Tučňáci a vydry z akvária v japonském Hakone odmítají jíst levné ryby, jež jim začali jejich pečovatelé servírovat kvůli úsporám. Dosud dostávali kranasy, ale ti jsou teď moc drazí a správa akvária začala šetřit.

Zvířectvo si s nějaký bojem proti rasismu a diskriminaci nijak extra hlavu neláme. Když se do tučňáčí kolonie vetře jedinec, který vypadá jinak než všichni ostatní, nota bene jako britský ministerský předseda, nemůže se divit, že se mu všichni vyhýbají obloukem.

Co by si tak asi tučňáci nejraději pustili v televizi, kdyby mohli? No samozřejmě něco o tučňácích!

Všechno v přírodě má svůj význam a ani poněkud zvláštní zbarvení tučňáků není jen tak. Poskytuje těmto roztomilým ptákům ochranu a pomáhá jim přežít v drsném prostředí.

Ve zvířecí říši zřejmě není moc dalších druhů, které by si byly tak věrné jako tučňáci Humboldtovi. Jejich námluvy jsou dlouhé a důvěrné, stejně jako jejich následné pouto. Společně pak dokážou strávit celý život.

Kreslíři a autoři pohádek představují lední medvědy jako roztomilá zvířata, nebo jako nelítostné zabijáky tučňáků. Jenže to neodpovídá skutečnosti. Medvědi a tučňáci se totiž ve volné přírodě nemohou setkat. Jak to tedy je doopravdy?