Při oficiálních příležitostech si na sebe pánové berou něco lepšího, a při těch obzvlášť slavnostních se dokonce navléknou do fraku. Ale co takový tučňák, který svůj "frak" nosí zhruba už od desátého měsíce věku? Tito ptáci přitom mají asi sotva nějaký obzvláštní důvod k oslavě.

Tučňáci jsou společenští tvorové a díky svému fráčku splývají s ostatními jedinci v kolonii. Hlavu, zádíčka a křídla mají zbarvené do černé, případně do modrošedé, náprsenku a bříško mají bílé jako padlý sníh. A některým druhům příroda ještě na hlavu a krk mázla trochu té žluté.

Ochrana před zimou i predátory

Zdánlivě nesmyslné zbarvení si ale moudrá matka příroda nevymyslela náhodou. Důvody jsou v podstatě dva. Tučňáci létat neumějí, o to zdatnější jsou plavci. Ve vodě na ně ale číhá spousta hladových nepřátel – od tuleňů leopardích, přes kosatky až po žraloky. Elegantní fráček tedy činí proti tmavým mořským hlubinám ptáky téměř neviditelnými pro útočníky shora (konkrétně tuleně), zatímco bílé bříško je proti světlé obloze naopak špatně viditelné pro útočníky zdola (konkrétně žraloky).

Zbarvení je ale užitečné nejen ve vodě, nýbrž i na souši. Jelikož černá barva dobře pohlcuje teplo, obracejí se tučňáci tmavými zády ke sluníčku, když je jim zima. A když je jim naopak teplo, otočí se - a světlé bříško sluneční paprsky skvěle reflektuje.

Dlužno podotknout, že toto zbarvení neměli tučňáci vždy. Ze 36 milionů let starých fosilií nalezených na území Peru vyplývá, že jejich peříčka bývala dříve červenohnědá až šedá. Svůj dnešní vzhled získali tučňáci podle vědců až tehdy, když se jejich křídla a povrch těla přizpůsobily životu ve vodě.