K uvedeným číslům je kromě toho ještě potřeba přičíst 80 tisíc migrantů, kteří uvízli na takzvané 'balkánské trase' - z toho 63 tisíc v Řecku, píše Bild.

Podle zmíněného dokumentu mnozí z čekajících migrantů pocházejí z oblasti střední Afriky. Do Alžírska a Libye přicházejí přes Mali a Niger. Spolková vláda tlačí na to, aby tyto země uprchlické trasy uzavřely a zintenzivnily boj proti převaděčům.

Podobnou dohodu o migrantech, jako má Evropa s Tureckem, chtěla v úterý v Alžírsku s tamním prezidentem Abdalem Azízem Buteflikou projednat německá kancléřka Angela Merkelová. Plánovanou schůzku ale musel prezident ze zdravotních důvodů zrušit, dodává Bild. 

Je otázka, jak se Evropa s takovým množstvím migrantů hodlá vypořádat, když už nyní je jejich příliv nad její síly. Německý ministr vnitra Thomas de Maiziére v pondělí po návštěvě návratového zařízení na berlínském letišti Schönefeld prohlásil, že vracet uprchlíky do zemí původu může být v letošním roce složitější než dříve. Přesto je přesvědčen, že se letos z Německo dobrovolně či nedobrovolně vrátí více než loňských 80 tisíc běženců.

Do Německa za poslední dva roky přišlo téměř 1,2 milionu uprchlíků, do vlasti se ale vrátila jen část těch, kteří zde nemají nárok na azyl ani jinou formu právní ochrany. Loni jich asi 55 tisíc odešlo dobrovolně, dalších 25 tisíc bylo deportováno, což je nejvíce od roku 2003. Vracet se museli hlavně občané Albánie, Kosova, Srbska, Makedonie a Ruska.

Na konci loňského roku bylo v Německu přes 207 tisíc migrantů, kteří by se měli vrátit. Zhruba tři čtvrtiny z nich dostaly od úřadů odklad, takže nemusejí vycestovat okamžitě. Jedním z problémů ovšem je to, že některé země, například právě ze severní Afriky, se dosud neměly k tomu, aby svým občanům, které chce Německo vrátit, vydávaly včas potřebné dokumenty.

Někteří uprchlíci navíc poskytují falešné osobní údaje, aby proces svého vyhoštění zkomplikovali nebo aby podváděli při získávání sociálních podpor. Ministerstvo vnitra proto připravilo návrh zákona, podle něhož by Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky dostane pravomoc prohlížet mobilní telefony a SIM karty žadatelů o azyl. Ve středu ho pak vláda schválila.

Kromě kontroly mobilů legislativa především zjednoduší deportace neúspěšných žadatelů o azyl. Usnadní také zadržení před vyhoštěním těch cizinců, kteří budou představovat potenciální nebezpečí pro bezpečnost země.

#Libya: Tragedy again today as #RedCrescent recover bodies of 74 people from a boat washed ashore near #Zawiya#StopIndifference #migration pic.twitter.com/YarPI5mYEG

— IFRC MENA (@IFRC_MENA) 20. února 2017

U libyjských břehů našli v úterý 75 těl

V úterý ráno se u břehů Libye našlo 74 těl migrantů. Okolnosti, za jakých se utopili, zatím nejsou jasné. Humanitární organizace Červený půlměsíc zveřejnila na Twitteru fotografie desítek těl v bílých a černých pytlích u západolibyjského přístavu Zavíjá.

Většina migrantů se plaví z této severoafrické země do Itálie, a to na přeplněných vratkých gumových člunech. Ještě v blízkosti libyjských břehů je často zachraňují plavidla pobřežních hlídek Libye a Evropské unie, různých nevládních organizací či obchodní lodě. Přes tyto záchranné akce přicházejí v posledních letech o život tisíce lidí.