Pro vysvětlení je třeba sáhnout trochu do historie, konkrétně do roku 1861. kdy francouzský císař Napoleon III. provedl vojenskou intervenci v Mexiku. Jeho cílem bylo svrhnout liberálního prezidenta Benita Juáreze – vítěze občanské války proti konzervativcům, jež vypukla v roce 1858.

Napoleon III. chtěl, aby zůstali u moci konzervativci. Měli mu totiž pomoci v tom, aby se z Mexika stala země vojensky i hospodářsky závislá na Francii. Navzdory odporu obyvatelstva proto nechal za podpory místních royalistů 10. dubna 1864 prohlásit rakouského arcivévodu Ferdinanda Maxmiliána Josefa Habsbursko-Lotrinského (mladšího bratra budoucího císaře Františka Josefa I.) mexickým císařem. Arcivévoda si ale dlouho panování neužil: Mexičané věrní vládě jej v roce 1867 zajali a válečný tribunál jej odsoudil k smrti.

Podle legendy si Maxmilián přál, aby během popravy (19. června 1867) zazněla jeho oblíbená píseň La Paloma od baskického autora Sebastián Yradiera, kterou si zamiloval v mládí během služby u námořnictva. Píseň každopádně zazněla i tehdy, když jeho rakev v listopadu vynášeli z lodě Novara na evropskou pevninu. Přítomní důstojníci rakouského vojenského námořnictva tehdy rozhodli, že se z piety nebude La Paloma už nikdy hrát na rakouských válečných plavidlech. Tato tradice se udržuje dodnes a píseň je tabu dokonce i na rakouských jachtách.

Maxmilián je pohřben v habsburské kapucínské kryptě ve Vídni. Španělská píseň La Paloma se ve všemožných úpravách hraje přes 160 let a co do počtu pořízených různých verzí nahrávek patří mezi světové rekordmany. U nás je možná neznámější verze od Marty Kubišové nazvaná Volám na shledanou nebo duet Karla Gotta a Semina Rossiho.

zdroj: www.youtube.com

zdroj: www.youtube.com