Kvóty na přerozdělení 160 000 uprchlíků, kteří se nacházejí v Řecku a v Itálii, schválili ministři vnitra států EU v září 2015. Proti se tehdy postavilo Česko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko. Finsko se hlasování zdrželo. Podle aktuálních dat Evropské unie se od počátku dvouletého programu podařilo do dalších zemí EU přesídlit 13 370 uprchlíků.

"Myslíme si, že výjimka pro Rakousko je nezbytná, neboť jsme už své závazky splnili," uvedl sociálnědemokratický kancléř Christian Kern. Evropské komisi chce co nejrychleji poslat dopis, v němž se chystá vysvětlit, proč Rakousko nechce další uprchlíky přijímat.

Rakousko by na základě kvót mělo přijmout asi 2000 uprchlíků, dosud ale nepřijalo žádného. Kern je přesvědčený, že jeho země kvůli nelegálním přechodům hranice svou kvótu již v podstatě splnila. Právě o tom hodlá přesvědčit také Evropskou komisi. Zvolený postup nazval "proevropským".

Kancléř si je vědom, že přesvědčování EK nebude lehký úkol. Lidovecký vicekancléř Reinhold Mitterlehner si ale nemyslí, že by kancléřova snaha měla šanci na úspěch. Celý počin označil za výsledek vnitrostranického boje mezi Kernem a ministrem obrany Hansem Peterem Doskozilem. Lidovecký ministr životního prostředí Andrä Rupprechter označil obrat vlády o 180 stupňů za šaškárnu a tvrdí, že se Rakousko v EU leda zesměšní.

Evropská komise: Od Vídně očekáváme, že bude plnit své závazky

Rakousku vypršela lhůta, po kterou dostalo pro plnění svých závazků odklad, uvedla mluvčí Evropské komise. "To znamená, že se nyní od Rakouska očekává, že bude plnit své právní závazky," uvedla. "Samozřejmě se nemůže žádná země jednostranně vyvázat z právně závazných rozhodnutí," dodala. Pokud by jednala jinak, pohybovala by se taková země "mimo právní rámec", což by podle mluvčí ze strany komise nezůstalo bez následků. Odklad plnění závazků plynoucích z programu na přerozdělování uprchlíků vypršel Rakousku 11. března.

S návrhem vystoupit z programu na přerozdělování uprchlíků přišel v pondělí právě sociálnědemokratický ministr Doskozil, souhlas s ním vzápětí vyslovili i koaliční lidovci. Podle Doskozila Rakousko vzhledem k množství nyní probíhajících azylových řízení ve srovnání s jinými členskými zeměmi EU svůj podíl přijatých uprchlíků "více než naplnilo". Zatímco v Rakousku podle Doskozila v přepočtu na milion obyvatel požádalo o azyl 4587 lidí, v Itálii to bylo jen 1998. Migranti, kteří by se měli ve skutečnosti zdržovat v Itálii, jsou u nás, uvedl v pondělí.

Doskozil v minulosti několikrát kritizoval státy visegrádské čtyřky (Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko) za nedostatečnou solidaritu v migrační krizi. Kromě Rakouska dosud v rámci programu nepřijalo žádné uprchlíky už jen Maďarsko a Polsko. Například Česko převzalo stále jen 12 ze své kvóty 2691 lidí.

V Rakousku během migrační krize požádaly o azyl desetitisíce lidí. V roce 2015 obdržely úřady devítimilionové země kolem 90 000 žádostí o azyl, loni kolem 42 000. Počáteční vstřícnou migrační politiku vlády kancléře Wernera Faymanna vystřídala mimo jiné pod tlakem opoziční Svobodné strany Rakouska (FPÖ) restriktivnější politika vlády současného kancléře Kerna.