Dnes je čtvrtek 26. listopadu 2020., Svátek má Artur
Počasí dnes 3°C Zataženo nízkou oblačností

Kdy se podával první vánoční kapr?

Kdy se podával první vánoční kapr?
Ilustrační snímek | zdroj: Profimedia.cz

K Vánocům už dlouhá léta neodmyslitelně patří několik tradic. Jednou z nich je i štědrovečerní večeře, během níž se podává smažený kapr. Jak se ale vůbec tato ryba dostala na sváteční stůl? Kde se vzal bramborový salát či vánoční stromeček? A kdo nosil dárky před Ježíškem?

Kapr pochází ze střední Asie a podle výsledků výzkumu mezinárodního vědeckého týmu byl pro obyvatele území dnešní Číny důležitou složkou potravy už v době kamenné. Nejstarší dochovaná sbírka starověké čínské poezie zmiňuje kapra chovaného v jezírku v roce 1140 před naším letopočtem, o kaprech chovaných ve východní Asii v umělých jezírkách a rýžových polích v prvním tisíciletí před naším letopočtem se zmiňují i jiné historické texty.

Kapr se do Evropy dostal právě z Číny – šířil se z jednoho vodního toku do druhého na západ. Do Evropy jej z oblasti Černomoří "přinesli" Římané, kteří správně odhalili jeho kladné vlastnosti pro chov – tedy že je všežravý a rychle přibývá na váze. Proto se po celé říši budovaly rybníky, kde kapři našli nový domov. Ryby se rychle staly nedílnou součástí stravy, ovšem jako postní pokrm se využívaly až během křesťanství.

První zmínka o kaprovi na "vánočním" jídelníčku byla zaznamenána v polovině třináctého století, kdy se podle františkánského mnicha Viléma z Rubruku objevil na dvoře mongolského chána, jehož manželka byla křesťanka, a tak si tuto tradici zřejmě přenesla i do vzdáleného Mongolska.

Chov ryb a rybníkářství mají dlouhou tradici i u nás, o chovu kaprů se zmiňuje už Kosmova kronika. Píše se v ní o rybníku a slupu k lovu ryb darovaných v 11. století Sázavskému klášteru knížetem Břetislavem I. "Do českých zemí se kapr dostal díky klášternímu hospodářství. Z produkce ryb se následně stal skvělý obchod a od středověku se nejen v českých zemích rozšířilo rybníkářství," říká historik Miroslav Maňas z Valašských Klobouk.

Některé prameny odkazují na kapra na "naší" štědrovečerní hostině už v 17. století, ale o jeho větším rozšíření se dá hovořit až od 19. století, kdy se stal oblíbeným postním pokrmem měšťanské společnosti v čase Vánoc. "Právě tehdy totiž došlo k obnově řady rybníků a ryby se staly dostupným i levnějším artiklem. Od této doby se kapr stal tradičním vánočním pokrmem," dodal dvaatřicetiletý Maňas.

Vzpomínky na dětství

Ryby však na štědrovečerní stůl patřily i před příchodem kaprů. "Strava při svátcích a půstu se pochopitelně liší podle regionů a také podle sociálních vrstev. Ryby často konzumovala vyšší společnost, která měla na stole třeba lína nebo sumce. Zato v chudých regionech se jedlo skromně, střídmě a jednoduše. Na stole neměla chybět žádná plodina, která se v hospodářství pěstovala, což na další rok mělo zaručit dobrou úrodu," uvedl historik z Valašska.

Taková štědrovečerní večeře se skládala z devíti chodů připravených z produktů, které byly v domácnosti k mání. Hostina často začínala oplatkem s medem, česnekem, bylinkami, šípkovou zavařeninou či zavařeninou z jiného ovoce. Následovala polévka, kaše z obilovin či luštěnin, a samozřejmě se podávalo také ovoce – na venkově se pekly koláče, vdolky či perníky, zato v městském prostředí to byly například jablečné záviny.

Zatímco řada vánočních tradic do dnešní moderní doby nevydržela, kapr na jídelníčku zůstal. "Podle mě je to tím, že se jedná o postní jídlo, a i nevěřící lidé udělají alespoň párkrát za rok výjimku. Rodiče si také připomenou své dětství, kdy kapra jedli se svými rodiči, a chtějí to dopřát i svým dětem," myslí si Maňas, jenž se v současné době nejvíc věnuje dějinám československých legií a první republiky.

Kapr (nejen) v trojobalu

Vánoční kapr se nejčastěji připravuje smažený, může mít však i řadu dalších podob. Oblíbený je například kapr na modro či na černo. "Kapr na černo je dokonce daleko tradičnější. Jedná se o nejstarší dochovaný štědrovečerní recept rybího pokrmu," říká Maňas. Kapr se však připravoval také na pivě, na másle nebo na šalvěji. A zapomenout nesmíme ani na rybí, tedy kapří polévku. "V 19. století, když lidé chodili na romantické procházky za hradby města, například k vodě, vznikala řada rybáren a hostinců, kde se seznamovali s rybami v nejrůznějších úpravách," dodal mladý historik.

Rozšíření kapra na štědrovečerním stole je otázkou především střední Evropy. Kromě České republiky se kapr jí také na Slovensku, v Polsku, ale i v Rakousku nebo v některých oblastech Německa. "V čase Rakouska-Uherska žilo velké množství Čechů například ve Vídni, ale také na Slovensku. Země si byly především nábožensky a kulturně velmi blízké, a tak se jednotlivé regiony navzájem inspirovaly," doplnil Maňas.

Ovšem kapr spojený s bramborovým salátem, to je už spíše naše specialita. "Samotné spojení smaženého kapra s bramborovým salátem se v českých kuchařských knihách objevilo v roce 1924, byla to však jiná verze než ta dnešní," upřesnil Maňas. V českém prostředí se bramborový salát ujal především díky kuchařským knihám Magdaleny Dobromily Rettigové a Marie Janků-Sandtnerové. "Nová tradice kapra s bramborovým salátem se u nás vytvořila až po druhé světové válce," dodal.

Před Ježíškem byl Mikuláš

Miroslav Maňas, jenž se historii věnuje zhruba deset let, má velký přehled také o dalších vánočních tradicích. Třeba o původu vánočního stromečku, jehož kořeny sahají do Německa – konkrétně do brémské kroniky z roku 1570. "V cechovní budově, kam byly sezvány děti cechovních mistrů, byla postavena jedle zdobená datlemi, sladkostmi a papírovými květinami. A podobné záznamy z 16. a 17. století se objevují i v dalších německých a švýcarských městech," přibližuje Maňas.

V českém prostředí si první vánoční stromeček ozdobil ředitel Stavovského divadla Johann Carl Lierich, který tuto novinku představil v roce 1912 před svým domem v Praze. "Lierich byl německého původu a tuto vánoční tradici znal ze své rodné Mohuče. Chtěl si tak připomenout dětství a potěšit své české přátele," dodal historik.

Poukázal přitom i na skutečnost, že u nás nenosil odjakživa dárky Ježíšek. "Dříve to byl Mikuláš. Teprve až Martin Luther a jeho náboženství učinili vánočního obdarovatele z Ježíška. Důvod je prostý: Evangelické církve neuznávají světce, a proto byl Mikuláš na tuto roli pro protestantské prostředí nevhodný," uzavřel Maňas.

Zdroje:
vlastní

Kurzy

Finance

Kurzovní lístek: Exchange s.r.o.

EUR 26,150 26,250
USD 21,960 22,100
Kurzovní kalkulačka

Více měn / Porovnání kurzů bank / Europlatby zdarma