„Vyzýváme slovenskou vládu, aby tyto změny přehodnotila ve světle dopadů, které by mohly mít na podobu právního státu, finanční zájmy Evropské unie i její protikorupční systém,“ uvádějí europoslanci v přijaté rezoluci. Z českých europoslanců rezoluci podpořili všichni kromě čtyř - Kateřiny Konečné (KSČM) a tří poslanců za ANO 2011, Ondřeje Knotka, Ondřeje Kovaříka a Martina Hlaváčka, kteří v EP zastupují liberální frakci Renew.

„Za rezolucí stojí zástupci slovenské opozice, kteří neuspěli v nedávných slovenských volbách, a někteří západoevropští politici, kterým nevyhovuje, aby ve střední a východní Evropě byli silní premiéři schopní prosadit jiný názor než ten, který vyhovuje Bruselu,“ vysvětlil svůj hlas proti rezoluci Knotek ve vyjádření poskytnutém ČTK. Dodal, že „právní legitimitu kroků slovenské vlády může posuzovat pouze Ústavní soud Slovenské republiky“.

Slovenská opozice prohlašuje, že vládnoucí strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) se změnami pouze snaží dosáhnout vlastní beztrestnosti a koncentrovat moc. Fico naopak tvrdí, že opozice by v podobě ÚSP měla v rukou represivní nástroj vůči vládní koalici a změny v trestním právu zdůvodňuje nutností snížit tresty na úroveň jiných zemí Evropské unie.

„To, co současná slovenská vláda dělá, směřuje k vyřazení základní struktury justice... a de facto vyřazuje z působení na Slovensku Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO),“ okomentoval rezoluci český europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti).

EPPO nyní funguje ve 22 zemích unie a jeho žalobci se zabývají především hospodářskou kriminalitou velkého rozsahu, která překračuje hranice jednoho unijního státu a její vyšetření vyžaduje nadnárodní spolupráci. Rezoluce kromě EPPO zmiňuje také evropský úřad pro boj proti podvodům OLAF nebo úřad evropské justiční spolupráce Eurojust, jejichž činnost by nové změny na Slovensku podle europoslanců rovněž narušily.

ÚSP dohlížel mimo jiné na vyšetřování vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové, ale i na řadu dalších kauz z doby dřívějšího vládnutí Ficovy strany. V těchto kauzách byly obviněny, obžalovány nebo odsouzeny desítky lidí, například osmiletý trest vězení za korupci si odpykává bývalý šéf ÚSP Dušan Kováčik. Na soud čeká mimo jiné poslanec Směru-SD a policejní exprezident Tibor Gašpar.

„Rezoluce je důležitým signálem pro všechny, kteří se s tím, co se děje na Slovensku, nechtějí smířit. Na (europoslance) se v prosinci s velkým zklamáním obrátili i rodiče Jána Kuciaka,“ řekla česká europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL).

Snaha zrušit ÚSP současné Ficově vláda nevyšla v polovině ledna; poslanci opozičních stran svými dlouhými vystoupeními a reakcemi prodlužují jednání sněmovny, která zatím nerozhodla ani o žádosti vlády projednat balík zákonů ohledně změn v trestním právu ve zrychleném režimu.

Europoslanci dnes kromě snahy o zrušení ÚSP ve zrychleném režimu a změn v trestním právu vyjádřili „obavy“ také nad plánovanou restrukturalizací veřejnoprávního Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS). Odsoudili také způsob, jakým Fico jedná ohledně změn s veřejností; rezoluce konkrétně zmiňuje případ, kdy slovenský premiér zesměšnil studenta práv Marka Janigu, který v rozhovoru se slovenským Denníkem N vládní návrhy kritizoval. „Jako student práv jsem byl taky chytrý jako Šalamoun, ale věděl jsem, kde je moje místo,“ napsal Fico v prosinci na svůj facebookový profil. 

