Na Světový den uprchlíků 20. června uspořádal v Pekingu vysoký komisař OSN různé akce, aby dal najevo respekt vůči bezmála 66 milionům uprchlíků na celém světě a všem, kdo je podporují a pomáhají jim.

To vyvolalo na čínském internetu doslova lavinu nevole. Zaznívaly tu názory, podle nichž si respekt zaslouží jen ten, kdo něco dokázal nebo vyniká nějakými vlastnostmi. Je snad člověk něco velkolepého jen proto, že je uprchlík? ptají se jedni. Druzí kritizují fakt, že už po pár dnech války uprchlíci opouštěj svou vlast, místo aby ji bránili. S falešnými doklady se přesouvají do cizí země, kde páchají trestnou činnost. Další argumentují tím, že se v Číně neregulovala 30 let porodnost jen kvůli tomu, aby se teď udělalo místo přistěhovalcům. Jiní zase varují před teroristickými útoky a zkáze, která by zemi hrozila.

Po této vlně nevole začala čínská státní média najednou o tématu uprchlíků rozsáhle informovat. Prováděly se průzkumy mínění ohledně jejich přijímání, což nadále rozdmýchávalo vášně.

Centrála mladých komunistů v provincii Kuang-tung dokonce na svou oficiální stránku na WeiBo umístila anketu, zda by měla čínská vláda blízkovýchodní uprchlíky přijímat. Z deseti tisíc účastníků hlasovala pro polovina. Další anketa vyzněla naopak jasně proti uprchlíkům, když ze 150 tisíc účastníků bylo proti jejich přijímání 97,5 procenta.

To samozřejmě nezůstalo bez odezvy. Čínský ministr zahraničí Wang I při návštěvě Libanonu koncem června ocenil roli Bejrútu při přijímání utečenců ze zemí, jako je Sýrie. Uprchlíci rozesetí po celém světě by se zase měli vrátit do své vlasti a znovu ji postavit na nohy. To není jen přání každého z nich, ale odpovídá to i cílům mezinárodního humanitárního úsilí. Zároveň to je součástí rezoluce Rady bezpečnosti OSN k politickému řešení syrského konfliktu, řekl ministr. To všechno shrnul do věty, že "uprchlíci nejsou migranti".

Ministr řekl obyvatelstvu, co chtělo slyšet

Tímto jasným vyjádřením zřejmě ministr uklidnil čínské obyvatelstvo, které se obávalo, že OSN by nakonec mohla Čínu donutit k přijímání utečenců z Blízkého východu.

Má se za to, že zprávy i všemožné ankety měly především zjistit náladu ve společnosti. Vláda totiž možná uvažovala o tom, že by přijetím omezeného počtu uprchlíků mohla zvýšit svou mezinárodní prestiž v rámci podpory projektu Nové hedvábné stezky. Pokud to opravdu měla být sondáž, hrozilo nakonec nebezpečí, že se kvůli vlně nenávisti vymkne kontrole. Právě proto ministr zahraničí prohlásil v Libanonu to, co vlastně asi všichni chtěli slyšet: Čína žádné uprchlíky z Blízkého východu přijímat nebude.

Čínský ministr zahraničí Wang I na návštěvě Libanonu | zdroj: Profimedia

Co na to řekne svět? Označí Číňany za xenofoby? Narafičí na ně nějaké kvóty? Anebo bude mlčet? V tomto ohledu je přinejmenším zvláštní, že zahraniční média si ministrova vyjádření k migrační politice nijak zvlášť nevšimla.

Jak to vypadá v USA a EU?

Po naplnění stávající kvóty pro příjem 50 tisíc běženců na letošní fiskální rok omezují i Spojené státy na základě protiimigračního dekretu své uprchlické programy. Jejich zpřísnění umožnil nejvyšší soud, který částečně odblokoval protiimigrační dekret prezidenta Donalda Trumpa. Ten umožňuje na 120 dní pozastavit vstup do USA všem běžencům, kteří nemají na USA úzké rodinné, studijní či obchodní vazby.

Spojené státy již nyní v rámci dekretu znemožňují vstup občanům šesti převážně muslimských zemí, pokud nesplňují podmínku zmíněných důvěryhodných vztahů.

Počet uprchlíků, kteří dorazili v první polovině letošního roku do Evropské unie, se ve srovnání se stejným obdobím loňska snížil o 68 procent. Podle agentury Frontex, která dohlíží na vnější hranice EU, překročilo za toto období hranici EU 116 tisíc lidí.

Hlavní břemeno leží na Španělsku a Itálii, kde množství příchozích migrantů naopak vzrostlo. Počet migrantů, kteří dorazili do Španělska, se ztrojnásobil, v případě Itálie nárůst činil 21 procent. Největší pokles nově příchozích zaznamenalo Řecko, kam za půl roku dorazilo asi devět tisíc uprchlíků, tedy o 94 procent méně než za první polovinu loňského roku. Jenom v červnu bylo na čtyřech hlavních trasách do EU při nelegálním překročení hranic zadrženo 30,7 tisíce lidí.

Do Itálie za prvních šest měsíců letošního roku dorazilo 85 tisíc osob. Cestu přes Středozemní moře podnikají především Nigerijci a Guinejci, dále pak Bangladéšané a lidé z Pobřeží slonoviny. Itálie opakovaně žádala ostatní členské státy o větší pomoc, zejména pak o to, aby otevřely své přístavy záchranářským lodím.