Ježibaba si chce upéct Jeníčka? To je nic proti středověké realitě

VIDEO MAGAZÍN - Magazín autor: Lenka Dvořáčková

Pohádku o perníkové chaloupce zná každý. Dvě dětičky opuštěné v lese objeví chaloupku z perníku, málem skončí na pekáči její majitelky, ale nakonec se šťastně a v celku domů. Události, kterými byl příběh inspirovaný, však byly mnohem ponurejší. Ve středověku, během velkých hladomorů ve 14. století, totiž nebylo opouštění, ba dokonce i pojídání vlastních dětí, vůbec výjimkou…

Mařenka zavraždila ježibabu, strčila ji do pece

Mařenka zavraždila ježibabu, strčila ji do pece , zdroj: Profimedia.cz

Pohádky bratří Grimmů nebyly původně vůbec určeny dětem. A není se co divit. I když dalšími a dalšími vydáními ještě během svého života příběhy "otupovali", zmírňovali (například původně děti nechtěla do lesa vyhnat macecha, ale jejich rodná matka) a cenzurovali, nejeden z nich budí noční můry dodnes.

Třeba takový příběh o Jeníčkovi a Mařence, v německém podání Grimmů Hansel a Gretel, v sobě skrývá opuštění malých dětí s vírou v jejich brzkou smrt, zotročování dětí (Mařenka sloužila Ježibabě a musela podstrojovat svému bratrovi) a pokus o kanibalismus. Happy end přináší vražda hladové stařeny a následný návrat domů k otci, kterého zlá macecha opustila.

Za vším hledej hladomor

Přestože příběh bratři sepsali v 18. století, jeho původ je třeba hledat v počátku 14. století. Tehdy zejména Evropu sužovala série velkých hladomorů, která vyvrcholila takzvaným Velkým hladomorem v roce 1316. Odhaduje se, že během něj zemřela až čtvrtina evropské populace.

Kronikáři mluví doslova o zvěrstvech, ke kterým z hladu docházelo. Jsou zaznamenány případy – a nebylo jich málo – kdy lidé vyhrabávali mrtvé z hrobů a konzumovali jejich maso. "Ženy z hladu jedly své děti," píše irský historik William Rosen.

profimedia-0021077058 Je už dost vypasený?, zdroj: Profimedia.cz

Staří dobrovolně hladověli, aby alespoň trochu jídla zbylo na mladší členy rodiny. Ti nejmladší naopak byli často obětováni – rodiče je raději zabili, než aby je nechali pomalu umírat hlady, případně je – jako v příběhu o perníkové chaloupce – opustili a nechali svému osudu.

Hošík k obědu

A právě v této době má kořeny oblíbená pohádka. Existují různé národní verze, asi nejdrsnější je rumunská pohádka "Malý chlapec a zlá macecha". V ní děti sice najdou cestu domů, ale tam na ně čeká zlá macecha, která je vyhnala. Chlapce macecha zabije a jeho sestru donutí uvařit z něj oběd, který nic netušíc sní otec dětí.

Ohlodané kosti odnese dívka do dutého stromu, kam předtím schovala bratrovo srdce. Den na to se objeví kukačka, která všem okolo vypráví krvavé rodinné tajemství. Vyděšená macecha chce kukačku umlčet, hodí po ní hroudu soli, ta se však odrazí a zabije ji.

Mimochodem, návrat ke kořenům pohádky O perníkové chaloupce nabízí i nová, velmi drsná adaptace Gretel & Hansel, která měla premiéru v amerických kinech tento pátek. Zatím však není jasné, kdy film Oze Perkinse dorazí do českých kin.

Tagy: pohádka pohadky zajímavosti a kuriozity dějiny a fakta zvyky a tradice umění a kultura literatura

Zdroje: Allthatsinteresting.com