Rezoluce Evropského parlamentu má rukopis opozičních poslanců, míní Fico

Rezoluce Evropského parlamentu (EP) nese podle slovenského premiéra Roberta Fica rukopis slovenských opozičních europoslanců, kteří prý svým kolegům navyprávěli nesmysly. Fico to řekl v reakci na výzvu EP, aby jeho kabinet plánované změny přehodnotil. Rezoluci také označil za zásah do vnitřních záležitostí Slovenska. Slovenská opozice, která vystupuje proti vládním plánům, usnesení europarlamentu uvítala.

„Tito slovenští opoziční europoslanci štvou orgány Evropské unie, Evropskou komisi, Evropský parlament, proti Slovensku. Namlouvají těmto institucím, aby vůči Slovensku přijaly různé tresty, například pozastavení využívání evropských fondů,“ řekl Fico.

Podle již čtyřnásobného slovenského ministerského předsedy proti vládní koalici „stojí političtí protivníci, opoziční poslanci, jak doma tak v zahraničí, jež jsou v tomto politickém boji připraveni udělat jakékoliv špinavosti.“ Odpověď podle Fica musí být tvrdá a demokratická. Podle něj by na zasahování EP do suverénních vnitřních záležitostí Slovenska měla vládní koalice reagovat prosazením rázného usnesení ve slovenském parlamentu.

Předseda slovenské sněmovny a vládní strany Hlas-sociální demokracie Peter Pellegrini označil rezoluci Evropského parlamentu za čistě účelovou, protože byla přijata ještě před schválením příslušných novel zákonů na Slovensku. Podle slovenských médií Pellegrini také řekl, že ve vládním návrhu budou schválené změny, které ale politik neupřesnil.

Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár v souvislosti s rezolucí EP uvedl, že kroky některých slovenských europoslanců jsou pokračováním předvolební kampaně. Podle něj bývalí vládní politici stále nepřijali skutečnost, že v parlamentních volbách na Slovensku z konce loňského září nezískali důvěru občanů a myslí si, že jakýmikoliv útoky se jim podaří zvrátit současný stav.

Zástupci slovenské opozice krok EP naopak uvítali. „Vládní koalice škodí Slovensku a dostává naši zemi do mezinárodní izolace, přičemž poškozuje naše dlouholetá partnerství,“ upozornil europoslanec za stranu Svoboda a Solidarita Eugen Jurzyca, který rezoluci EP při hlasování podpořil.

Nejsilnější slovenské opoziční hnutí Progresivní Slovensko využilo rezoluci k opětovné výzvě Ficovy stáhnout „promafiánský balíček“, aby Slovensko nepřišlo o evropské peníze.

ÚSP dohlížel mimo jiné na vyšetřování organizovaného zločinu, vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové, ale i na řadu dalších kauz z doby dřívějšího vládnutí Ficovy strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD).

Ficově vládě, která návrh změn v trestním právu schválila bez širší odborné diskuse loni v prosinci, nevyšel záměr zrušit ÚSP už k polovině letošního ledna. Kvůli pokračujícím obstrukcím opozičních poslanců, kteří svými dlouhými vystoupeními v rozpravě a následnými reakcemi zpomalili jednání slovenské sněmovny, parlament zatím nehlasoval ani o žádosti vlády projednat předlohu ve zrychleném režimu. Po jejím schválení by pak poslanci mohli o návrhu rozhodnout už na probíhající schůzi, která začala ještě v prosinci.

Představitelé slovenské vlády zdůvodňují snahu o zrušení ÚSP podjatostí této instituce, navrhované výrazné snížení trestních sazeb za korupci či majetkové trestné činy zase jejich přiblížením na evropskou úroveň. Kromě toho by se měla zkrátit promlčecí doba trestních činů. Podle odborníků by změny ovlivnily kromě jiného značný počet stávajících trestních případů, které ještě soudy neuzavřely.