Před 110 lety dosáhl norský polárník Roald Amundsen jako první člověk jižního pólu. Triumf však zastínila smrt jeho konkurenta, kterého závod o dobytí pólu v podstatě uštval.

Dostat kurděje uprostřed Antarktidy před sto lety znamenalo jistou smrt. Naštěstí měl norský výzkumník Roald Amundsen v posádce lékaře, který mu prozradil tajný trik Inuitů - pojídání syrového masa. Amundsen tak dobyl jižní pól i díky konzumaci syrových tučňáků a lachtanů, které posádka lovila na hudbu.

Lenin žil, Lenin žije a Lenin bude žít. Větru, dešti, mrazu ledu i sněhu navzdory.

Romantické snímky polárníků mířících na saních nebo lyžích k severní točně budou definitivně patřit do 'roztáté' historie. Pól se ocitne pod vodou.

Rozbory vrtů u pobřeží Antarktidy odhalily pozůstatky po deštném pralese, který se rozkládal v polární oblasti před 90 miliony let. Jednou se tam může vrátit...

Všechno v přírodě má svůj význam a ani poněkud zvláštní zbarvení tučňáků není jen tak. Poskytuje těmto roztomilým ptákům ochranu a pomáhá jim přežít v drsném prostředí.

Pokud byste na mapě měli najít oblast nejhustěji posetou vulkány, možná byste ukázali na západní pobřeží USA, Japonsko anebo (donedávna nejsprávněji) Východoafrický rift, jehož vrcholem je hora Kilimandžáro. Nový objev 91 sopek ukrytých pod antarktickým ledovým příkrovem však prvenství zřejmě přesouvá až na jižní pól.

Není tomu tak dávno, co vědecké týmy světových mocností – Spojených států, Velké Británie, Ruska, ale třeba také Japonska – závodily o první navrtání tajemných podledovcových jezer ve věčně zmrzlé Antarktidě. Srovnatelné útvary se nikde jinde na světě nevyskytují. Kontinentální ledovcový štít se v dnešní době nachází kromě Antarktidy už jen v Grónsku, tam jsou ale podložní nádrže periodicky propojené s povrchem. Antarktická podledovcová jezera oproti tomu mohou být odříznutá pod kilometry ledu až miliony let.