kousky by potěšily i nyní. 

Město Betlém na Západním břehu Jordánu, které je podle Bible místem narození Ježíše Krista, slavilo již druhý rok za sebou Štědrý den ve stínu pandemie covidu-19.

Také jste letos obdivovali rozzářený vánoční strom na Staroměstském či jiném náměstí? Určitě ano. Pozadí vzniku této tradice však příliš známé není. O rozsvícení prvního takzvaného Stromu republiky roku 1924 v Brně se zasloužil spisovatel Rudolf Těsnohlídek a nález jedné opuštěné holčičky.

Možná není daleko doba, kdy Mikulajda obdaruje hodné děti drahocenným uhlím a bramborami, zatímco ty zlobivé odbude jablíčky, mandarinkami, perníčkem, čokoládičkami a podobnými kalorickými dobrůtkami. Koneckonců – teploučko a plný žaludek jsou nad všechny mlsky světa.

Většina obchodníků zaznamenala na čtvrtou adventní neděli mezitýdenní i meziroční nárůst tržeb.

Nový ministr zdravotnictví Vlastimil Válek navrhne na jednání vlády omezení otevírací doby na Štědrý den do 12 hodin a uzavření obchodů 25. prosince.

Ministr zdravotnictví Válek vyzval lidi, aby o Vánocích a na konci roku omezili večírky tak, aby se minimalizovalo šíření covidu.

Zatímco řada tradic patří k období adventu napříč staletími, na jednu se prakticky zapomnělo. Byla spjata se svátkem svatého Ambrože, který připadá na 7. prosince. Původ a důvod její podoby je obestřen jistou záhadou.