Rozhodnuto: Brusel zahájí řízení s Českem kvůli odmítání kvót

AKTUALIZOVÁNO (aktualizováno: 13. 6. 2017 20:17) - Aktuality autor: šar

Evropská komise se rozhodla zahájit s Českem, Polskem a Maďarskem řízení pro porušení unijní legislativy kvůli tomu, že země neplní přijímání migrantů podle stanovených kvót. Ve Štrasburku to v úterý oznámil komisař pro vnitro Dimitris Avramopulos. Zdůraznil, že vlády tří zemí mají stále čas k přehodnocení přístupu k přerozdělování žadatelů o azyl z Itálie a Řecka. To by podle něj umožnilo také komisi postup vůči trojici změnit.

Uprchlíci, kteří připluli do italského Palerma, poté co byli zachráněni v moři

Uprchlíci, kteří připluli do italského Palerma, poté co byli zachráněni v moři,zdroj: Profimedia.cz

Na jednorázovém dvouletém programu přerozdělení až 160 tisíc žadatelů o azyl nacházejících se v Itálii a Řecku se unijní státy shodly přes odpor ČR a některých dalších zemí v roce 2015.

"Jsou to tři členské země, které neudělaly - opakuji, že neudělaly - vůbec nic už déle než rok," upozornil Avramopulos. Připomněl, že Maďarsko nikoho nepřijalo ani neslíbilo žádná místa, Polsko naposledy nabídlo místa v prosinci 2015 a nepřijalo také nikoho. "Co se České republiky týká, tak ta nová místa neslíbila od května 2015 a nikoho nepřijala od srpna 2016," uvedl eurokomisař.

Pro členské státy je přitom právně závazné, aby nová místa nabízely alespoň každé tři měsíce, upozornil komisař EU. Ocenil Slovensko a Rakousko, které naopak nová místa do programu nedávno nabídly.

Nyní spouštěné řízení může po několika etapách skončit před unijním soudem a následně pokutou příslušné členské zemi.

Avramopulos upozornil, že v rámci jednorázových přerozdělovacích programů se do jiných zemí z Itálie a Řecka dostávají jen prověření žadatelé o azyl s jasným nárokem na mezinárodní ochranu z několika málo konkrétních zemí. Země, které migranty nepřebírají, podle něj přispívají k neřízenému pohybu migrantů po EU. "A to jen zvyšuje bezpečnostní rizika," upozornil komisař.

"Přerozdělování, a to chci opět opakovat, není věcí volby. Je to nejen morální povinnost, ale hlavně právní rozhodnutí s právními závazky, o kterém bylo kolektivně rozhodnuto a které musí být kolektivně provedeno," řekl komisař. Česká republika a některé další země byly proti, v září 2015 však byly přehlasovány. Maďarsko a Slovensko se kvůli tomuto postupu obrátily na unijní soud. Státy na vnější hranici EU podle Avramopulose nemohou a nebudou migračnímu tlaku čelit samotné. Podle něj už není čas na zdržování a debaty.

Avramopulos také uvedl, že dohoda mezi EU a Tureckem, která loni výrazně přispěla k zastavení migrační vlny z Turecka do Řecka, dál funguje i přes složité politické okolnosti. "Počty příchozích zůstávají velmi nízké," uvedl komisař s tím, že je třeba zrychlit návraty migrantů zpět z Řecka do Turecka. Podle Avramopulose se také zvyšuje schopnost práce nové Evropské pobřežní a pohraniční stráže a v roce 2017 už bylo zpět vráceno 6799 v EU nelegálně pobývajících migrantů.

Podle Evropské komise si země Evropské unie k 9. červnu v rámci programu přerozdělování azylantů podle kvót převzaly z Itálie a Řecka celkem 20 869 osob. Do září by přitom mělo být podle původní dohody z roku 2015 přerozděleno 160 000 lidí. Nyní už je jasné, že jich bude výrazně méně. Česko převzalo jen 12 lidí a dál se na věci nehodlá podílet.

Od ledna bylo v rámci programu z Itálie a Řecka do ostatních zemí EU přesunuto téměř 10 300 osob, tedy pětkrát víc než v roce předcházejícím. Na přesun nyní v Řecku podle údajů komise dál čeká asi 11 000 registrovaných osob. V Itálii je to zatím asi 2000 lidí, na registraci a případné zařazení však čekají lidé, kteří do země dorazili loni a letos.

