Proč slavné jméno nestačí aneb Jak Jamie Oliver o své restaurace přišel

MAGAZÍN - Magazín autor: Hana Dubnová

Sympatický, věčně usměvavý, zeširoka gestikulující chlapík, kterého baví vaření a plození dětí… Jamieho Olivera zná snad každý, kdo se někdy trochu zajímal o gastronomii. Britský šéfkuchař, který se díky televizní show dostal až ke královně, toho za posledních 20 let zvládl opravdu hodně. Otevřít desítky restaurací, vydat obdobné množství kuchařek, zlepšit školní stravování britských dětí, pod vlastní značkou vyrábět snad vše od pesta až po hrnce, vychovávat pět dětí, … A taky zkrachovat.

Britskému šéfkuchaři Jamie Oliverovi se zhroutilo restaurační impérium

Britskému šéfkuchaři Jamie Oliverovi se zhroutilo restaurační impérium,zdroj: Profimedia.cz

Oliver ostatně má s podnikatelskými neúspěchy poměrně slušnou zkušenost. Podle britského deníku The Guardian skončila neúspěchem necelá polovina jeho byznysplánů. Jenže tentokrát nejde "jen" o časopis nebo vlastní řadu kuchyňského nádobí. Tentokrát jeho neúspěch zasáhl zhruba 1300 zaměstnanců jeho restaurací. A to rozhodně není málo…

Prakticky ze dne na den se zaměstnanci 25 restaurací šéfkuchařova řetězce italských restaurací ocitli bez práce. Že dříve nebo později něco podobného přijde, mohli tušit. Ale přesto to pro většinu z nich byla obrovská rána. "Neskutečně mě mrzí takový konec. Chci poděkovat všem zaměstnancům a dodavatelům, kteří do tohoto byznysu dávali víc než 10 let své srdce i duši. Pro všechny zúčastněné to teď je a bude nesmírně těžké," vydal Jamie Oliver v oficiálním prohlášení. Všechny podniky nyní přecházejí do insolvence.

Příliš velké ambice

Příjmy jeho podniků se loni propadly o 11 procent, což ho donutilo v uplynulých měsících zavřít první pobočky, další přišly na řadu letos v lednu. Jak se zdá, finanční problémy kulinářského impéria to nevyřešilo. Bylo by však vůči Oliverovi nefér pominout, že se snažil neodvratnému konci zabránit, jak jen to šlo.

V roce 2017 nalil do podniků a jejich restrukturalizace necelých 12 milionů liber (351 milionů korun) z vlastní kapsy. A poslední zoufalý pokus o záchranu přišel ještě v tomto roce, kdy v neúspěšné podpoře podniků utopil další čtyři miliony liber (117 milionů korun). Ani ty však už smutný konec neodvrátily.

Sympatický "šéfkuchař bez čepice" a propagátor zdravé stravy v minulosti přiznal, že se mu síť italských restaurací trochu vymkla kontrole. Otevřel příliš mnoho poboček a nedokázal udržet ceny na hranici konkurenceschopnosti.

Značka Jamie’s Italian vznikla v roce 2008 se záměrem pozitivně změnit segment středně drahých restaurací v centrech britských měst. Nabídnout zákazníkům přidanou hodnotu, čerstvé a kvalitní suroviny, "šťastné" maso pocházející z domácích nebo alespoň šetrnějších chovů připravované týmem profesionálů, kteří kuchyni rozumí, a ještě je to baví. "A přesně to se nám podařilo," uvedl Oliver.

Doba se změnila moc rychle

Gastroprůmysl se však za uplynulých deset let proměnil příliš rychle a to, co nabízely Jamieho restaurace jako "nadstandard" za lehce vyšší cenu, se nyní (v zahraničí) považuje už téměř za automatické. A to i na úrovni podniků nižší cenové kategorie, které nelákají na obličej a slavné jméno kuchaře, který se však v restauraci osobně nevyskytuje.

Pod vlivem ekonomických a politických nejistot se změnilo i chování samotných zákazníků. Začali šetřit a více se stravovat v levnějších podnicích, kavárnách, bistrech či na trzích. A když se k tomu přidá i růst cen nájmů v centrech měst, náklady na mzdy a suroviny, je katastrofa nablízku. Propad následovaný uzavíráním části poboček proto v Británii v uplynulé době zaznamenaly i jiné sítě "lepších" podniků. Své o tom vědí například Giraffe, Carluccio’s či Gourmet Burger Kitchen.

Přestože je současná situace pro Jamieho Olivera velice nepříjemná, neznamená to, že jeho bohatě se rozrůstající rodina nebude mít co jíst a přijde o střechu nad hlavou. Insolvence se netýká jeho restaurací v zahraničí, které jsou provozovány jako franšízy. A na mediálním poli se mu stále daří víc než dobře – natáčí kulinářské pořady a nové kuchařky chrlí průměrnou rychlostí jedna kniha za rok.

Tagy: Velká Británie zahraničí kulinářství a gastronomie

Zdroje: The Guardian,The Financial Times,vlastní