Přísada obsažená v polovině běžných potravin v domácnosti, může mít vážné dopady na zdraví

Díky němu je jogurt krémový, zmrzlina hladká, rostlinné „mléko“ se nerozděluje a omáčka drží tvar. Najdete ho v dezertech, mléčných výrobcích, rostlinných nápojích, hotových jídlech i uzeninách. Bez žádného upozornění, běžně napsané ve složení.

A právě to je důvod, proč se o něj dnes začínají zajímat vědci.

zdroj: Freepik.com

Co je vlastně karagenan a proč se tak často používá

Karagenan se vyrábí z červených mořských řas. V potravinářství má dlouhou historii a desítky let byl považován za bezpečnou technologickou pomůcku. Výrobcům usnadňuje práci: zlepšuje konzistenci, stabilitu a prodlužuje trvanlivost. Dělá potraviny tak nějak hezčí.

Z technologického hlediska je téměř dokonalý. Z biologického už to tak jednoznačné být nemusí.

Co se děje ve střevech: nové poznatky z Německa

Výzkumníci z Německého centra pro výzkum diabetu (DZD) se rozhodli podívat blíž na to, jak karagenan působí na lidské tělo. Jejich práce byla publikována v odborném časopise BMC Medicine.

Do studie byli zapojeni mladí, jinak zdraví muži. Část z nich po dobu dvou týdnů konzumovala množství karagenanu odpovídající vyššímu, ale stále realistickému příjmu z běžné moderní stravy. Druhá skupina dostávala placebo.

Výsledky nebyly dramatické, ale byly rozhodně  znepokojivé.

U části účastníků se objevilo zvýšení propustnosti střevní bariéry – tedy situace, kdy střevo přestává být pevnou ochranou mezi obsahem trávicího traktu a zbytkem těla.

Laicky řečeno: to, co má zůstat „uvnitř“, má snazší cestu dál.

Zánět, inzulin a cukr v krvi

Zásadní detail? Nejvýraznější změny se objevily u lidí s vyšší tělesnou hmotností.

U nich vědci zaznamenali:

• známky střevního zánětu,

• vyšší hladiny zánětlivých markerů v krvi,

• sníženou citlivost na inzulin,

• náznaky změn v oblasti mozku, která ovlivňuje metabolismus a chuť k jídlu.

To neznamená, že by karagenan automaticky způsoboval cukrovku. Naznačuje to ale, že u některých lidí může přispívat k procesům, které s jejím vznikem souvisejí.

Autoři studie sami upozorňují, že u mladých a štíhlých jedinců se výrazné metabolické dopady neprojevily. Riziko však roste s nadváhou, věkem a dlouhodobým, opakovaným příjmem.

zdroj: Freepik.com

Proč se o karagenanu mluví právě teď

Karagenan není rozhodně novinka. Nové je množství, ve kterém ho dnes přijímáme.

Moderní strava je plná ultra zpracovaných potravin – a právě tam se E407 objevuje nejčastěji. Ne v jedné zmrzlině za léto, ale denně, nenápadně, v různých podobách.

A právě tahle kumulace je to, co vědce znepokojuje.

Jak sami upozorňují: pokud se dlouhodobě narušuje střevní bariéra, je na místě ptát se, jakou roli v tom hrají potravinářské přísady a zda mohou přispívat k civilizačním onemocněním.

Máme se bát?

Krátká odpověď: nepanikařit, ale začít si všímat.

Karagenan je v Evropské unii stále povolený a není považován za akutně nebezpečný. Zároveň ale přibývá důkazů, že u citlivějších skupin může podporovat zánětlivé procesy v těle.

Co dává smysl už teď:

• číst složení potravin,

• omezit vysoce průmyslově zpracované výrobky,

• dát přednost jednodušším surovinám,

• vnímat signály vlastního těla, zejména trávení.

Něco málo k zamyšlení

Karagenan není jed. Ale ani neviditelný hrdina moderní kuchyně.

Je to další připomínka toho, že to, co jíme pravidelně a dlouhodobě, má větší vliv než občasné „hřešení“.  A že zdraví často nezačíná u zázračných diet, ale u obyčejné otázky: Víte, co doopravdy jíte?