Kvůli maďarskému vetu se summit EU navíc neshodl na podobě revize dlouhodobého unijního rozpočtu na léta 2021 až 2027, která by zohlednila potřebu dlouhodobé podpory Ukrajiny bránící se ruské agresi a další aktuální potřeby. „Musel jsem vetovat 50 miliard eur na pomoc Ukrajině, vrátíme se k tomu pravděpodobně na mimořádném summitu příští rok,“ řekl k tomu v pátek Orbán. Dodal, že pokud chce unie rozpočet upravit, „pak by Maďarsko mělo dostat peníze, na které má nárok“, a to „ne čtvrtinu, ani polovinu“.

Orbán čelí kritice, že se unii snaží ukrajinskou otázkou vydírat ve snaze dosáhnout uvolnění zmrazených peněz. Evropská komise Maďarsku zmrazila výplatu peněz na jeho národní plán obnovy a prostředky z unijních fondů soudržnosti kvůli tomu, že porušuje základní hodnoty EU, jako je dodržování principů právního státu, včetně nezávislosti justice. Tento týden Brusel oznámil, že Budapešti uvolnil deset miliard eur (asi 244 miliard korun) ze zmrazených fondů. Stalo se to poté, co Maďarsko v úředním věstníku zveřejnilo další reformy soudnictví.

„Když řeknu obstrukce, tak tím znehodnotím pojem obstrukce,“ řekl ministr Dvořák. „Já si myslím, že to pravé jméno je vydírání. Já si myslím, že to pravé jméno je zneužívání práva veta pro ochranu nikoli národních zájmů Maďarska, ale pro ochranu zájmů Ruska,“ dodal. Dvořák řekl, že ruský prezident Vladimir Putin při útoku na Ukrajinu nepočítal s jednotou EU a států NATO, které nenechaly Ukrajinu padnout. „Orbán je dneska tím trojským koněm, který intenzivně a bohužel čím dál efektivněji rozbíjí tu jednotu a snaží se ukazovat, že bychom se na tu Ukrajinu měli vykašlat,“ dodal Dvořák.

Dvořákova partnerka v debatě, předsedkyně klubu opozičního hnutí ANO Alena Schillerová řekla, že je otázkou, zda vůbec v tuto dobu bylo správné na summit zařadit téma přístupových rozhovorů pro Ukrajinu. Poukázala na to, že Ukrajina musí udělat řadu reformních kroků, například schválit reformu soudnictví nebo dotační politiku.

K debatě ohledně zrušení práva veta v EU řekl ministr Dvořák, že debata se má vést o tom, zda se podaří najít model, který by chránil zájmy malých zemí. „Případné schválení změny jednomyslného rozhodování by muselo být přijato jednomyslně,“ zdůraznil ministr. „Pokud nenajdeme nějaký model průchodný pro všechny, tak ta změna nenastane,“ dodal.