Jak to tak bývá, za prvotní impuls k nošení čepice v kuchyni údajně vděčíme hlavě pomazané, konkrétně anglickému králi Jiřímu II. Ten se hned zkraje vlády v roce 1727 stal přímou obětí toho, že jedna neposlušná veška opustila hlavu nepozorného kuchaře a přistála rovnou v panovníkově polévce (i když podle některých verzí nešlo o vešku, ale o vlas). Panu králi to z pochopitelných důvodů připadalo značně nechutné, a tak rozhodl: Každý kuchař ať se napříště laskavě buď ostříhá dohola, anebo nechť připravuje pokrmy zásadně v kuchařském čepci.

Nařízená pokrývka ale měla do krásy daleko. Nedržela tvar a visela mistrům vařečky po stranách kolem hlavy. Takže kuchaři zdálky tak trochu vypadali jako přerostlé žampiony. Ale co naplat, nosit se to muselo. A nejen v Anglii.

Kdo je v kuchyni pánem?

Za vynálezce klasické vysoké kuchařské čepice, jak ji dnes známe, je ovšem považován francouzský šéfkuchař Marie-Antoine Careme (1784-1833). To nebyl jen tak někdo: Byl osobním kuchařem Napoleona Bonaparta a po jeho pádu vařil pro prince regenta a pozdějšího britského krále Jiřího IV,. ruského cara Alexandra I. nebo pro bankéře Jamese Mayera Rothschilda. Byl zakladatelem haute cuisine (vysoké kuchařiny), inovoval jídelní lístek a systém práce v kuchyni, chystal luxusní a bohatě zdobené tabule, vymyslel suflé a další dobroty a spoustu tak zvaných mateřských omáček (například bešamel). Podle Alexandra Dumase dokonce prý v mládí nedopatřením vymyslel smažené bramborové hranolky, ale jde spíš o legendu. Slavný spisovatel to tvrdí ve svém lexikonu Dictionnaire de cuisine, ale ruku na srdce: Těžko věřit někomu, kdo čtyři mušketýry označuje za tři, že.

Je jasné, že taková kuchařská celebrita, jakou Careme ve své době skutečně byl, se chtěla nějakým způsobem odlišit od svých podřízených, aby bylo i nepovolanému už na první pohled zřejmé, kdo je v kuchyni pánem. Zvlášť když byl údajně nevelkého vzrůstu. A tak si spláclou hučku podlepil téměř půl metru širokým válcem z tužšího papíru, takže jeho pokrývka vysoce čněla nad všechny ostatní.

A protože i ostatní kuchaři chtěli mít pocit jisté důležitosti, začali se po Caremovi opičit: Čím vyšší čepice, tím vyšší postavení v kuchyňské hierarchii. Nový módní trend se uchytil a trvá prakticky dodnes.