Česko se bude hájit, vzkázal premiér

Premiér Bohuslav Sobotka v reakci na rozhodnutí v úterý odpoledne prohlásil, že Česká republika bude své rozhodnutí nepodílet se na tomto systému důsledně hájit. 

"Evropská komise i přes naše upozornění podcenila výbušný efekt, který je skryt ve věci tak citlivé, jako je direktivní rozhodování o umísťování uprchlíků do jednotlivých členských států," uvedl Sobotka Nefunkčnost systému podle něj demonstruje to, že se podařilo přemístit mizivé procento lidí, řada z nich navíc v cílové zemi nevydržela a vydala se do ekonomicky vyspělejšího státu unie.

Česko podle Sobotky od počátku srozumitelně prosazovalo jiná řešení, například posílení vnějších hranic unie a pomoc uprchlíkům v oblastech co nejblíže místu jejich původu, a upozorňovalo na úskalí, která kvóty přinesou. Dodal, že Česko pomáhá nejvíce zasaženým státům finančně či materiálně a vyslalo také policisty do Maďarska, Slovinska nebo Makedonie.

Kvóty působí spíše jako pobídka pro nelegální migraci do Evropy, míní Sobotka. "ČR se systémem nesouhlasí i se zřetelem ke zhoršené bezpečnostní situaci v Evropě. Také s ohledem na nefunkčnost systému kvót se na něm nebude podílet. Toto naše stanovisko jsme připraveni na půdě EU i příslušných soudních institucí důsledně hájit," oznámil premiér. 

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) vnímá začátek řízení Evropské komise s Českem kvůli migračním kvótám za příležitost vyjasnit české argumenty proti nim. Kvóty podle něj nefungují a jejich prosazování by nutilo Česko opakovat chyby, které jiné země v souvislosti s migrací udělaly v minulosti. Zaorálek novinářům také řekl, že se česká diplomacie snaží k řešení migrační krize přispět tím, že pomáhá stabilizovat země, odkud uprchlíci přicházejí.

Evropská komise svým krokem ukázala, jaké je postavení České republiky v EU a jaké mají vrcholní představitelé unie s Českem úmysly, uvedl exprezident Václav Klaus, který dlouhodobě kritizuje posilování pravomocí EU na úkor národních států. Postup komise Klaus označil za snahu trestat Česko a přinutit ho k poslušnosti. "Náš hlas je ignorován. Nerozhoduje se podle nás. Rozhoduje se o nás," napsal v prohlášení. "Nastal čas začít připravovat odchod naší země z Evropské unie," doplnil Klaus. Je to podle něj jediná cesta, jak Česko udržet a zachránit.

Řízení, které spouští Evropská komise, nepokládá česká členka komise Věra Jourová za dobré řešení. Vynucuje totiž podle ní něco, co "evidentně není funkční". Eurokomisařka pro spravedlnost na samotném jednání komise k tomuto bodu ale ve Štrasburku odpoledne chyběla.

Podle europoslance a předsedy právního výboru EP Pavla Svobody (KDU-ČSL) dává Česko dlouhodobě najevo, že s kvótami nesouhlasí a nebude je plnit, přestože jde o platné právo. "Takže se nemůžeme divit, že Evropská komise, která má v popisu práce mimo jiné vymáhat plnění unijních závazků, se svojí povinnosti chopila," řekl Svoboda. Dodal, že řízení je nicméně běh na dlouhou trať a že komise může průběžně vyhodnocovat, jak se členský stát chová. Praha tak podle něj může ukázat, že je partnerem i v této věci. "Málokterý stát plní kvóty, ale jen my musíme vydávat provokativní usnesení, čímž jsme komisi zúžili prostor k toleranci na nulu," uvedl Svoboda. Česko si tím podle něj "naběhlo na vidle".

Senátor a bývalý ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) na facebooku napsal, že je možné kvóty kritizovat, usilovat o změnu rozhodnutí a trvat na bezpečnostních prověrkách imigrantů. "V právním státě je však nepřijatelné, aby se vláda usnesla, že nebude právní závazky respektovat. Srovnatelné by bylo usnesení, že se nebudou respektovat zákony přijaté českým Parlamentem nebo rozhodnutí českých soudů," uvedl.

