Europarlament rovněž zpochybňuje rozhodnutí Evropské komise, která loni v prosinci vyplatila Budapešti deset miliard eur (asi 252 miliard korun) z fondů EU den předtím, než Orbán jako jediný na summitu členských zemí zablokoval návrh na navýšení unijního rozpočtu na období let 2024 až 2027 a uvolnění dalších 50 miliard eur (asi 1,2 bilionu korun) pro Ruskem napadenou Ukrajinu.

Orbán uvádí, že Budapešť je ochotná Kyjev podporovat z vlastních peněz, odmítá však využití unijního rozpočtu. Europoslanec za Orbánovu vládní stranu Fidesz Balázs Hidvéghi při středeční rozpravě o usnesení obvinil EP z „diktátorských praktik“ a „ideologického vydírání“.

Poslanci v usnesení vyzývají členské státy, aby zahájily proces, kterým by ve výsledku mohli Maďarsko připravit o jeho hlasovací práva, pokud dojdou k závěru, že Budapešť porušuje zakládající smlouvy Evropské unie.

O Orbánově vydírání EU ve středu v rozpravě hovořili zástupci téměř všech frakcí EP - maďarská vláda podle nich zneužívá svého veta v Evropské radě, aby získala miliardy eur z evropských fondů, na které podle nich nemá nárok kvůli kontroverzním reformám soudnictví, přístupu k médiím, akademické sféře a dalším opatřením.

Poslanci v souvislosti s „vydíráním“ poukázali například na vyplacení deseti miliard eur den před hlasováním členských států o otevření přístupových jednání s Ukrajinou, Moldavskem a podmíněně i s Bosnou a Hercegovinou. Věc schválila Evropská komise v čele s předsedkyní Ursulou von der Leyenovou - jednou ze základních funkcí instituce je sloužit jako „strážkyně smluv“ a „ochránkyně finančních zájmů EU“.

Parlament zpochybňuje, že EK tyto úlohy naplňuje a po svém právním výboru nyní europoslanci požadují, aby přezkoumal, zda komise jednala právně.

Usnesení dnes podpořilo 345 europoslanců, proti bylo 104 a 29 se hlasování zdrželo. Většina českých europoslanců usnesení podpořila - proti hlasovali Martin Hlaváček a Ondřej Kovařík (oba za ANO 2011), Kateřina Konečná (KSČM), Jan Zahradil (ODS), Ivan David (SPD) a nezávislý Hynek Blaško z euroskeptické frakce Identita a demokracie (ID).

Budapešť obviňuje EU, že se tváří, že nevidí spory o justici a média v Polsku

Evropská unie se rozhodla ignorovat konflikty týkající se změn v justici a veřejnoprávních médiích, které po prosincovém nástupu k moci zavádí nová proevropská polská vláda. Dnes to řekl Gergely Gulyás, šéf kanceláře maďarského premiéra Viktora Orbána. Brusel obvinil z pokrytectví.

Polská vládní koalice vedená Donaldem Tuskem zahájila změny ve veřejnoprávních médiích a na postu šéfa nejvyššího státního zastupitelství, protože podle ní tyto instituce byly pod vlivem Práva a spravedlnosti (PiS), které v Polsku vládlo předchozích osm let. Kvůli reformám justice, které PiS prosadilo, s Polskem léta vedla spory Evropská komise, protože podle ní porušovaly principy právního státu. Stejné nedostatky Brusel dlouhodobě vytýká i Maďarsku.

"Maďarská vláda za jednu ze slabin současné Evropské unie považuje to, že zasahuje do vnitřní politiky (členských států)," řekl Gulyás. "Vidíme, že ti, kdo jsou jindy přísní, tady zavřeli oči," dodal.

V prosinci nová polská vláda přechodně zastavila vysílání TVP Info, zpravodajské stanice veřejnoprávní televize, a vyměnila vedení veřejnoprávních médií ve snaze nastolit v nich nestrannost. Zejména TVP podle mediálních analytiků a ochránců svobody projevu za vlády PiS nebyla neutrální a fungovala jako hlásná trouba vládnoucího tábora.

Polský ústavní soud dnes rozhodl, že způsob, jakým nová vláda v prosinci vyměnila vedení veřejnoprávních médií, je neústavní. Ministerstvo kultury ale dalo obratem najevo, že rozsudek neuznává, protože se na něm podílel soudce jmenovaný protiprávně za vlády PiS a dva další jsou ve střetu zájmu kvůli tomu, že v minulosti jako poslanci PiS schvalovali zákon o veřejnoprávních médiích. Ústavní soud je považovaný za instituci pod vlivem PiS. V jeho čele stojí Julia Przylembská, blízká přítelkyně šéfa této strany Jaroslawa Kaczyńského.

Právo a spravedlnost v posledních dnech kritizovalo jak výměnu v čele nejvyššího státního zastupitelství, tak zejména uvěznění svých dvou členů, kteří podle soudu v minulosti zneužili své pravomoci. PiS o nich mluví jako o prvních politických vězních v Polsku od pádu komunismu v roce 1989, což odmítá jak Tuskova vláda, tak ochránci lidských práv.