Mýty spojené s největší hospodářskou krizí století

MAGAZÍN - Magazín autor: Jaroslav Bican

S velkou hospodářskou krizí, která vypukla po pádu akcií na americké burze na černý pátek v říjnu 1929 a trvala minimálně celá 30. léta, je spojena řada mýtů a polopravd. Skutečnost, jak už to bývá, je složitější a méně jednoznačná.

Dobový snímek z New Yorku, z let 1930-1931. Dělník v přístavu

Dobový snímek z New Yorku, z let 1930-1931. Dělník v přístavu , zdroj: Profimedia.cz

Jak strašná byla velká hospodářská krize, jak dalekosáhlé dopady měla a kdy vlastně skončila? Záleží na tom, s jakým historikem se o tom bavíte, případně jakého ideového zaměření je médium, ze kterého čerpáte. Důležité je i to, na jakou tehdy žijící sociální skupiny se soustředíte.

Stejně tak platí, že poznatky o velké hospodářské krizi neboli velké depresi a hodnocení jejích důsledků se vyvíjí. Jak se změnily některé dříve tradované a možná ještě stále někde přetrvávající představy o tomto období? A jaké jsou nejčastější mýty, které v této souvislosti zaznívají?

Bujarý večírek a nákupy na úvěr  

Bouřlivá 20. léta jsou často vnímaná jako doba, kdy se konal jeden bujarý večírek za druhým a bez jakýchkoli zábran a skrupulí se utrácelo. Boháči si kupovali předražené akcie a lidé ze střední a nižší vrstvy si brali úvěry, aby si mohli pořídit některý z nastupujících domácích spotřebičů, jako byly vysavače a pračky, a usnadnili si tak svůj každodenní život.

Těžko říct, nakolik jim to zazlívat, když vezmeme v potaz, jak náročná tehdejší péče o domácnost musela být. Představte si, že máte na starost domácnost v raných 20. letech a musíte prát v ruce a ručně vyklepávat koberce. Nelze se pak moc divit, když vám někdo ukáže pračku a vysavač a vy po nich zatoužíte a třeba se kvůli nim i zadlužíte, abyste se k takovým skvělým domácím pomocníkům dostali.

Stále se objevují názory, že nadměrné utrácení a nákupy na úvěr k velké hospodářské krizi přispěly. Jedna věc je, že ve Spojených státech jsou tyhle věci pořád běžné a žádnou další velkou depresi to nezpůsobilo. Ta byla jen jedna a svým rozsahem a dopadem od té doby neměla obdoby. Zároveň někteří odborníci poukazují na to, že utrácení z 20. let bylo překvapivě slabé.

Byla sice skupina lidí, která kupovala nadhodnocené akcie a účastnila se riskantních obchodů, a stejně tak byli občané, kteří kupovali pračky na úvěr. Tato éra se však také vyznačovala ekonomickým růstem, rozvojem výroby a nízkou inflací, takže není pravděpodobné, že by veškerá tato aktivita měla na ekonomiku tak negativní dopad.

Panika, krachy bank a zvýšení nezaměstnanosti 

Když se akciový trh na černý pátek propadl, téměř všichni zpanikařili - lidé, kteří vlastnili spoustu akcií, i ti, kteří jich měli jen velmi málo. Všichni prodali, co mohli, což situaci ještě dále zhoršilo, ale vedlo to k velké depresi?

Obecně se to tak uvádí, ovšem, pokud se podíváte na úroveň akciového trhu jen o několik měsíců později na Velký pátek, zjistíte, že v dubnu 1930 se burza už odrazila ode dna a byla na téměř stejných hodnotách jako před svým pádem v říjnu 1929.

Velká deprese se ve skutečnosti rozpoutala až v roce 1930, kdy začaly krachovat banky, protože v průběhu let učinily mnoho špatných rozhodnutí o tom, komu půjčí peníze. Problém s bankovními krachy ve 30. letech byl však především ten, že neexistovala ochrana klientů bank, takže když bankovní domy krachovaly, všichni, kteří u nich měli uložené peníze, o ně přišli.

