Antarktida

Pod kilometry ledu se pod Antarktidou skrývá členitá krajina plná hor, údolí a dávných říčních koryt, která zásadně ovlivňuje chování ledovců. Nová průlomová mapa tento skrytý svět poprvé odhaluje v nebývalých detailech a přináší důležitý klíč k pochopení budoucího tání ledu i růstu hladiny světových oceánů.

Antarktida je místo, které v lidech probouzí zvláštní druh zvědavosti. Není to jen led. Je to bílý kontinent, kam se běžně nedostanete a kde člověku nic nepatří. A právě proto kolem ní vzniklo tolik příběhů, které se šíří dál rychleji než polární vítr.

Pozůstatky britského meteorologa Dennise „Tinka“ Bella, který zahynul v Antarktidě při nehodě v roce 1959, byly po 66 letech nalezeny v tajícím ledovci. Nález, k němuž přispěl polský vědecký tým, přináší rodině i kolegům možnost smířit se s dávnou tragédií.

Tání ledovců uvolňuje síly, které tisíce let dřímaly pod povrchem. Nová vědecká studie varuje, že klimatická krize může spustit vlnu ničivých sopečných erupcí – a ta může zrychlit oteplování celé planety.

Antarktida je odlehlá pustina pokrytá ledem. Právě pro její vzdálenost od civilizace a neposkrvěnost lidskou činností však raketově roste její popularita u turistů z celého světa. Loňský rok přitom ukázal, že příliš pozornosti škodí.

Před 112 lety dosáhl norský polárník Roald Amundsen jako první člověk jižního pólu. Triumf však zastínila smrt jeho konkurenta, kterého závod o dobytí pólu v podstatě uštval.

Dostat kurděje uprostřed Antarktidy před sto lety znamenalo jistou smrt. Naštěstí měl norský výzkumník Roald Amundsen v posádce lékaře, který mu prozradil tajný trik Inuitů - pojídání syrového masa. Amundsen tak dobyl jižní pól i díky konzumaci syrových tučňáků a lachtanů, které posádka lovila na hudbu.

Lenin žil, Lenin žije a Lenin bude žít. Větru, dešti, mrazu ledu i sněhu navzdory.