Opozice kritizuje Evropskou komisi i vládu

Za ukázku síly a trestání střední Evropy za neposlušnost označil rozhodnutí Evropské komise europoslanec ODS Jan Zahradil. Místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek komisi vyčetl, že nezapočala řízení i s dalšími státy, které kvóty nenaplňují. Řízení je proto podle něho nevěrohodné. Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa je Evropská komise nekompetentní a nepoučitelná.

Zahradil a Ženíšek ale kritizovali rovněž českou vládu, byť z jiných pozic. Zahradil v tiskové zprávě uvedl, že Sobotkova vláda katastrofálně selhala, když se odmítla připojit k žalobě ostatních středoevropských států proti kvótám. "Jediným řešením je, aby vláda začala urychleně jednat o trvalé výjimce z evropské migrační a azylové politiky a z dalších politik, které jsou pro Českou republiku nevýhodné a riskantní," uvedl Zahradil.

TOP 09 podle Ženíška souhlasí s kabinetem v tom, že kvóty jsou nesmyslné, vláda ale měla více přesvědčovat evropské partnery, že povinné přerozdělování migrační krizi neřeší. Navíc rozhodnutím, že Česko už nebude žádné další imigranty podle kvót přijímat, zhatila podle Ženíška vlastní argument, že každý stát umí pomoci v rámci svých možností a ochoty. "My jsme usnesením vlády Evropě řekli, že naše ochota je 12 uprchlíků a naše možnosti nepřesahují 12 uprchlíků," řekl. Nyní je na kabinetu, aby Evropu přesvědčil mimo jiné o tom, že Česko chce pomáhat jiným způsobem.

Filip uvedl, že komise je nekompetentní z toho důvodu, že rozhoduje v rozporu se základními evropskými dokumenty, proti volnému pohybu osob. "Nedovedu si představit, že pan (předseda EK Jean-Claude) Juncker někoho nechá naložit do vězeňského vozu, převeze ho do České republiky a my ho povinně převezmeme," řekl. Nepoučitelná je komise proto, že podle Filipa dosud nepochopila, proč ve Velké Británii zvítězili příznivci brexitu. "Ještě několik takových rozhodnutí a jistě další státy budou mít stejnou tendenci jako občané Velké Británie," dodal.

Podobně se vyjádřil europoslanec ODS Evžen Tošenovský, podle kterého rozhodnutí EK dál prohloubí rozpory v unii a posílí už tak záporné postoje obyvatel. "Kdyby komisi skutečně tak záleželo na vymáhání pravidel, dávno by zahájila řízení proti Itálii a Řecku, které nedokázaly ochránit vnější hranici EU, nebo proti Německu, které porušilo evropská pravidla pro udělování azylu," sdělil.

Podle osobního názoru europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) se ČR vlastní vinou dostala do velmi komplikované situace, jak z hlediska právního, tak z hlediska toho, jak se na ni ostatní členské státy dívají. "Vládní rozhodnutí z minulého týdne situaci dovršilo," dodal.

Polsko chce hájit svůj postoj ke kvótám u soudu

Polsko je připraveno hájit svůj odmítavý postoj k naplňování uprchlických kvót před Soudním dvorem Evropské unie, řekl v reakci náměstek ministra zahraničí Konrad Szymański. Rozhodnutí EK může podle něj být překážkou na cestě ke všeobecně přijatelnému kompromisu při řešení migrační krize. Polsko svou solidaritu s nejvíce postiženými zeměmi Itálií a Řeckem projevuje například tím, že se angažuje v ochraně vnějších hranic EU a "systematicky zvyšuje své humanitární aktivity v regionu", dodal náměstek.

Polsko v rámci programu přerozdělování uprchlíků nepřijalo na svém území ani jediného člověka, což EK přimělo zahájit řízení. Zatímco bývalá liberální polská vláda slíbila v době projednávání kvót v roce 2015 přijmout na 6000 běženců, současný nacionalistický kabinet tento závazek odmítá plnit.

Tagy: Česko Maďarsko Itálie zahraničí Polsko domácí Brusel Evropská unie Evropská komise Makedonie kvóty migrační politika uprchlická krize

Zdroje: ČTK