Mezitím lidé přestali utrácet, což vedlo k poklesu poptávky po spotřebním zboží a ke zvýšení nezaměstnanosti. Události se na sebe postupně nabalovaly až do nejhlubšího bodu velké hospodářské krize, kdy míra nezaměstnanosti dosáhla ohromujících 25 procent.

Hospodářský pokles po celém světě  

Velká deprese se netýkala jen Spojených států. Začala tam, ale rozšířila se po celém světě. Do roku 1932 hospodářský pokles zasáhl Afriku, Asii, Austrálii, Evropu, Jižní Ameriku a zbytek Severní Ameriky. Jediným kontinentem, kde jste mu mohli uniknout, byla Antarktida.

Zvlášť devastující byla velká deprese pro obyvatele zemí, jejichž postavení v mezinárodním obchodu nebylo úplně vyhodné. Jeho obrat klesl o 30 procent. Nejvíce to pocítily země závislé na zemědělském exportu. Západní země od nich přestaly nakupovat zboží a suroviny. Cena takových komodit, jako je káva, cín a guma, spadla o 40 procent. Nespokojenost lidí přivodila změny některých režimů.

Vzestup fašismu může přímo souviset s velkou hospodářskou krizí - v Německu, Itálii a Japonsku političtí vůdci slíbili ekonomickou prosperitu výměnou za drakonické sociální reformy. Hitler zrušil odbory, restrukturalizoval armádu, což mělo pozitivní dopad na nezaměstnanost. Chudoba tak nebyla jedinou negativní věcí, která se v té době zrodila.

New Deal, veřejné práce a sociální zabezpečení   

Velké neshody panují kolem toho, zda velkou depresi ukončil soubor sociálních a ekonomických reforem s názvem New Deal, se kterým přišel prezident Franklin D. Roosevelt. Nakolik New Deal pomohl? Někteří ekonomové říkají, že byl k ničemu. Jiní tvrdí, že fungoval velmi dobře.

New Deal měl významný dopad na ekonomiku, ale nejen to. Umožnil rozvoj dělnického hnutí a vytvořil řadu sítí sociálního zabezpečení včetně amerického systému sociálního zabezpečení. Rooseveltův program reforem vedl rovněž k novým regulalacím a institucím, díky kterým už žádná podobná velká deprese nenastala. Jednou z nich je například regulační orgán, který pojišťuje bankovní účty pro případ krachu banky.

Mnoho lidí také New Deal vrátil zpátky do pracovního procesu. Projekty veřejných prací, které byly jeho součástí, daly práci dříve nezaměstnaným Američanům. Program nevyústil v okamžitý konec velké hospodářské krize. I v době, kdy se realizoval, zůstávala nezaměstnanost vysoká (kolem 18 procent) a průměrný americký příjem dál klesal. Měl však značný dopad, co se týče prevence.

Druhá světová válka a válečná ekonomika   

Často se zmiňuje, že velká deprese skončila až v ten moment, kdy se Spojené státy zapojily do druhé světové války, protože výdaje na zbrojení podpořily jejich ekonomiku. Jak velký pozitivní dopad měla válka na hospodářství, které se nacházelo v krizi? 

Nějaký určitě měla. Velká deprese však neskončila. Mizerná životní úroveň se stala normou, na kterou si lidé po letech válčení už zvykli. Žilo se jim špatně až do konce války, kdy americkou ekonomickou situaci konečně zlepšilo snížení vládních výdajů, daní a regulace.

Také se hovoří o poklesu nezaměstnanosti, který nastal na začátku války. Nezaměstnanost se opravdu snížila, protože mladí muži pracovali ve zbrojním průmyslu nebo byli posíláni do zámoří. Hrubý domácí produkt rovněž rostl ne proto, že by se zvyšovala životní úroveň, nýbrž z toho důvodu, že Spojené státy vyráběly spoustu zbraní a vojenského vybavení. Nelze popřít, že válka měla kladný dopad na ekonomiku, ale celkově se životní úroveň příliš nezvýšila, dokud se nepřestalo válčit.

Tagy: ekonomická krize Spojené státy ekonomika hospodářství Evropa fašismus diktatury a neliberální demokracie chudoba sociální politika sociální programy burza americké akcie

Zdroje: Vlastní