Antarktida

Z hlubin pod antarktickým ledem vědci vytáhli 228 metrů dlouhé jádro staré až 23 milionů let. Unikátní sedimentární záznam ukazuje, že dnes zmrzlá oblast byla kdysi otevřeným mořem – a může napovědět, jak rychle poroste hladina oceánů v oteplujícím se světě.

Obloha se nezastaví. Jen na okamžik změní tvář. 17. února 2026 dojde k prstencovému zatmění Slunce – úkazu, kterému se přezdívá „Ring of Fire“, tedy ohnivý prstenec. Měsíc se dostane přesně mezi Zemi a Slunce, ale nezakryje ho celé. Na obloze tak zůstane jasný světelný kruh obepínající temný disk.

Pod kilometry ledu se pod Antarktidou skrývá členitá krajina plná hor, údolí a dávných říčních koryt, která zásadně ovlivňuje chování ledovců. Nová průlomová mapa tento skrytý svět poprvé odhaluje v nebývalých detailech a přináší důležitý klíč k pochopení budoucího tání ledu i růstu hladiny světových oceánů.

Antarktida je místo, které v lidech probouzí zvláštní druh zvědavosti. Není to jen led. Je to bílý kontinent, kam se běžně nedostanete a kde člověku nic nepatří. A právě proto kolem ní vzniklo tolik příběhů, které se šíří dál rychleji než polární vítr.

Pozůstatky britského meteorologa Dennise „Tinka“ Bella, který zahynul v Antarktidě při nehodě v roce 1959, byly po 66 letech nalezeny v tajícím ledovci. Nález, k němuž přispěl polský vědecký tým, přináší rodině i kolegům možnost smířit se s dávnou tragédií.

Tání ledovců uvolňuje síly, které tisíce let dřímaly pod povrchem. Nová vědecká studie varuje, že klimatická krize může spustit vlnu ničivých sopečných erupcí – a ta může zrychlit oteplování celé planety.

Antarktida je odlehlá pustina pokrytá ledem. Právě pro její vzdálenost od civilizace a neposkrvěnost lidskou činností však raketově roste její popularita u turistů z celého světa. Loňský rok přitom ukázal, že příliš pozornosti škodí.

Před 112 lety dosáhl norský polárník Roald Amundsen jako první člověk jižního pólu. Triumf však zastínila smrt jeho konkurenta, kterého závod o dobytí pólu v podstatě uštval.