Evropská komise letos navrhla, aby unie ve svém dlouhodobém rozpočtu na roky 2024 až 2027 uvolnila pro Kyjev částku 50 miliard eur (1,2 bilionu korun). Peníze mají pokrývat základní potřeby země sužované ruskou agresí. Evropský parlament již s návrhem souhlasil v říjnu, konečné slovo ale mají mít lídři členských států na prosincovém summitu. Hlasovat musejí jednomyslně.

Maďarský premiér Viktor Orbán se však k další pomoci Ukrajině staví zdrženlivě. Orbán, který je považován za největšího spojence ruského vůdce Vladimira Putina v EU, odmítá Kyjevu posílat zbraně a brzdí snahy o rychlé přijetí Ukrajiny do unie. Činitelé jeho vlády například požadují, aby Kyjev vyjasnil, jak zachází s dosud poskytnutými penězi. Chtějí také, aby Ukrajina dokázala, že respektuje práva maďarské menšiny. V Zakarpatí na západě Ukrajiny žije asi 150 000 etnických Maďarů.

„Maďarsko riskuje, že bude své štěstí pokoušet příliš. Chtěli bychom je mít (při schvalování) na své straně, ale přijde chvíle, kdy budou mít lidé dost toho, že si Maďarsko bere všechny jako rukojmí,“ řekl Reuters jeden z unijních činitelů. Připravit záložní plán je podle něho složité, EU s ním však v případě nutnosti počítá.

Další z bruselských zdrojů agentuře řekl, že ať se Maďarsko k věci postaví jakkoli, Kyjev své peníze dostane. Pokud se Budapešť postaví proti, nepůjde je uvolnit přímo z unijního rozpočtu. Zbylých 26 zemí může dát balík dohromady například prostřednictvím mezivládní dohody, uvedl činitel.

Maďarsko loni až do poloviny prosince blokovalo schválení 18 miliard eur, které unie posílá Kyjevu letos. Změnit postoj přiměl Budapešť návrh tehdejšího českého předsednictví, které spojilo hlasování o penězích a globální firemní dani rovněž odmítané Maďarskem s podmíněným odblokováním části unijních fondů určených pro Orbánovu zemi. Maďarsko však dosud podmínky týkající se právního státu nesplnilo a zatím své peníze nedostalo.