Dnes je neděle 15. prosince 2024., Svátek má Radan a Radana
Počasí dnes 3°C Zataženo

Mistři vibrace: Proč čmeláci v květech občas zvolí vyšší tón

Mistři vibrace: Proč čmeláci v květech občas zvolí vyšší tón
Čmeláci v pohodě zvládnou i hluboké květy | zdroj: Profimedia

Málokdo to umí s basou tak skvěle jako čmeláčci. Ale proč chlupatí muzikanti někdy v květech najednou svou píseň transponují na vyšší tón?

Kdo na jarní rozkvetlé louce pozoruje pracovitý hmyz, tomu nemohla uniknout jedna drobnost: Čmeláci se svým bručivým bzukotem vlétnou do květu – a tón se náhle změní na mnohem vyšší. Jako kdyby v květu uvízli a nemohli ven. Případně jako kdyby se jim dělo nějaké příkoří. Prostě: BZZZZZZ…. bzzzzzz…!!!! Nebo tak nějak.

Žádný strach, brumlům se nic neděje a ani se jim nerozladila basa. Jen ji transponovali trochu výš, a to z velmi dobrého důvodu. Tajemství se jmenuje vibrační sběr.

Díky tomu, že čmeldové mají hustý kožíšek a že leckterý z nich je pořádný macek, mohou ven i při nízkých teplotách a opylují i tehdy, kdy je na ostatní hmyzáky zima. Navíc díky své síle proniknou i do uzavřených květů.

Když slyšíme onen výše zmíněný vysoký bzučivý a vibrující zvuk, je to signál, že medáka zrovna sbírá potravu. Díky kontrakcím svých letových svalů dokáže rozvibrovat sebe i celý květ, takže se uvolněný pyl začíná sypat na chlupaté tělíčko. Následně si jej čmelák nožkami vyčeše ze srsti do košíčků na nohou a sklizenou dobrotu odnáší do hnízda, kde pyl slouží jako potrava.

Nikotin škodí zdraví

U většiny květů ke sběru pylu stačí, že se hmyz jen letmo dotkne prašníku. Některé rostliny jsou ale na tento svůj produkt skoupé a uvolňují ho právě jen při vibracích (například rajčata nebo brambory). Tomu se pak evolučně přizpůsobily některé druhy čmeláků nebo divokých včel. Výhodu z toho mají obě strany: rostliny svůj pyl šíří relativně úsporně a hmyz jeho část dostává jako potravu.

I u brundibárů samozřejmě platí, že žádný učený z nebe nespadl: pořádné vibrování jim není vrozené a musí se v něm zdokonalovat. Vědci z univerzity ve skotském Stirlingu ale nedávno zjistili, že pesticidy ze skupiny neonikotinoidů mají neblahý dopad na studijní výsledky malých chlupatých žáčků: negativně ovlivňují jejich kognitivní schopnosti a paměť, což jsou důležité předpoklady mimo jiné i pro zvládnutí vibračního sběru. Zkoumaná skupina čmeláků vystavená těmto pesticidům nasbírala o polovinu pylu méně než jejich nikotinem nepřiotrávení kolegové.

Zdroje:
Vlastní