Stát nicméně přistoupil k sadě opatření, která chrání rizikové objekty a akce. Všechny složky dělají vše pro preventivní ochranu, dodal. Později uvedl, že v případě prodlužování konfliktu je třeba počítat s jeho dopady například na ceny energií či růst nelegální migrace. Stát proto musí pracovat i s ještě horšími scénáři a být na ně připraven.

Účastníci dnešního jednání ve Strakově akademii probírali i otázku přístupu k propalestinským demonstracím. Policejní prezident Martin Vondrášek připomenul, že v Česku existuje právo pokojně se shromažďovat. Organizátoři akcí však mají povinnost je nahlašovat příslušným správním úřadům, a ty na místě rozhodují, zda jsou důvody je případně rozpustit. Na místě má policie nicméně vždy specialisty na extremismus, kteří jsou připraveni reagovat v případě, že by cokoli vybočilo z linií daných českým právním řádem, uvedl Vondrášek. Zmínil i dlouhodobou spolupráci s bezpečnostními analytiky.

Rada je stálým pracovním orgánem vlády pro problematiku bezpečnosti, tvoří ji premiér a další členové vlády podle rozhodnutí kabinetu. Schází se obvykle po dvou až třech měsících, tentokrát se zasedání uskutečnilo zhruba měsíc po posledním termínu. Vedle dopadů situace v Izraeli se dnes rada zabývala nelegální migrací.

Izrael aktuálně útočí v Pásmu Gazy poté, co ozbrojenci hnutí Hamás 7. října vypálili tisíce raket na Izrael, pronikli na jeho území, zavraždili stovky civilistů a dalších téměř 200 vzali do Gazy jako rukojmí. Při odvetném izraelském bombardování Pásma Gazy zemřelo 3300 lidí, uvedla palestinská ministryně zdravotnictví Maj Kajlová.

S protesty se v posledních dnech potýká Německo, zvýšená bezpečnostní opatření kvůli incidentům na svém území zavedly i Belgie a Francie. Protesty v Německu vypukly po úterním výbuchu v nemocnici v Pásmu Gazy, kde podle palestinských úřadů ovládaných radikálním hnutím Hamás zemřely stovky lidí. Zatímco Hamás připisuje odpovědnost izraelskému bombardování, Izrael tvrdí, že nemocnici zasáhla palestinská raketa. V Belgii zvýšená opatření reagovala na zastřelení dvou švédských fotbalových fanoušků Tunisanem, který se hlásil k teroristické organizaci Islámský stát (IS). Ve Francii je kvůli ubodání učitele vyšetřovaný dvacetiletý mladík, který se též přihlásil IS.

EU potřebuje zpřísnit politiku návratu neúspěšných žadatelů o azyl, řekl Rakušan

Evropská unie potřebuje zpřísnit politiku návratu neúspěšných žadatelů o azyl do zemí jejich původu. Na jednání unijních ministrů vnitra v Lucemburku to dnes uvedl český ministr Vít Rakušan. I pondělní útok v Bruselu podle něj ukázal, že je potřeba, aby členské státy mnohem intenzivněji sdílely informace a aby byl rovněž přijat nyní projednávaný migrační balíček.

„Ukazuje se, jak moc nám chybí společný evropský rámec pro migraci a jak se opravdu nebezpečně mýlí všichni populisté, včetně těch vystupujících v České republice, kteří říkají, že něco takového potřeba není. Dokonce to nazývají nějakou zradou na národních zájmech a podobně,“ prohlásil Rakušan. „Naopak. My potřebujeme přísnou návratovou politiku,“ dodal.

Řekl, že v této souvislosti s kolegy hovořil mimo jiné o tom, že potřebná legislativa stále ještě nebyla projednána v Evropském parlamentu a že ještě nezačaly takzvané trialogy mezi Evropskou komisí, španělským předsednictvím a právě EP, aby bylo dosaženo konečné dohody. „Doufám ale, že se to v nejbližších týdnech opravdu rozhýbe a že budeme schopni migrační rámec jako celek dotáhnout do konce,“ poznamenal Rakušan.

Případ tuniského útočníka, který v pondělí v centru Bruselu zabil dva švédské fanoušky, je podle Rakušana exemplárním příkladem toho, jak návratová politika v EU nefunguje. „Ten člověk pobýval na území EU deset let mezi různými státy, byl to dokonce člověk, který měl kriminální historii ve Švédsku, přesto se ho nepovedlo dostat z EU pryč,“ řekl český ministr vnitra.